Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Poslední válečný výstřel. Výprava do míst, kde doopravdy skončila druhá světová válka. Český poutník

13.05.2018
Poslední válečný výstřel. Výprava do míst, kde doopravdy skončila druhá světová válka. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Kříže u Slivic

FOTOGALERIE Před pár dny jsme si připomněli 73. výročí ukončení druhé světové války, proto byla tentokrát moje volba, kam se vypravit na putování, zcela jasná. Zvu vás do míst, kde padly poslední výstřely II. světové války. Přestože II. světová válka oficiálně skončila již 8. května 1945, opravdu poslední bitva se odehrála až v noci z 11. na 12. května u osady Slivice u Milína na Přibramsku.

Když se dnes člověk prochází zdejší malebnou krajinou, jen stěží si dokáže představit, jaká krvavá bitva se zde před třiasedmdesáti lety odehrála. Vzrostlé stromy, louky, lány pampelišek, zpěv ptáků… Prostě idylická krajina. Jenže v roce 1945 bylo všechno jinak…

Němci chtěli k Američanům

K tragickému krveprolití na konci války, vlastně již po jejím skončení, kdy celý svět oslavoval mír, došlo poté, co do prostoru Slivice - Milín - Čimelice postoupila hitlerovská vojska odmítající složit zbraně a usilující za každou cenu proniknout před blížící se Rudou armádou do americké zóny.

Vzhledem k tomu, že jižní a jihozápadní část Příbramska ležela poblíž hranic takzvané demarkační čáry, předem dohodnuté sovětskými a americkými spojenci, nastala zde paradoxní situace, neboť Američané, kteří se dostávali na Příbramsko již od 7.5.1945, nesměli za tuto stop-linii podle předchozí dohody se SSSR vojensky zasahovat. Rudá armáda sem dorazila o čtyři dny později. Mezitím ustupující složky branné moci, často zcela bezdůvodně, jindy odvetou za akce domácího hnutí odporu, partyzánů, nebo i vlasovců terorizovaly místní obyvatelstvo,“ popisuje tehdejší situaci historik a ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl.

Partyzánská akce předurčená k neúspěchu

Po 9. květnu 1945 se do prostoru okolo dnešní strakonické silnice mezi Slivicí u Milína a Čimelicemi soustředily početně silné a dobře vyzbrojené zbytky německé armády pod velením generála SS-gruppenführera Karl von Pücklera, velitele Waffen-SS v Čechách a na Moravě. Nacházeli se zde ale i příslušníci wehrmachtu, bezpečnostních složek a němečtí civilisté prchající před frontou. Poté, co se hlavní ústupová trasa - státní silnice ve směru na Písek a Strakonice stala neprůjezdnou, rozhodl se nacista Pückler vybudovat u Slivice opěrný rajón. Jednotky dostaly příkaz vytvořit narychlo tři obranná pásma. Technika, včetně tanků, děl a minometů, byla rozmístěna po obvodu milínské kotliny.

Němci, kteří neměli co ztratit, vůbec nerespektovali kapitulační akt a opakovaně napadali a terorizovali místní obyvatele. Na pomoc obyvatelům obsazených obcí se proto vydali 11. května 1945 z Příbrami partyzáni ze skupiny Smrt fašismu a členové revoluční gardy. Jejich akce ale byla předem předurčena k neúspěchu. V okamžiku, kdy se tito bojovníci dostali do palebného pásma německých zbraní, byli snadnými terči protivníka. Nacističtí vojáci navíc využívali různých lstí a léček, při kterých nemilosrdně likvidovali soupeře. Postavení několika desítek partyzánů proti asi šestitisícové německé armádě bylo od samého počátku beznadějné.

Poslední válečný výstřel padl ve tři hodiny ráno

Zlom přišel teprve s úderem sovětských vojsk, ke kterému došlo téhož dne ve večerních a nočních hodinách. Po předchozím průzkumu terénu následoval útok pomocí děl a kaťuší. Území obsazené nepřítelem „zasypala“ sovětská dělostřelecká palba, následovaná útokem pozemních vojsk.

Na poslední bitvě druhé světové války se podílely útvary tří ukrajinských frontů i jednotky XII. sboru americké armády. Ohromné seskupení Spojenců tedy bojovalo s asi šestitisícovými zbytky wehrmachtu a divizí SS. Palba probíhala až do ranních hodin 12. května 1945. Poslední výstřel padl těsně před třetí hodinou ráno, poté Němci opustili své pozice a kapitulovali.

Kapitulaci podepsal za Němce generál Pückler, za sovětskou armádu generál Serjogin a za Američany plukovník Allison. Velitel německých vojsk Pückler se pár hodin po kapitulaci zastřelil.

Náboj ve zdi kostela

Poslední velkou bitvu II. světové války připomíná v okolí Slivic několik pomníčků věnovaných padlým vojákům, památník bitvy u Slivice a Milína z roku 1970 a v neposlední řadě i dělostřelecký náboj zasazený do zdi slivického kostela svatého Petra. Údajně jde o náboj, který byl už připraven ke střelbě, ale těsně před jeho odpálením přišlo oznámení o konci bitvy. Náboj byl do zdi kostela zasazen v roce 1947 v místě díry vzniklé zásahem kostela při bitvě v osudné noci z 11. na 12. května 1945.

Vložil: René Flášar

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace