Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Po stopách Slavníkovců, k soutoku Labe s Cidlinou a lázeňských Poděbrad. Vítejte v Polabí. Český poutník

28.07.2018
Po stopách Slavníkovců, k soutoku Labe s Cidlinou a lázeňských Poděbrad. Vítejte v Polabí. Český poutník

Autor: René Flášar

Popisek: Poděbradský zámek

FOTOGALERIE Přestože jsem přesvědčením více pěší turista než bicyklista, přiznávám, že na dnešní výletování jsem se měl jízdním kolem vybavit. Za celou cestu mezi Libicí nad Cidlinou a Poděbrady jsem totiž potkal pouze několik „pěšoturistů,“ zato cyklistů se kolem mě proháněly desítky, ba možná stovky.

Po vystoupení z vlaku a pořízení nezbytné fotografie železniční stanice do svého nádražního alba, pokračuji po zelené turistické značce do centra Libice nad Cidlinou. První fotografické zastavení činím u kostela Českobratrské církve evangelické. Ten byl postaven v roce 1896 a nahradil původní libický toleranční kostel, který stál od roku 1793 na zahradě dnešní fary.

Slavníkovci kam se podíváš…

Na návsi se v budově obecního úřadu nachází mimo úřednických kanceláří a poštovního úřadu i Pamětní síň Slavníkovské Libice. Expozice zachycující historii regionu od počátku slovanského osídlení v 6. století do zániku hradiska ve 12. století a dějiny obce v období středověku i novověku byla otevřena v roce 1981.

Zelená značka mě následně zavádí i k Slavníkovskému hradišti a památníku na konci Libic. Hradiště bylo vybudováno na přelomu osmého a devátého století. V polovině desátého století se stalo centrem knížectví, jež pod vládou Slavníkovců sjednotilo severovýchodní a jižní Čechy. Hradisko s předhradím mělo podobu knížecího sídla s palácem, nejméně třemi chrámy, mincovnou a hospodářskými stavbami a železářskými objekty. Jak se dále uvádí na obecních internetových stránkách, vzniklo v severovýchodním okolí hradiště velké sídelní seskupení. „Libice měla styky s celou tehdejší kulturní Evropou. Za sjednocovacího procesu raně feudálního státu Přemyslovců bylo Slavníkovské knížectví roku 995 krvavě vyhlazeno. V jedenáctém století byl postaven nový palác. Hradisko se naposledy uvádí roku 1130,“ píše se na stránkách obce.

Akropole je národní kulturní památkou

V současnosti jsou na bývalém hradišti k vidění vyznačené základy slavníkovského paláce, kostela a vstupní brány. Památník byl sice vybudován až v roce 1965, ale libické hradiště bylo už v roce 1961 prohlášeno za archeologickou památkovou rezervaci. Od roku 1989 je akropole hradiště dokonce národní kulturní památkou. Před základy kostela stojí bronzové sousoší svatého Vojtěcha a jeho bratra svatého Radima.

Líná Cidlina

Opouštím Libice a stále po zelené značce směřuji k soutoku řek Labe a Cidliny. Podcházím frekventovanou silniční přípojku k dálnici D11. Hluk automobilového provozu slyším ještě dlouhou dobu poté, co mi silnice zmizela z dohledu. Zároveň se ale postupně ocitám v jiném světě. Řeka Cidlina se před svým spojením s Labem už nikam nežene a jen se tak líně pohupuje. Mohutné stromy vytvářejí vlídný stín a všude na suché trávě, nepršelo tady snad sto let, běhají malé myšky. Když šlápnu na suchou trávu, zakřupe mi pod nohami jako usmažené brambůrky a zlomí se.

Úrodné, ale suché Polabí

Majitele malého občerstvení přímo u soutoku řek se ptám, jak dlouho už jsou bez deště. „Mám pocit, že ještě týden a budeme tady jak na poušti. Nepršelo minimálně několik měsíců,“ odpovídá mi stále dobře naladěný restauratér a staví přede mě dobře vychlazenou dvanáctku nefiltrovaného Bernarda.

Zámek s léčivým pramenem

Jsem rád, že mé další putování pokračuje podél řeky, která vytváří v parném dni příjemnější prostředí. Blížím se k lázeňským Poděbradům a už zdálky vidím městskou dominantu – zámek Poděbrady.

Původně se jednalo o gotický hrad, ve kterém sídlil král Jiří z Poděbrad. Založen byl ale již Přemyslem Otakarem II. Renesanční proměnou v lovecký zámek prošel za císaře Ferdinanda I. Současnou barokní podobu získal v letech 1723–80. Památkou na původní sloh jsou mimo jiné gotické nástěnné malby v kapli.

Dnes patří zámek Karlově univerzitě a veřejnosti je přístupný jen částečně. Navštívit můžete například expozici o životě Jiřího z Poděbrad. Její součástí je i místnost, která je považována za královu rodnou světnici. Volně přístupné je zámecké nádvoří, kde je kavárna a přímo z jedné zdi máte možnost si natočit léčivou minerálku.

Lázeňskou kolonádou k nádraží

Na Jiřího náměstí, přímo naproti zámku, se nachází socha krále Jiřího jedoucího na koni. Dílo od Bohuslava Schnircha je řazeno k vrcholným dílům české monumentální plastiky 19. století.

Lázeňské město Poděbrady má pro své návštěvníky ještě mnoho dalších zajímavostí a míst, která určitě stojí za návštěvu. Já už ale mířím přes lázeňskou kolonádu pouze k nádraží, kde své putování končím, jak také jinak, nástupem do vlaku.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem

Vložil: René Flášar

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace