Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Přezdívali mu car Ivan Hrozný a vážili si ho víc než Buriana. Jak Ferenc Futurista zachránil Osvobozené divadlo a proč chtěl zastřelit svého nejlepšího přítele? Tajnosti slavných

27.12.2015
Přezdívali mu car Ivan Hrozný a vážili si ho víc než Buriana. Jak Ferenc Futurista zachránil Osvobozené divadlo a proč chtěl zastřelit svého nejlepšího přítele? Tajnosti slavných

Autor: Divadlo Rokoko

Popisek: Za první republiky byl Ferenc Futurista zbožňovaným komikem a velkým konkurentem Vlasty Buriana

Naprosto výjimečného komika si veřejnost cenila víc než legendárního Vlasty Buriana. Jaký podraz mu uchystal nejlepší kamarád Jára Kohout, čím zachránil slavné Osvobozené divadlo a proč za války vystupoval v pronacistických skečích.

Já myslel, že je středa, a von je tady průvan… Kdo by neznal jeho na první dojem zcela nesmyslnou hlášku z válečné komedie režiséra Martina Friče Hotel Modrá hvězda, v níž si zahrál kníratého opilce, domáhajícího se vstupu do uzavřeného hotelu. Ferenc Futurista dokázal úspěšně vést několik divadel, ztvárnil nezapomenutelné divadelní a filmové postavy, psal texty, maloval, zpíval, působil jako scénograf i režisér a namluvil desítky gramofonových desek.

Kariéru a život Ference Futuristy poprvé popisuje uceleně kniha, kterou vydalo nakladatelství XYZ

Kariéru a život Ference Futuristy poprvé popisuje uceleně kniha, kterou vydalo nakladatelství XYZ

Jeho kariéru a život poprvé uceleně popisuje Radek Žitný s Jaromírem Farníkem v knize Ferenc Futurista: Drastický komik. Na základě mnoha unikátních dobových materiálů z archívních i soukromých sbírek její autoři předkládají mozaiku Futuristových začátků, úspěchů i pádů. Nezapomínají ani na rodinné vztahy a dotýkají se i nepříjemných skutečností z doby nacistické okupace. Máme tak skutečně poprvé možnost souhrnně se seznámit se životem jedinečného komika, jehož veleúspěšnou uměleckou dráhu ukončilo předčasné úmrtí.

Skvělý sochař zběhl k divadlu

Legendární kabaretiér, herec a režisér, vlastním jménem František Fiala, se narodil 7. prosince 1891 v Mníšku pod Brdy (občas bývá nesprávně uváděn jako místo jeho narození pražský Smíchov). Jeho otec, herec a divadelní ředitel Karel Fiala, se po smrti první manželky znovu oženil a narodil se mu Františkův nevlastní bratr Emanuel Fiala, pozdější herec, dirigent a hudební skladatel. Nejdřív začal František studovat štukatérství u Antonína Rédla, od roku 1908 pak studoval sochařství na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Byl vynikajícím sochařem, mimo jiné je například autorem soch, které zdobí secesní radnici v Humpolci, či hlavy klauna nad bočním vchodem do pražského Vinohradského divadla.

Sochy Ference Futuristy zdobí budovu radnice v Humpolci. Zleva Spravedlnost, Práce, Vlast a Samospráva

Sochy Ference Futuristy zdobí budovu radnice v Humpolci. Zleva Spravedlnost, Práce, Vlast a Samospráva

Více než výtvarné umění ale Františka lákalo divadlo. Přezdívku Ferenc získal již jako herec studentského kabaretu, příjmení Futurista přijal, poté co jeho schopnosti ocenil po své návštěvě Prahy italský průkopník futurismu Filippo Tommaso Marinetti. Od roku 1913 vystupoval jako zpěvák a kabaretiér na různých pražských kabaretních scénách, na přelomu 20. a 30. let mu bylo dokonce nabídnuto hostování v Národním divadle, které však odmítl. V tomto období se jeho popularitu a svérázný humor pokusili využít i Jiří Voskovec s Janem Werichem v Osvobozeném divadle, ale netrvalo to dlouho. Přesto prý jeho přítomnost na jevišti zachránila tuto legendární scénu před hrozícím pádem na ekonomické dno.

Přechod ke zvuku zvládl bravurně

Ve 30. letech byl pravděpodobně nejpopulárnějším kabaretiérem, který uměl beze zbytku využít svůj komický potenciál. I po mnoha letech si milovníci filmů pro pamětníky při vyslovení jeho jména okamžitě vybaví jeho podlouhlý obličej se širokým úsměvem. Diváky přitahoval originálním, svérázným, drastickým a černým humorem, kvůli němuž se mu říkalo car Ivan Hrozný české komiky, vypoulenýma očima a nápadnými zuby. Svá kabaretní čísla, v nichž býval jeho častým partnerem bratr Eman či komik Jára Kohout, si také sám psal, naplňoval sarkasmem, excentrickým humorem a schválně deformovaným slovním projevem.

Jiří Voskovec, Ferenc Futurista a Jan Werich v roce 1930 v představení Osvobozeného divadla Ostrov Dynamit

Jiří Voskovec, Ferenc Futurista a Jan Werich v roce 1930 v představení Osvobozeného divadla Ostrov Dynamit

Své nejhodnotnější činoherní a operetní role ztvárnil v pražském Divadle na Vinohradech, kde ho například režírující Karel Čapek obsadil do Moliérových aktovek a Jaroslav Kvapil mu svěřil roli prince v Shakespearově Cymbelinu, a Tylově divadle. Přes příznivý ohlas se ale vrátil ke kabaretu s tím, že dobrých herců je dost, ale kabaretních málo. A tak dál rozdával svůj humor, který kritika často označovala jako obhroublý, a velmi tvrdě soupeřil s další hvězdou té doby Vlastou Burianem. Na stříbrném plátně debutoval jako známý a oblíbený komik již v roce 1918 v populárních němých filmových groteskách a brzy se pokusil také o režii a psaní scénářů. Na rozdíl od řady kolegů pak bravurně zvládl i přechod z němého ke zvukovému filmu, a přestože byl pouze hercem vedlejších rolí, účinkoval v téměř čtyřech desítkách zvukových snímků.

Konec velkého přátelství

Ze škatulky úspěšného komika mu nakonec publikum ani tvůrci nedali šanci vystoupit, a tak příležitost zahrát si charakterní roli před kamerou dostal pouze jednou. V nezapomenutelné duchařské komedii Martina Friče Tetička ztvárnil v roce 1941 rozšafného a hodného majordoma Hynka, který přijde s nápadem, jak vytrestat příbuzné hodné paní Berty za jejich chamtivost. Původně měl hrát i hajného Matěje Štětivce v Lamačově operetce Na tý louce zelený, kterého s mimořádným úspěchem a velmi rád představoval na jevišti. Režisér Karel Lamač ale nakonec obsadil místo něj jeho přítele, vynikajícího Járu Kohouta.

S mladším bratrem Emanem Fialou

S mladším bratrem Emanem Fialou

V tu chvíli bylo po starém přátelství. Ferenc se cítil uražen, dotčen a zrazen. Járu Kohouta napadl a málem zastřelil. Zasahovat musela dokonce i policie a Futurista byl na několik měsíců převezen na psychiatrii... Když si poté při natáčení zlomil Jára Kohout nohu po nehodě se splašeným koněm, bral to Ferenc Futurista jako spravedlivou odplatu. Neměl prý podepisovat smlouvu na roli, která měla patřit jinému herci, dokonce jeho kamarádovi!

Ke spolupráci ho nacisté přinutili

Namluvil a nazpíval také několik gramofonových desek, velice populární byla jeho četba románu Jaroslava Haška Dobrý voják Švejk. Účinkoval v rozhlase, kde byl za druhé světové války donucen vystupovat také v pronacistických skečích, což mu bylo po osvobození vyčítáno. Oženil se s divadelní a filmovou herečkou Annou Filípkovou-Ferencovou. Měl s ní dceru Annu, rovněž herečku, která spojila svůj profesionální osud na bezmála čtyřicet let s Východočeským divadlem v Pardubicích. Ve 20. letech často navštěvoval penzion Jiřího Štajmara v Černošicích a tak moc se mu tam zalíbilo, že koupil tamní luxusní vilu Editu, u níž byla dokonce i japonská zahrada. Problémy s dojížděním do Prahy a z Prahy v nočních hodinách – stěžoval si hlavně na častou mlhu v údolí Berounky – ale vedly k tomu, že nakonec vilu prodal a koupil novou Na Žvahově 26/400 v Praze, v níž dodnes žije jeho dcera.

S dcerou Aničkou

S dcerou Aničkou

Ke konci války Ferenc Futurista těžce onemocněl, takže role kočího Václava v romantické komedii režiséra Martina Friče Prstýnek se stala jeho poslední a současně byla také uvedena jako poslední protektorátní film. Současně v roce 1944 omezil ze zdravotních důvodů i svoji divadelní činnost. Po osvobození založil s bratrem Emanem Divadlo Ference Futuristy v pražském paláci Kotva, v němž odehrál jednu sezónu, a další prožil až do své smrti na jevišti Divadla V + W. Zemřel předčasně na vážné onemocnění 19. června 1947 v Praze ve věku pouhých nedožitých padesáti šesti let a je pohřben na pražském hřbitově Malvazinky.

V roce 1939 s Ladislavem Peškem v legendární komedii Cesta do hlubin študákovy duše

V roce 1939 s Ladislavem Peškem v legendární komedii Cesta do hlubin študákovy duše

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace