Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Do Krásné Hory nejen za zlatem, ale i za krvavou historií I. světové války. Český poutník

11.11.2018
Do Krásné Hory nejen za zlatem, ale i za krvavou historií I. světové války. Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Pomník padlým

FOTOGALERIE Že byly střední Čechy vždy místem zaslíbeným, vám dokáže i dnešní výlet. Vydáme se společně do Krásné Hory nad Vltavou. Z kroniky se dozvídám, že název městečka ležícího v okrese Příbram byl odvozen od původní činnosti, dolování antimonu a zlata (červená krásná ruda – hora v původní slovanštině důl). Přídomek „nad Vltavou" byl zaveden v roce 1907, aby byla vyloučena záměna s dvěma dalšími stejně nazývanými obcemi v Čechách.

„Přesné datum založení obce není známo, je však známo, že již počátkem 14. století se u Krásné Hory dolovalo zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada ale pravděpodobně fungovala již dříve. Koncem 13. století se v oblasti těžilo zlato rýžováním. Doly u Krásné Hory náležely České koruně a Krásná Hora je za krále Jana Lucemburského připomínána mezi horními městy v Čechách,“ tolik citace z historických pramenů a nyní už se vydejme na samotnou obhlídku Krásné Hory.

18 grošů

Stejně jako u většiny jiných měst a městeček, je dominantou Krásné Hory zdejší kostel. Nese název Svatého Mikuláše a postaven byl někdy před rokem 1350. Toho roku je totiž zmiňován mezi farními kostely v desátku vltavském a od roku 1383 odváděl půlroční královský desátek 18 grošů.

Zlato v Krásné Hoře

První počátky dolování započaly v první polovině 14. století. Doly byly zdrojem příjmů pro hornickou osadu, pozdější hornické město. Historie milešovských a krásnohorských dolů je těsně spjata. Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský a 1539 Ferdinand I.

Dolování zlata v obci zaniklo po třicetileté válce, pokusy o obnovení od začátku 18. století byly po několika letech zastaveny. Roku 1839 zde byla nalezena antimonová ruda, od padesátých let probíhala těžba antimonu a posléze (1884) opět i zlata. S přestávkou na počátku 20. století se zde antimon těžil až do začátku 90. let, kdy bylo dolování definitivně ukončeno a šachty zavezeny.

Smrt tří letců

U silnice pod kostelem se nachází velký památník, který je věnován třem tragicky zahynulým letcům. Pomník připomíná událost z 5. září 1929, kdy se při závěrečném vojenském cvičení srazila mezi Krásnou Horou a Předním Chlumem dvě letadla, pozorovací a stíhací. Osudná srážka si vyžádala krutou daň, životy tří letců od 1. pluku T. G. Masaryka v Kbelích: nadporučíka Antonína Selnara a pilotů četařů Jaroslava Bola a Jaroslava Pekárka. Památník byl letcům odhalen 13. července 1930.

Z vaší smrti je naše svoboda

Další památník se nachází o několik desítek metrů výš, mezi kostelem a školou. Představuje vojína s puškou a tornou, jak se dívá do dálky. Symbolem jeho myšlenek jsou v pozadí smuteční vrba nad hrobem a Hradčany s počátečními slovy naší národní hymny. U jeho nohou stojí lev, vzor síly a strážce vlasti. Uprostřed je znak Československé republiky a po stranách nápisy „z vaší smrti - je naše svoboda." V přední části pomníku je v zasklených výklencích uložena prsť z bojišť u Terronu, Zborova a Dosso Alto. Památník je věnován všem padlým v I. světové válce v letech 1914-1918.

Morový sloup s pozlacenou Marií

Na náměstí příchozí asi nejvíce upoutá morový sloup s pozlacenou sochou Panny Marie. Postaven byl v roce 1772. Později roku 1860 byla horní část podstavce opravena. V roce 1862 byla vyměněna původní dřevěná socha za sochu ze železa, kterou nově ulily rožmitálské hutě a 27. června téhož roku byla slavnostně vysvěcena.

Naši pozornosti by neměl ujít ani kamenný korec. Pro ty z vás, kteří, stejně jako já, tápou, co že tento název znamená, doplním, že šlo o starou objemovou míru na sypké látky. Zdejší korec pravděpodobně pochází z roku 1822 a sloužil k měření obilí přivezeného na trh. Korec odpovídal cca 93,5 litru.

Tvrz – sýpka – ruina…

Poslední krásnohorské zastavení učiníme u bývalé sýpky. Původně se jednalo o tvrz pravděpodobně od stavitele Jana Vorla z Plavče. Po připojení k Vysokému Chlumci za Lobkoviců ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt. Větší část sýpky je pravděpodobně barokní, odborníci se ale domnívají, že jádro stavby je ještě starší. Dodnes se v přízemí dochovaly původní klenby. Budova je ale bohužel opuštěná a v nepříliš dobrém stavu.

Tady naše dnešní putování končí. Pokud budete znaveni, můžete se zastavit ve zdejším obchodě, který má otevřeno sedm dní v týdnu a určitě vás překvapí svoji bohatou nabídkou. Příště se vypravíme ke hrázi Orlické přehrady. Putování zdar!

 

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.

Vložil: René Flášar