Jak bydlí premiér, aneb největší ´kafkárna´ v dějinách Česka

30.05.2018

Foto: Facebook

Popisek: Andrej Babiš. Má takovou ´vilku´v Průhonicích

FOTO Od minulého týdne platí v Česku obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Jeho obhájci tvrdí, že jde o důležitou normu, jejímž cílem je zvýšení ochrany osobních dat všech občanů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde opravdu o prospěšnou věc, kdyby se z ní ovšem vinou evropských byrokratů a českých ignorantů nestala největší kafkárna v našich dějinách, umocňující pocit většiny občanů, že jsou již cela bezmocní vůči absurdním překážkám a všudypřítomné byrokracii.

Již celé měsíce straší média či bruselští úředníci firmy, živnostníky i různé organizace a občanská sdružení tím, že v případě, že nebudou důsledně chránit osobní data občanů, hrozí jím obří pokuty až dvacet milionů eur. A to přesto, že k celému nařízení dosud chybí prováděcí legislativa a právníci se nemohou shodnout na tom, co vlastně platí a co nikoliv, a především jak konkrétně se mají data chránit. Dokonce i sama komisařka Věra Jourová přiznala, že GDPR provází právní nejistota. Tato nejistota v praxi znamená, že ani vykladači této směrnice nejsou schopni vysvětlit, co vše jsou osobní údaje. Někteří třeba tvrdí, že jde o jakýkoliv údaj, týkající se určité osoby. Takže může jít o jméno, fotografii, kamerový záznam, otisky prstů, telefonní číslo, místo bydliště či e-mailovou nebo IP adresu. Na čem se však shodnou všichni je fakt, že se z GDPR stal obří byznys.

Panika ve školách i v divadlech

V důsledku toho zasáhla některé instituce, jichž se GPDR týká, doslova panika. Ředitelé škol se třesou hrůzou, aby někdo ve třídě neobjevil zapomenutou žákovskou knížku, nebo aby na nástěnce či ve školním časopise nevisela fotka určitého žáka. Z nejrůznějších školení na toto téma chodí vyděšení šéfové i jejich podřízení a líčí katastrofální scénáře, co se ve firmách bude kvůli GDPR dít. Účetní se nebudou prý smět vzdálit ani na okamžik od počítače, aby někdo neviděl, jaká data v něm zpracovávají, ztratit mobilní telefon s kontakty zákazníků se bude rovnat téměř zločinu. Někdo tvrdí, že stačí ve firmě zamykat doklady v šuplíku nebo ve skříních, jiní rovnou doporučují kanceláře napojit na ochranku. Celá byrokratická fraška se týká i různých uměleckých subjektů. Ty budou muset například písemně požádat své abonenty o souhlas, aby jim nadále mohly posílat kulturní program (!). Výsledkem jsou groteskní spory, co bude dovoleno a co zakázáno a někteří horlivci, kteří se snaží GDPR obhajovat, vyvrací řadu údajných mýtů. Druzí vzápětí ale jejich stanoviska zpochybňují.

Podpis a je vymalováno?

Většina občanů je nyní zavalena stovkami dopisů a e-mailů, v nichž se různí obchodníci nebo právě kulturní či školské organizace dožadují, aby jim jejich klienti poskytli souhlas se zpracováním osobních údajů a tím ochrana osobních dat nejspíše skončí. Celá záležitost je o to směšnější, že naše data budou sice rádoby chráněna při nákupu na e-shopu či vstupenky na muzikál, ale kdokoliv si jediným kliknutím zjisti, kde bydlíme, jaký majetek vlastníme, zda podnikáme, jak se nám při podnikání daří, atd. Na tuto skutečnost nás upozornila naše čtenářka (jejíž osobní data jsme se rozhodli pro jistotu chránit).

Napsala nám, že se naivně domnívala, že konečně budou chráněny její důležité osobní údaje, jako je adresa a rodné číslo, z něhož lze mimo jiné odvodit její věk, ale opak je pravdou. „Když jsem si vygooglovala svoje jméno, byla jsem doslova zděšena. Našla jsem ihned přesné datum svého narození, uvedené velkým písmem, věk, adresu bydliště i své firmy a mnoho dalších údajů. To považuji za skandální a hodlám se proti tomu bránit,“ uvedla.

Průhonickou vilku premiéra v demisi zachytila TN.cz