Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Do Krásné Hory nejen za zlatem, ale i za krvavou historií I. světové války. Český poutník

11.11.2018
Do Krásné Hory nejen za zlatem, ale i za krvavou historií I. světové války. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Pomník padlým

FOTOGALERIE Že byly střední Čechy vždy místem zaslíbeným, vám dokáže i dnešní výlet. Vydáme se společně do Krásné Hory nad Vltavou. Z kroniky se dozvídám, že název městečka ležícího v okrese Příbram byl odvozen od původní činnosti, dolování antimonu a zlata (červená krásná ruda – hora v původní slovanštině důl). Přídomek „nad Vltavou" byl zaveden v roce 1907, aby byla vyloučena záměna s dvěma dalšími stejně nazývanými obcemi v Čechách.

„Přesné datum založení obce není známo, je však známo, že již počátkem 14. století se u Krásné Hory dolovalo zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada ale pravděpodobně fungovala již dříve. Koncem 13. století se v oblasti těžilo zlato rýžováním. Doly u Krásné Hory náležely České koruně a Krásná Hora je za krále Jana Lucemburského připomínána mezi horními městy v Čechách,“ tolik citace z historických pramenů a nyní už se vydejme na samotnou obhlídku Krásné Hory.

18 grošů

Stejně jako u většiny jiných měst a městeček, je dominantou Krásné Hory zdejší kostel. Nese název Svatého Mikuláše a postaven byl někdy před rokem 1350. Toho roku je totiž zmiňován mezi farními kostely v desátku vltavském a od roku 1383 odváděl půlroční královský desátek 18 grošů.

Zlato v Krásné Hoře

První počátky dolování započaly v první polovině 14. století. Doly byly zdrojem příjmů pro hornickou osadu, pozdější hornické město. Historie milešovských a krásnohorských dolů je těsně spjata. Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský a 1539 Ferdinand I.

Dolování zlata v obci zaniklo po třicetileté válce, pokusy o obnovení od začátku 18. století byly po několika letech zastaveny. Roku 1839 zde byla nalezena antimonová ruda, od padesátých let probíhala těžba antimonu a posléze (1884) opět i zlata. S přestávkou na počátku 20. století se zde antimon těžil až do začátku 90. let, kdy bylo dolování definitivně ukončeno a šachty zavezeny.

Smrt tří letců

U silnice pod kostelem se nachází velký památník, který je věnován třem tragicky zahynulým letcům. Pomník připomíná událost z 5. září 1929, kdy se při závěrečném vojenském cvičení srazila mezi Krásnou Horou a Předním Chlumem dvě letadla, pozorovací a stíhací. Osudná srážka si vyžádala krutou daň, životy tří letců od 1. pluku T. G. Masaryka v Kbelích: nadporučíka Antonína Selnara a pilotů četařů Jaroslava Bola a Jaroslava Pekárka. Památník byl letcům odhalen 13. července 1930.

Z vaší smrti je naše svoboda

Další památník se nachází o několik desítek metrů výš, mezi kostelem a školou. Představuje vojína s puškou a tornou, jak se dívá do dálky. Symbolem jeho myšlenek jsou v pozadí smuteční vrba nad hrobem a Hradčany s počátečními slovy naší národní hymny. U jeho nohou stojí lev, vzor síly a strážce vlasti. Uprostřed je znak Československé republiky a po stranách nápisy „z vaší smrti - je naše svoboda." V přední části pomníku je v zasklených výklencích uložena prsť z bojišť u Terronu, Zborova a Dosso Alto. Památník je věnován všem padlým v I. světové válce v letech 1914-1918.

Morový sloup s pozlacenou Marií

Na náměstí příchozí asi nejvíce upoutá morový sloup s pozlacenou sochou Panny Marie. Postaven byl v roce 1772. Později roku 1860 byla horní část podstavce opravena. V roce 1862 byla vyměněna původní dřevěná socha za sochu ze železa, kterou nově ulily rožmitálské hutě a 27. června téhož roku byla slavnostně vysvěcena.

Naši pozornosti by neměl ujít ani kamenný korec. Pro ty z vás, kteří, stejně jako já, tápou, co že tento název znamená, doplním, že šlo o starou objemovou míru na sypké látky. Zdejší korec pravděpodobně pochází z roku 1822 a sloužil k měření obilí přivezeného na trh. Korec odpovídal cca 93,5 litru.

Tvrz – sýpka – ruina…

Poslední krásnohorské zastavení učiníme u bývalé sýpky. Původně se jednalo o tvrz pravděpodobně od stavitele Jana Vorla z Plavče. Po připojení k Vysokému Chlumci za Lobkoviců ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt. Větší část sýpky je pravděpodobně barokní, odborníci se ale domnívají, že jádro stavby je ještě starší. Dodnes se v přízemí dochovaly původní klenby. Budova je ale bohužel opuštěná a v nepříliš dobrém stavu.

Tady naše dnešní putování končí. Pokud budete znaveni, můžete se zastavit ve zdejším obchodě, který má otevřeno sedm dní v týdnu a určitě vás překvapí svoji bohatou nabídkou. Příště se vypravíme ke hrázi Orlické přehrady. Putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace