Nelze jen kritizovat a moudře radit ze zálohy, říká kostelecká radní za ODS
22.06.2013
Foto: archiv Ewy Chmelíkové
Popisek: V rámci snahy zalíbit se voličům, i ODS od pravicové politiky stále více a více ustupuje, říká radní Kostelce nad černými lesy, Ewa Chmelíková.
NA NÁVŠTĚVĚ U EWY CHMELÍKOVÉ Ewa Chmelíková je radní Kostelce nad Černými lesy. Do regionální politiky ji před třinácti lety přivedla víceméně náhoda. Dnes je z ní fundovaná politička a členka ODS, která nevěří, že stát nejlépe ví, jak pečovat o blaho národa.
A že ze všeho nejvíce potřebujeme propracovanější systém přerozdělování, další normy a vyhlášky, jak se chovat, kde můžeme kouřit a co máme jíst či pít. „Což samozřejmě neznamená, že jsem proti podpoře potřebných, na ně budu ráda přispívat. Bohužel, v rámci snahy zalíbit se voličům, i ODS od pravicové politiky stále více a více ustupuje,“ začíná se svým vyprávěním paní Ewa, kterou jsem zastihla v docela hektickém čase, kdy obhlížela následky záplav.
Ty sice Kostelec nad Černými lesy nepostihly v takové ničivé formě jako jiná místa v kraji, ale nejednu vrásku místním zastupitelům přeci jen přidělaly. A to mnohem větší, než snižující se volební preference její domovské ODS. „Podstatně více mě trápí příčiny snižujících se preferencí. Pokles preferenci může paradoxně přinést očistu od lidí, kteří v politice nemají co dělat a u kterých by měl být politický „odstřel“ povolen. I když uznávám, že je to utopie nebo krásný sen, probuzení bývá velmi tvrdé.“
Nelze pouze žasnout a kritizovat
Do politiky se paní Ewa dle svých slov dostala zcela náhodou. „Dne 3.7. 2000 jsem poprvé navštívila jednání kosteleckého zastupitelstva – potřebovala jsem informaci ohledně plánované plynofikace města. Po několikahodinovém jednání byla odvolaná starostka města,“ vrací se do minulosti. „Byl to docela traumatizující zážitek, který si pamatuji dodnes – tolik agrese, osobních útoků i demagogie jsem do té doby nepoznala." Od toho dne se paní Ewa jednání zastupitelstva zúčastňovala pravidelně.
„Prostudovala jsem si veškeré dostupné dokumenty o minulosti a s hrůzou zjišťovala jak snadno může skupina „bratrstva kočičí tlapky“ manipulovat s majetkem města – stačí omámit či zastrašit většinu členů zastupitelstva. Jeden z tehdejších zastupitelů se mě tenkrát poněkud posměšně zeptal: „To jsem zvědav, jak dlouho vám ten zájem vydrží.“ Tuším, že jsem ho moc nepotěšila,“ směje se Ewa Chmelíková a na otázku, čím si ji tedy politika vlastně získala, odpovídá, že ničím. Vstoupila do ní prý z pudu sebezáchovy. „Nelze pouze žasnout, kritizovat, rozhodovat bez zodpovědnosti a moudře radit ze zálohy. Nicméně často přemýšlím, jak by se vyvíjel můj život, kdybych v roce 2000 na to jednání zastupitelstva nedorazila,“ dodává.
Před Kostelcem je mnoho nevyřešených problémů
To se však nestalo a za 13 let, které paní Ewa strávila v komunální politice (z toho 7 let v kosteleckém zastupitelstvu), se událo mnohé – dobré i špatné. „Uvědomuji si, že před Kostelcem je mnoho nevyřešených problémů, dílčí úspěchy nic neznamenají. Za nejzásadnější pokrok ve městě považuji pravidelnou spolupráci s odborníky při posuzování technických problémů.
Největším neštěstím Kostelce bylo, že o technických záležitostech dlouhodobě rozhodovali politici, investice do předprojektové přípravy v lepším případě někteří považovali za vyhození peněz nebo v horším případě za vítanou příležitost k vylepšení rozpočtu - přátel či svého vlastního. Náš pan starosta má docela dobré přirovnání – když půjdete na operaci slepého střeva, nebude chirurgovi radit, jak má „řezat“."
Důležitá je také kontinuita
Stejně jako je důležité, aby chirurg znal anamnézu pacienta, musí projektant dostat k dispozici veškeré možné podklady a informace – nedokáže za krátkou dobu získat 100% místní znalosti. „Je nutné aby i v Kostelci po volbách docházelo k důslednému a úplnému předávání informací, pokud má předávací protokol od předešlého starosty či místostarosty pouze dvě stánky, bez konkrétních odkazů na konkrétní dokumenty – něco je špatně. Potom „ti noví“ ztrácejí mnoho času dohledáváním základních údajů nutných pro řešení problémů," pokračuje Ewa Chmelíková.
Podle ní zas tak důležité v následujících volbách vyhrát jako předat výsledky své práce. „Čekat po volbách na neuspěch nově zvoleného vedení může jenom ten, koho rozvoj našeho města nezajímá a má na myslí pouze svůj prospěch. Následníci nemusí mít stejný názor na řešení problémů, ale musí mít k dispozici veškeré údaje a dokumenty. Mluvím z vlastní zkušenosti – některé smlouvy z minula jsme dohledávali více jak rok, některé dokumentace a projekty jsou stále nezvěstné…"
Zastupitelé si uvědomují, co je cílem jejich mandátu
A nač je Ewa Chmelíková obzvláště pyšná? „Podařilo se nám zpracovat generel splaškové i dešťové kanalizace – snažila jsem se o tento klíčový dokument více jak 10 let. Dlouhodobě jsem pyšná na změny v kostelecké základní škole – zcela neskromně si říkám, že na tom mám alespoň kousíček zásluhy. Máme zde novou cestu, vzduchovou trampolínu, dětské hřiště, skleník, ozelenění areálu, nová okna..." Kostelecká základní škola v minulém volebním období úspěšně realizovala projekt z Regionálního operačního programu – výsledkem je výukový sál pro 150 osob, venkovní učebny a parkoviště.
„V době kdy město ignorovalo možnost podávat projektové žádosti s 92% podporou, pani ředitelka nezaváhala. Byl to projekt tvrdě vybojovaný v době, kdy jsem byla v opozici. S ohledem na stále narůstající počet žáků v naší škole se jedná o velmi účelný a prospěšný projekt, který městu jako zřizovateli v současné době hodně pomohl. Po dlouhé době se podařilo, že většina zastupitelů si uvědomuje, co je cílem jejich mandátu – v této většině se neřeší stranická příslušnost ale konkrétní problém – uznejte, že vykloubený kotník z kosteleckých chodníků bolí stejně člena ODS jako nezávislého nestraníka.“
Trápí mě čas
A co paní Ewu naopak trápí? „Jednoznačně čas. Nelze dohnat ztracené příležitosti, nedokážeme tak rychle, jak bychom potřebovali, dopracovat chybějící pasporty a technické mapy. Kostelecké místní komunikace jsou povětšinou v zoufalém stavu, bez jejich odvodnění je jakákoliv i dílčí oprava pouhým plýtváním veřejnými prostředků. V posledních dešťových dnech i na nás dopadl důsledek dlouhodobého, nekoncepčního jednání – města i státu. Nejsme v tomto případě výjimkou – i nám nám z okolních polí natékají srážkové vody do zastavěných částí města a způsobují nemalé škody.
Ve snaze vytěžit maximum dochází k devastaci zemědělské půdy v důsledku nedodržování agrotechnických postupů, včetně neudržování drenáží. A nelze ignorovat skutečnost, že příčinou je neekonomická a neekologická podpora některých tzv. „zelených“ aktivit – dnes je nejlepší plodinou fotovoltaická elektrárna nebo bioplynová stanice. Všimněte si jak i ve vašem okolí narůstá plocha s kukuřicí (surovina pro bioplynové stanice) či řepky (biopaliva) mj. na úkor nedotovaných melioračních plodin. Na jedné straně podporujeme alternativní zdroje energie a na druhé straně energií plýtváme…"
Děkuji těm, kteří mi okopávají kotníky
Ale ani město podle Ewy Chmelíkové není bez viny – ve snaze zalíbit se voličům, povolilo nekoncepční, nesmyslnou a nadměrnou výstavbu na podmáčených lokalitách – bez vyřešení problémů s „vodou“ a bez zajištění základní infrastruktury. „Dnes se někteří stavebnící diví, jak je možné, že jím teče voda do domů a nevidí, že sami k tomuto stavu přispěli - nadměrný nárůst zastavěné plochy znamená, že se zvětšuje i množství srážkové vody, která někam odtéci musí - do nepropustných ploch se nevsákne…"
Sečteno podtrženo - život kostelecké radní provází úspěchy i neúspěchy, tak asi jako každého z nás. I ona zažívá chvíle, kdy chce s politikou praštit, jakousi „minimální hořkost“ prý zažívá téměř každý den. „Nicméně byla jsem vychována v duchu hesla „nebát se a nekrást“ a neutíkat před problémy, nikoliv dle doporučení „nebát se krást“ a „kdo uteče, vyhraje“. Přiznávám ale, že někdy je velmi náročné pokračovat v jednání s lidmi, kteří vám do očí lžou, jednají jinak v soukromí a jinak na veřejnosti. Je složité jednat se zbabělci a podvodníky, kterých je v politice mnoho. Chuť s politikou praštit pociťuji často, nicméně každý nový „lidský i politický“ faul mne nějakým záhadným způsobem pomáhá překonat pocit marnosti. Takže děkují těm, co mi okopávají kotníky, díky jejich aktivitě funguji.“
Přichází doba, kdy budu některé priority měnit.
Paní Ewa Chmelíková je velmi vytížená žena na svém místě, což si vybírá svou daň v podobě nedostatku času na sebe samu, její zájmy a koníčky. „Pokud mám chvilku a nemusím nutně dohnat deficit spánku, snažím se společně se psem „uklidit“ někam do přírody, okolí Kostelce nabízí kouzelná místa. Moc ráda cestuji, což mi naštěstí moje zaměstnání poskytuje – opakovaně jsem měla možnost navštívit např. severní Ural. Pokud mám chvilku, snažím také se číst něco jiného než zákony a vyhlášky.“
A co rodina? Coby ženu mě samozřejmě zajímá i to, zda-li má paní Ewa čas i na ní. „Můj partner věděl, koho si bere, nikdy jsem nedělala nic napůl. Moc mi pomáhá tím, že mi poskytuje podporu a chápe, proč dělám, co dělám. Náš vztah trvá jíž 35 let. Mám rodiče ve věku téměř 90 let, takže zcela jistě přichází doba, kdy budu některé priority měnit,“ uzavírá pro server Krajské listy.cz Ewa Chmelíková.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.