Jak jsme za jedno odpoledne prošli obě Ameriky. I s Kanadou a Mexikem. Český poutník

06.07.2019

Foto: René Flášar

Popisek: Vápencový lom Velká Amerika

FOTOGALERIE Když chcete objevit Ameriku, nemusíte cestovat přes oceán. Stačí zajet na Berounsko a vyšlápnout pár kopců. Ano, na dnešní putování vás pozveme do lomů Velká a Malá Amerika, ale nejen tam.

Naši cestu začínáme na železniční zastávce v Černošicích. Odtud nás modrá značka povede Karlštejnskou ulicí s původní místní zástavbou až na konec městysu. Odtud pak stoupáme vzhůru k Vonoklasům.

Historické Vonoklasy

Historicky je doložen slovanský původ této obce. Významný archeologický nález hrobu s kosterními pozůstatky a šperky z přemyslovského období dokladá původní osídlení Vonoklas již od 11. století. Dokumentace je uložena v pražském Národním muzeu. První písemný záznam o obci se dochoval z roku 1227, kdy český král Přemysl Otakar I. potvrdil donaci půdy ve Vonoklasech kapli svatého Václava v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Listinu následně potvrdil roku 1284 český král Václav II. a v roce 1359 i český král a římský císař Karel IV.

Kostel svatého Stanislava

Z Vonoklas pokračujeme po modré značce rozmanitou přírodou zdejší části CHKO Český kras přes obec Robin a osadu Dolní Robin až do Mořiny. Dominantou této obce je kostel svatého Stanislava, který je prvně zmiňován v roce 1353 jako farní. Původně šlo o gotickou svatyni, přestavěnou v 18. století v barokním slohu. Jednolodní stavba s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem a obdélnou sakristií v ose se na západní straně pyšní hranolovou věží.

U zdejšího turistického přístřešku měníme modrou značku za žlutou a opět nás čeká vcelku prudké stoupání. Nad obcí přecházíme železniční trať směřující do zdejších lomů a po necelém dalším kilometru stojíme u okraje našeho dnešního hlavního cíle, lomu Velká Amerika.

Velká Amerika – místo natáčení mnoha známých českých filmů

Velká Amerika je největší vápencový lom z několika zdejších lomů. Jeho velikost je asi 750×150 metrů. Hloubka lomu bývá udávána v rozmezí 67 až 80 m. Dno je v nadmořské výšce 322 metrů (6. těžební patro), přičemž žádný jiný lom ve skupině do tohoto patra nezasahuje. Do nadmořské výšky 335 m (5. těžební patro, západní polovina dna lomu) je lom zatopen bezodtokým jezerem.

Lom vytváří impozantní kaňon a je vyhledávaným turistickým místem. Byly zde natáčeny i některé české filmy, napříkla Cesta na jihozápad, Limonádový Joe, Malá mořská víla… Přestože je přístup k okraji lomu zakázán, málokterý z turistů tento zákaz dodržuje. Prakticky nad skalními stěnami lomu tak vedou vyšlapané pěšinky, ze kterých je dechberoucí výhled na tuto přírodní krásu.

Nejen Amerika, ale také Mexiko a Kanada…

Od Velké Ameriky míříme po žluté značce k lomu Mexiko, u kterého se nachází od roku 2001 památník politickým vězňům. Umístění památníku není náhodné. V táboře Mořina, který byl jedním z pracovních útvarů věznice Praha-Pankrác, v extrémně tvrdých podmínkách pracovali odsouzení pro vápenku v Nučicích. Již během 2. světové války se v lomu nacházel trestanecký pracovní tábor, po jejím skončení zde pracovali němečtí zajatci a posléze političtí vězni komunistického režimu.

Žlutá značka pokračuje kolem lomu Kanada až k dnešnímu cíli naší cesty, lomu Malá Amerika. Délka lomu je 165 metrů. Dno je v nadmořské výšce 348 m. (5. těžební patro) a do výšky 4. těžebního patra je zatopen vodou, jež vytváří Rešenské jezero, které má rozlohu 0,86 hektaru. Je 165 metrů dlouhé a 57 metrů široké. Leží v nadmořské výšce 361 metrů. Voda v jezeře je tak průzračná a čistá, že v ní v současné době žijí i raci. Opuštěné štoly se záhy staly významným zimovištěm netopýrů. Vstup do zdejšího lomu je zcela zakázán.

Jak se v Amerikách těžilo…

Na rozdíl od dnešních velkolomů, kde se vápenec těží tím, že se ukusuje skalní stěna stále dopředu, Ameriky mají jinou historii. Nejdříve se těžil tento bílý, šedý a růžový kámen v okolí vápenky. Poté se směrem od ní rozeběhly průzkumné štoly, a tam kde dělníci narazili na čistý vápenec, začali těžit. Odstranili hlínu z povrchu a poté těžili v lomu jako v trychtýři. Nejprve odváželi kámen po povrchu koňskými povozy a železnicí, poté ve větší hloubce vytesali štoly a odváželi surovinu skrze ně. Čím hlubší byl důl, tím více pater štol bylo nutno vyrubat.

Kousek od lomu naše dnešní cesta končí, rozprostíráme karimatky a spacáky a uleháme k zaslouženému odpočinku. Zítra nás čeká cesta na hrad Karlštejn.