Konečně pravda o životě Petra Hapky: Máme unikátní svědectví i jeho poslední fotky z filmu, kde už je na vozíku

Autor: Magnusfilm

Popisek: V romantické komedii režiséra Petra Šíchy Obchodníci se objevil Petr Hapka před kamerou naposledy

Byl ještě větší samorost, než si většina z nás vůbec dokáže představit. Jak vlastně žil skladatel Petr Hapka, který nás navždy opustil po těžké nemoci koncem loňského listopadu? Do jeho soukromí nás nechá nahlédnout knížka o jeho životě Váš Petr Hapka, kterou ještě hudební génius autorizoval.

Autorizovaná biografie Petra Hapky, kterou připravili David Laňka a Petra Jančálková, vyšla u příležitosti jeho sedmdesátin. Nabízí pohled na skladatelův soukromý a pracovní život. Dává nahlédnout do vrstevnatosti jeho duše, přibližuje to, co bylo pro Hapku podstatné a co určovalo jeho osobnost. Ukazuje, v kom se rodily ty krásné melodie, které z jeho umu vycházely a jež se už dávno staly národním pokladem, který lidé milují.

Jak se lovil Petr Hapka?

Ta odpověď je snadná – těžko. Tedy pro normálního smrtelníka, který vstává v běžnou ranní hodinu a v běžnou večerní hodinu jde spát. Protože Petr Hapka byl přesný opak běžného denního režimu. Přes den spal a v noci žil a pracoval. „Vůbec nechápu, proč lidi v noci spí, když noc je krásnější než den a přináší daleko zajímavější situace,“ prohlásil, poté co se konečně podařilo domluvit s ním schůzku.

Jeho práce i život byly cokoliv, jen ne průměrné, nudné a šedivé. Petr Hapka si totiž uměl užívat všeho – života i práce. „Chápu, že v životě je občas nutné vykonat věci, které jsou otravné a nudné, ale i k těm je potřeba si najít cestu, aby vás alespoň trochu bavily. Protože z otrávenosti se rodí průměrnost. Z průměrnosti se rodí šmejd. A průměrnosti a šmejdu je kolem nás poslední dobou tolik, že je nutné se jim bránit,“ prohlásil.

V autorizované biografii, vydané k Hapkovým blížícím se sedmdesátinám, pootevřel skladatel
utajená zákoutí své duše a leccos na sebe prozradil

Vášeň na celý život

Hapkova maminka byla totiž koncertní zpěvačka, která zpívala ve Velké operetě a v Divadle Urania. Tatínek akademický malíř žil na Moravě. „Světlo světa jsem spatřil v Praze, v posledním roce války, na schodech Zemské porodnice, protože nahoru už se mnou maminka nedoběhla,“ vyprávěl. A zatímco maminka byla láskyplná rozevlátá umělecká duše, která syna hýčkala, měla pochopení pro všechna jeho přání a splnila mu bezmála vše, co mu na očích viděla, tatínek zastával názor, že bez cílevědomosti a píle se v životě nikam nedostane, a vštěpoval mu pracovitost a pevnou vůli.

Odmalička vyrůstal v lásce k hudbě, k níž ho nevedla jen maminka, ale i otec. Pod jeho dohledem začal hrát na piano, a právě tehdy se zrodila Petrova nechuť k povinnostem a k ‘diktatuře‘. „Když se z něčeho stane povinnost, začne vás to otravovat. Ale pokud k něčemu přistupujete s vášní, vydržíte u toho klidně celý život,“ prohlásil.

Čtěte také:

Ať je ti lehká zem: Jaký byl a jak žil geniální skladatel, výstřední bouřlivák a milovník krásných žen Petr Hapka, který v úterý zemřel? Tajnosti slavných

Bohém se zrodil v šestnácti

První písničky napsal pro studentské představení, které sklidilo v Divadle Paravan, dnešní Redutě, obrovský úspěch a ředitel mu nabídl spolupráci. Který šestnáctiletý kluk by nepropadl dojmu, že mu může být nějaká škola ukradená, a nezačal by ji flákat, když se mu sypou honoráře? Hapka nebyl výjimkou. Začal vést bohémský život se vším, co si pod tím lze představit, vyjma drog, které v té době byly nedostupné. Bylo jen otázkou času, kdy ho vyhodí ze školy.

Začal hrát po nocích po barech, s nalepovacím knírem, aby vypadal starší, a časem ještě začal pracovat v továrně, by vylepšil ‘kádrový profil‘. Tím, že byl ‘namočený‘ v divadle, se Hapka začal vážně a naplno věnovat scénické hudbě. Psal ji pro všechna možná divadla, od Prahy po Ostravu. A odstartoval skutečně úspěšnou kariéru, o čemž svědčí fakt, že ve třiadvaceti letech dostal nabídku na místo dirigenta v Divadle Za branou.

Úspěch na poli scénické hudby brzy přinesl další zajímavou nabídku – napsat hudbu k filmu. Není skladatel, který by tuhle disciplínu nechtěl vyzkoušet. A Hapka ji nejen vyzkoušel, ale také si ji zamiloval. Především pro možnosti, které mu nabízela. „Najednou jsem mohl psát třeba pro stočlenný orchestr a nikomu to nevadilo, zatímco v divadle jsem mohl použít pět lidí, a ještě na ně neměli peníze,“ dodal Hapka.

Během natáčení filmu Obchodníci v roce 2013 byl již Petr Hapka upoután na invalidní vozík

Nejdůležitější potřeba v životě

Pokud Petr Hapka něco opravdu potřeboval k životu, byla to volnost. Samozřejmě měl smysl pro povinnost, bez ní by to ve svém oboru nikdy nedotáhl tam, kam se dostal. Nicméně kdyby se někdo pokusil něco mu nařizovat, u Hapky by skončil. „Nenávidím organizovaný čas, nenávidím povinnosti, potřebuji volnost, ta je nejlepší organizátor,“ přiznal legendární hudebník.

I to byl jeden z důvodů, proč stále osciloval mezi ženami, proč se navzdory věku nikdy neusadil. Jistá volnost se týkala také jeho práce pro film. Psal hudbu až na hotový film, nikdy dopředu nečetl scénář a ani o pocitech a dojmech z natočeného filmu nemluvil s režisérem. „Chci být překvapen. Chci reagovat na člověka, na film, na text,“ vysvětlil svůj přístup.

Hapka očima přátel

Součástí knihy Váš Petr Hapka jsou vzpomínky Hapkových přátel a kolegů, ncapsané speciálně pro tuto knihu. Dozvíme se tak, co mu vyčítá Hana Hegerová,o na něm obdivuje Lucie Bílá či jak ho dostal do úzkých Ondřej Brzobohatý. Jakou společnou zálibu mají s Michalem Pavlíčkem. Nebo jak plnil svérázná hudební zadání pro režiséra Juraje Herze.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská