Divoké koně Evropané vyhubili. Ti, kteří se před časem navrátili do Čech, hravě spásli agresivní třtinu. Pastvinu zkoumají vědci, chtějí zachránit modráska

Autor: Michal Köpping

Popisek: Divocí koně v Čechách.

Po šesti týdnech od svého příjezdu do České republiky proměnili divocí koně dvouhektarovou aklimatizační ohradu v Milovicích k nepoznání. „Spásli zde v podstatě veškerou třtinu křovištní, agresivní druh traviny, která z místní stepi postupně vytlačuje většinu kvetoucích bylin,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Ostatní zvířata toto nezvládají

Právě spásání agresivní vegetace, se kterou si neporadí žádná domácí zvířata ani většina druhů volně žijících zvířat, je hlavním úkolem divokých koní v Milovicích. „Jsme rádi, že zde dělají přesně to, co jsme od nich očekávali. Třtina křovištní je natolik chudá a nekvalitní travina, že ani mnozí botanici nevěřili, že by ji koně mohli spásat. Divocí koně si s ní však hravě poradili a skvěle prospívají,“ doplnil Dalibor Dostál.

Hejtman se podívá na sobotní vypuštění 

V sobotu 21. března od 12:00 hodin čeká koně vypuštění na hlavní, čtyřicetihektarovou pastvinu. Slavnostního vypuštění se zúčastní hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, náměstek hejtmana Marek Semerád, starosta Milovic Milan Pour, náměstek ředitele Státního fondu životního prostředí Martin Kubica a další hosté.

V úterý pokračovala v Milovicích příprava vědeckého monitorování celé lokality. Té se zúčastnili vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy, Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj a dalších institucí a organizací.

Pastva koní bude pod důsledným monitoringem. Zachrání modráska? 

„Již v minulých dnech jsme na pastvině vytyčili patnáct monitorovacích plošek. S jejich pomocí budeme porovnávat vývoj vegetace v místech, kde se budou koně pást, s tím, jak by se vegetace dál vyvíjela bez jejich přítomnosti,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd, který koordinuje veškeré vědecké a výzkumné aktivity projektu. Monitorovací plošky jsou zvýrazněny červeno-bílou páskou, aby je koně v porostu nepřehlédli a nezranili se o oplůtku.

Vědci budou v lokalitě sledovat výskyt vzácných rostlin, motýlů, brouků, ale i ptáků a dalších drobných obratlovců. Koně by měli pomoci v Milovicích zachránit především dva klíčové, ohrožené druhy. Nekorunovaným králem zdejších motýlů je modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je vzácný hořec křížatý.

Rodáci z Anglie. Můžete je podpořit

Divocí koně přijeli do Milovic 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let zjistily, že právě koně z Exmooru přesně odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy.

Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických i veřejnost.

O společnosti Česká krajina

Ochranářskou společnost Česká krajina založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru.

Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, členem novinářské poroty ceny Via Bona, členem poroty Top odpovědná firma a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID. Více na www.ceska-krajina.cz.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na . 

Vložil: Lucie Bartoš