Králové jej milovali, ale pak přišel Karel IV. a všechno se změnilo. Český poutník
02.09.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Je tomu přes 600 let, kdy toto místo hýbalo Evropou
FOTOGALERIE Na dnešní poslední prázdninové putování po středních Čechách, si vás dovoluji pozvat na nepříliš známý, ale přesto pozoruhodný hrad Kamýk, tedy respektive jeho zříceninu, která se vypíná nad městečkem Kamýk nad Vltavou.
Z malebného, ale rušného Kamýku nás ke zbytkům hradu přivede zelená turistická značka. Než dorazíme k samotné zřícenině, uděláme si krátkou zastávku na vyhlídkové plošině, která nese stejný název jako hradní zřícenina, Vrškamýk. Malá rozhledna je součástí odpočinkového areálu v podhradí, jehož součástí je i dětské hřiště, které dospělým i dětem nabízí zábavu ve stylu té, které si užívali naši předci ve středověku.
Letní sídlo v Kamýku
Přestože je dnes hrad Vrškamýk málo známý, nejde jen tak o obyčejnou zříceninu. Hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut. Zbylo tu z něho ale dost na to, abyste si mohli udělat představu, jak někdejší centrum zdejšího kraje vypadalo.
Základna pro kratochvíle panovníků
Na místě jednoduchého dvorce pravděpodobně během 1. poloviny 13. století vzniklo honosnější sídlo, jež nechal vybudovat nejspíš Václav I. Započaté dílo pak dokončil jeho syn Přemysl Otakar II. V té době tu nastálo pobýval královský úředník, neboť Kamýk byl správním centrem pro oblast nacházející se nalevo od toku Vltavy. Panovníkům ale sloužil i jako základna pro jejich kratochvíle, konkrétně pro lovecké výpravy do okolních hlubokých lesů.
Přesun na Karlštejn
Na Vrškamýku bývalo rušno až do doby Jana Lucemburského, pak přišla změna. Jeho syn Karel IV. se totiž rozhodl pro výstavbu nového reprezentativního sídla, hradu Karlštejna, k němuž byla posléze převedena všechna kamýcká panství. Neznáme přesné důvody, kvůli nimž se Karel IV. rozhodl Vrškamýk nepřestavovat a nahradit ho jiným sídlem. Svou roli s největší pravděpodobností sehrála vzdálenost od Prahy.
Podle jiné teorie měl zase Vrškamýk špatnou statiku obvodových zdí a jeho přestavba byla i vzhledem ke stísněnému prostoru na ostrožně nevýhodná. Hrad byl definitivně opuštěn a zanechán svému osudu ve druhé polovině 14. století a roku 1569 je již zmíněn jako zřícenina. Ta se pak několikrát stala útočištěm loupeživých rytířů, kteří přepadávali lodě plující po Vltavě. Zřejmě z této doby také pochází pověst, podle níž zde sídlil krutý rytíř Hunec, jenž velmi špatně nakládal se svými poddanými. Jednoho dne se vydal na projížďku do okolí, v lese byl zabit a jeho duch se dodnes toulá krajem. Takže pozor na něj, zejména při nočních vycházkách…
Výhled na městečko a řeku Vltavu
Pokud se na zříceninu Vrškamýku vydáte, můžete využít také poměrně novou cyklotrasu vytyčenou mezi Kamýkem nad Vltavou a Příbramí. A kdyby vám při cestě zpět zbyla chvíle času, projděte se i královským městečkem Kamýk nad Vltavou a na pravém břehu řeky Vltavy navštivte vyhlídku, ze které se můžete pokochat nádherným pohledem na samotné městečko a na stříbropěnnou řeku.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar