Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Divocí koně, které Evropané vyhubili, se nyní po staletích vrátili do České republiky, do Milovic. Je to historická událost

29.01.2015
Divocí koně, které Evropané vyhubili, se nyní po staletích vrátili do České republiky, do Milovic. Je to historická událost

Autor: Ceska-krajina.cz

Popisek: Divoký kůň z Velké Británie.

Stádo prvních čtrnácti divokých koní přijelo ve středu po poledni do České republiky. Jejich novým domovem se stane nestátní rezervace ve středočeských Milovicích. Zvířata, která patří v Evropě, včetně České republiky, k původním živočišným druhům, byla na kontinentu vyhubena člověkem.

Divoce žijící koně však přežili v drsném horském prostředí Exmooru ve Velké Británii, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086 a patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě. Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše „divocí koně“ a v královské honitbě byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře. Až relativně nedávno, v 19. století, se pro ně začal užívat také název exmoorský pony, někdy také keltský pony.

„Návrat divokých koní patří k nejvýznamnějším událostem v historii tuzemské ochrany přírody,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Právě tato nezisková organizace připravila projekt návratu divokých koní do České republiky ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, Karlovy Univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

„Genetické a archeologické analýzy z posledních let naznačují, že právě exmoorští pony nejlépe odpovídají svým vzhledem, velikostí a zbarvením původním divokým koním střední a západní Evropy. Žádné jiné plemeno v této oblasti nežilo poslední tisíc let ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny. Tito koně také nikdy nebyli používáni k tahu ani k jízdě, jejich jediným úkolem bylo spásáním hrubé vegetace udržovat místní pastviny,“ vysvětluje Dalibor Dostál.

Budou spásat vzácné stepi

Stejnou roli budou mít divocí koně také v České republice. Jejich úkolem bude spásat vzácné stepi a zbytky bohatých luk a zastavit ve vymezených lokalitách ústup otevřené a polootevřené krajiny, která je existenčně nezbytná pro mizející druhy motýlů, četné druhy ptáků, plazů a dalších ohrožených obratlovců, ale též nespočtu rostlin.

V Milovicích, tak jako na mnoha jiných místech, začalo otevřenou krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem devadesátých let odešla armáda.

Experti vybrali vhodné koně po několika letech pečlivých analýz. Během nich postupně vyloučili nevhodná plemena, která přes časté proklamace nemají s divokými koňmi nic společného, jako je takzvaný  polský konik nebo německý Heckův kůň. Kromě exmoorských pony zpočátku zvažovali také použití huculů, kteří bývají v literatuře rovněž často uváděni jako blízcí příbuzní divokých koní. „Hlubší analýza však ukázala, že huculové jsou ve skutečnosti směsí několika různých plemen, včetně arabů a noriků. Navíc jde o plemeno relativně mladé, které vzniklo záměrným křížením pro potřeby rakousko-uherské armády,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Poslední poznatky o dvou klíčových druzích velkých kopytníků shrnuje studie Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny

Krádeží nikdo nic nezíská

První měsíc budou koně v Milovicích umístěni ve dvouhektarové aklimatizační ohradě, poté budou vypuštěni na zhruba čtyřicetihektarovou pastvinu, zároveň se uskuteční i slavnostní otevření první části rezervace. Během prvních měsíců se budou ve stádu vytvářet sociální vazby mezi jednotlivými zvířaty. Teprve později, po narození a zesílení hříbat, bude ke stádu přivezen také hřebec. Všechna zvířata jsou evidována v plemenné knize. Pokud by bylo některé zvíře z pastviny ukradeno, stalo by se z chovatelského hlediska prakticky bezcenným, protože by bylo z plemenné knihy vyřazeno.    

Na území Čech nejsou od pozdního neolitu

Archeologické nálezy dokládají přítomnost divokých koní ve střední Evropě, včetně území České Republiky do pozdního neolitu, tedy zhruba 4700 až 3700 před naším letopočtem. Později je již nebylo možné odlišit od domácích koní.

Literatura datuje vyhynutí divokých koní v západní Evropě do 13. století, v Litvě jsou uváděni v 16. století a pravděpodobně v Litvě a v Polsku se udrželi do druhé poloviny 18. stol. Na Ukrajině se uvádí ulovení posledního divokého koně koncem 19. stol.  U pozdějších datací je však značné riziko, že nešlo o původní divoké koně, ale zdivočelé koně domácí, případně křížence.  

Návrat divokých koní je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev v Milovicích, potažmo záchranu zdejší mimořádně pestré motýlí a jiné fauny, stejně jako vzácné flóry. Ten podpořil Operační program životní prostředí financovaný ze zdrojů Evropské unie, Středočeský kraj, město Milovice, společnost Net4Gas a rodina Orlických. Na návrat divokých koní přispěla také veřejnost zasíláním dárcovských DMS. I v příštích týdnech mohou zájemci podpořit návrat divokých koní zasláním zpráva ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena DMS je 30 korun, na projekt návratu divokých koní a dalších živočišných druhů jde z této částky 28,50 korun. Záchranu motýlů prostřednictvím pastvy divokých koní mohou zájemci podpořit také zakoupením originálních šperků „Naši motýli“ z dílny přední české návrhářky Jitky Mlynarčík-Kudláčkové nabízené společností JK Jitka Kudlackova Jewels.

Děje se u vás také něco zajímavého? Pošlete nám svůj námět  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace