Hledání bájných Blanických rytířů; putování romantickou i tajemnou krajinou Blaníku. Český poutník
01.07.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Socha blanického rytíře
FOTOGALERIE Na první prázdninové putování vás zvu do míst, ke kterému se ve zlých časech obrací s nadějí zraky téměř celého českého národa. Zatím sice vždy marně, ale jednou to přeci vyjít musí… Vítejte na hoře Blaník, z jejíhož nitra nás snad jednou přijedou zachránit bájní Blaničtí rytíři.
Přibližně desetikilometrový výlet začínáme za obcí Kondrac u geologické expozice hornin Podblanicka. Prohlédnout si zde můžeme jednadvacet vzorků hornin získaných z okolních lomů. Vzorky jsou opatřeny popisky s jejich složením a místem nálezu. U expozice se také nachází Dům přírody Blaníku. V prostoru dřevostavby z roku 2015 je umístěna expozice věnovaná přírodním, geologickým a kulturně historickým zajímavostem Podblanicka. Kromě místních rostlin a živočichů se zde seznámíme s legendou o blanických rytířích, kterou jsem zmiňoval na začátku dnešní výpravy, nebo si prohlédneme interaktivní model krajiny Blanické brázdy mezi Sázavou a Mladou Vožicí.
Na cestě za Národním divadlem?
Po červené turistické značce nebo po naučné stezce, nazvané s rytířem na Blaník, se vydáváme do zdejších lesů, které nás dovedou až k bájné hoře. Po cestě bychom neměli minout místo, odkud byl vzat a do Prahy dovezen jeden ze základních kamenů Národního divadla. Slavnou událost dnes připomíná replika původního kamene.
Jsou tam a čekají
Přibližně po hodině chůze přicházíme k legendární hoře Blaník, respektive k jejímu hlavnímu vrcholu – Velkému Blaníku. Právě v jeho nitru spí údajné rytířské vojsko, které české zemi přijde na pomoc ve chvíli, kdy jí bude nejhůř. Vrchol kopce je střežen třicetimetrovou husitskou hláskou. Tato dřevěná, šindelem krytá rozhledna stojí na vrcholu od roku 1941 a z jejího ochozu je výhled na zvlněnou krajinu Posázaví, Vlašimska a Benešovska.
Ale nejspíš zrovna nezbrojí
Za samotnou skálou, z níž mají rytíři vyjet na svých koních a vozech, ale musíme sejít kousek níž. Od sochy rytíře odbočíme na zelenou značku, která nás po čtyřech stech metrech dovede před Veřejovou skálu, v níž mají spát rytíři z Blaníku. Šplháme na skálu a posloucháme, zda už dole nezačínají řinčet zbraně, ale všude je ticho a klid. V nejbližší době tak nejspíš stateční rytíři naši zemi zachránit nepřijedou.
Vracíme se zpět k soše rytíře a pokračujeme k druhému vrcholu blanického pohoří. Těsně pod Malým Blaníkem stojí zřícenina kaple Máří Magdalény, která byla vybudována v roce 1735. Impozantní stavba měla ale jepičí život. Zrušena byla již v roce 1783 za reforem císaře Josefa II. Do současnosti se dochovaly pouze obvodové zdi. Pozůstatky kaple dávají ale i dnes místu tajemný a romantický nádech.
Alou na lahodný domácí oběd
Ve výklenku zapalujeme svíčku, šeptáme tichou modlitbu za naši zemi a pak už šplháme na blízký vrchol Malého Blaníku pro potřebné turistické razítko. Když je poslední úkol splněn, míříme k cíli dnešní cesty v Louňovicích pod Blaníkem. Dominantou tohoto městyse je renezanční zámek, který stojí na místě bývalého kláštera premonstrátek, zničeného za husitů. Uvnitř zámku můžete navštívit muzejní expozice přibližují region Louňovicka a Podblanicka. Součástí zámku je i hostinec s domácími jídly a atmosférou. Ideální tečka za půldenním výletem.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem
Vložil: René Flášar