Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vyšlechtili čtyři manželky Karla IV. Teď je registrovali v Americe. A Chlupáčka… Český Botanický ústav nám dělá dobré jméno ve světě

27.01.2021
Vyšlechtili čtyři manželky Karla IV. Teď je registrovali v Americe. A Chlupáčka… Český Botanický ústav nám dělá dobré jméno ve světě

Foto: Botanický ústav AV ČR (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Ještě zhruba čtyři měsíce a tato krásná pivoňka s názvem Cassiopeia rozkvete v Průhonickém parku

Nejsou jen špatné zprávy. Svět na naši zemi teď může hledět skrz čtrnáct odrůd pivoněk, které vyšlechtili v Botanickém ústavu AV ČR. Čtyři z nich dostaly názvy tematicky hezky po čtyřech manželkách Karla IV. A to na počest 700. výročí jeho narození.

Čtrnáct odrůd pivoněk vyšlechtěných v Průhonické botanické zahradě Botanického ústavu AV ČR bylo registrováno American Peony Society. Jedná se tak o první odrůdy pivoněk z České republiky, které jsou mezinárodně registrovány. Milovníci pivoněk z celého světa mohou nyní obdivovat jedinečné květy pojmenované po manželkách Karla IV. nebo se také těšit z květů Andromedy, Cassiopei nebo Chlupáčka, jak odborníci pojmenovali další vyšlechtěné odrůdy.

Práce trvala 40 let

Pivoňky byly registrované u mezinárodní registrační autority American Peony Society. Celá registrace je výsledkem práce dlouhé 40 let. Na jejím počátku stála Uljana Blažková v osmdesátých letech. Na tu navázali kurátoři Průhonické botanické zahrady. „Díky Národnímu programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, do kterého byly české odrůdy pivoněk zařazeny, se nám povedlo letos zkompletovat veškerou dokumentaci potřebnou pro registraci do mezinárodní databáze odrůd, jako jsou přesné popisy či fotodokumentace,“ řekl vedoucí zahrady Pavel Sekerka. Ten také převzal práci po Uljaně Blažkové a pokračoval v ní.

 

Skleník Botanického ústavu AV ČR v Průhonickém parku

Ve své době měla Blažková k dispozici rozsáhlý sortiment průhonické kolekce z roku 1963, jejíž základem byly matečnice Dendrologické společnosti, zakoupené před II. světovou válkou. Kromě historických odrůd měla kurátorka k dispozici plané druhy i v té době nejnovější hybridní odrůdy. Z experimentální práce vzešlo několik zajímavých semenáčů, které se svými vlastnostmi vyrovnaly špičkovým odrůdám.

Dvě kategorie

Registrované odrůdy je možné zařadit do dvou sérií. První, ve které jsou odrůdy pivoňky čínské, byla pojmenována v roce 2016 na počest 700. výročí narození císaře Karla IV. dle jeho manželek, českých královen. Druhá série obsahuje hybridní rostliny s velkými jednoduchými šálkovitými květy podobnými tvarem a barvou zahradním mákům.

„Svítivě červená pivoňka, která barvou i tvarem květu připomíná vlčí mák, byla často zobrazována francouzskými impresionisty, odtud její název ´French Poppy´. Dala tak základ makové sérii, příbuzným hybridům, které se ale již odlišují barvou. Zajímavou rostlinou je také Chlupáček, hybridní bylinná pivoňka, která má v mládí hustě chlupatou horní stranu listu, list má šedou barvu, což vynikne především za rosy,“ dodal Pavel Sekerka.

 

A jaké jsou názvy?

Vymýšlet názvy pro cokoliv nového je oříšek. Takové jméno se zapíše do katalogů, seznamů i do hlav odborníkům. Jak se budou zahraničním botanikům číst čistě české názvy?

Přehled všech 14 odrůd:

  • Paeonia ´Alžběta Pomořanská´

 

  • Paeonia ´Andromeda´

 

  • Paeonia ´Anna Falcká´

 

  • Paeonia ´Anna Svídnická´

 

  • Paeonia ´Blanka z Valois´

 

  • Paeonia ´Cassiopeia´

 

  • Paeonia ´Chlupáček´

 

  • Paeonia ´Czech Poppy´

 

  • Paeonia ´Erotikon´

 

  • Paeonia ´French Poppy´

 

  • Paeonia ´Moonlight Sonata´

 

  • Paeonia ´Noble Carmen´

 

  • Paeonia ´Salamander´

 

  • Paeonia ´Silesian Poppy´

Všechny registrované odrůdy si milovníci pivoněk mohou prohlédnout na konci jara v nově vybudované expozici Průhonické botanické zahrady.

 

Jak probíhá registrace nových odrůd

Mezinárodní komise pro registraci kultivarů a názvosloví (International Commission for Nomenclature and Cultivar Registration) je orgánem přední světové nezávislé organizace zahradnických vědců (International Society for Horticultural Science). Ta pro každý rod či skupinu rostlin stanoví registrační autoritu (Cultivar Registration Authorities), což je obvykle mezinárodní společnost sdružující profesionální a amatérské pěstitele a šlechtitele (v případě pivoněk je to American Peony Society). Registrační autorita stanoví podmínky registrace a kontroluje, zda odrůda a její navržené jméno odpovídá Nomenklatorickému kódu pro pěstované rostliny. Přístup jednotlivých autorit se liší, u pivoněk je poměrně přísný, vyžaduje přesný a nezaměnitelný popis odrůdy.

Pivoňky rády sluníčko

Nenáročné, moc toho po člověku nechtějí, a přesto nadělají tolik krásy. To jsou pivoňky. Tam, kam je zasadíte, budou si nerušeny růst i desítky let. Většina odrůd je odolných proti mrazu. Jsou dva druhy pivoněk. Bylinné a dřevité. Bylinné každé jaro vykouknou z půdy a rozzáří se nádhernými květy. Na podzim jim pak oschnou listy a ony ulehnou k zimnímu spánku, aby se na jaře zase začaly rozhlížet po světě. Dřevité pivoňky jsou roubované a postupně vytváří křehký keř. Ovšem rostou nesmírně pomalu. Oba druhy mají nejradši lehkou a vzdušnou půdu.

 

Záhony pivoněk v květu v Chotebuzi v Průhonickém parku

„Většina pivoněk vyžaduje dostatek světla, vhodná jsou chráněná slunná stanoviště a místa s pohyblivým stínem. Ten je obzvlášť pro dřevité pivoňky velmi vhodný,“ řekla pro iDnes Iveta Bulánková, kurátorka Botanické zahrady Praha. „Naštěstí jsou poměrně tolerantní k nedostatku vody i k pH půdy,“ doplnila.

Kdy sázet a přesazovat?

Pivoňky se nesází a ani nepřesazují na jaře, jak je běžné u většiny ostatních rostlin. U pivoněk musíme počkat až na závěrečné grilování srpnového slunce. „Přesazování či výsadbu nových rostlin realizujeme nejlépe koncem srpna až začátkem září. I když kontejnerované rostliny můžete sázet kdykoliv v sezoně,“ vysvětlila pro iDnes Iveta Bulánková. U bylinných pivoněk je dobré myslet na to, že mají rády mělké umístění do půdy, dřevité druhy mají radši hlubší. To aby si mohly časem vybudovat kvalitní kořenový systém. V pražské Botanické zahradě pěstují přes 500 různých kultivarů a druhů. A rada od odborníků Botanické zahrady? První dva roky se pivoňce věnujte. Pravidelně hnojit, zalévat a zbavovat plevele. Odmění se vám dlouholetou službou ve jménu krásy.

 

Celý Průhonický park je nádherný a rozhodně stojí za návštěvu

Sbírky Průhonické botanické zahrady

Botanická zahrada a genofondové sbírky Botanického ústavu AV ČR byly založeny v roce 1963. Tato pěstitelská a sbírková zahrada s rozsáhlými specializovanými kulturami rostlin je umístěna v Průhonicích, v části s místním názvem Chotobuz. Zahrada se skládá ze zásobní zahrady, ve které jsou umístěny genofondy a probíhá množení, šlechtění a experimentální práce, a expoziční zahrady pro návštěvníky. Zahrada jako celek má plochu téměř dvaceti hektarů.

Otevřená pro veřejnost bývá od prvního týdne v květnu do konce června, denně kromě pondělků, od 10:00 do 17.00 hodin. Mimořádně též během výstav a akcí. Pokud to časové podmínky tamních pracovníků dovolí, věnují se individuálně odborným návštěvám a ohlášeným skupinám podle potřeby. Takže termín a místo pro exkurzi bychom měli, teď ještě vyhnat koronavirus a hurá za pivoňkami a mnoha a mnoha dalšími rostlinami.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace