Po stopách Slavníkovců, k soutoku Labe s Cidlinou a lázeňských Poděbrad. Vítejte v Polabí. Český poutník
28.07.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Poděbradský zámek
FOTOGALERIE Přestože jsem přesvědčením více pěší turista než bicyklista, přiznávám, že na dnešní výletování jsem se měl jízdním kolem vybavit. Za celou cestu mezi Libicí nad Cidlinou a Poděbrady jsem totiž potkal pouze několik „pěšoturistů,“ zato cyklistů se kolem mě proháněly desítky, ba možná stovky.
Po vystoupení z vlaku a pořízení nezbytné fotografie železniční stanice do svého nádražního alba, pokračuji po zelené turistické značce do centra Libice nad Cidlinou. První fotografické zastavení činím u kostela Českobratrské církve evangelické. Ten byl postaven v roce 1896 a nahradil původní libický toleranční kostel, který stál od roku 1793 na zahradě dnešní fary.
Slavníkovci kam se podíváš…
Na návsi se v budově obecního úřadu nachází mimo úřednických kanceláří a poštovního úřadu i Pamětní síň Slavníkovské Libice. Expozice zachycující historii regionu od počátku slovanského osídlení v 6. století do zániku hradiska ve 12. století a dějiny obce v období středověku i novověku byla otevřena v roce 1981.
Zelená značka mě následně zavádí i k Slavníkovskému hradišti a památníku na konci Libic. Hradiště bylo vybudováno na přelomu osmého a devátého století. V polovině desátého století se stalo centrem knížectví, jež pod vládou Slavníkovců sjednotilo severovýchodní a jižní Čechy. Hradisko s předhradím mělo podobu knížecího sídla s palácem, nejméně třemi chrámy, mincovnou a hospodářskými stavbami a železářskými objekty. Jak se dále uvádí na obecních internetových stránkách, vzniklo v severovýchodním okolí hradiště velké sídelní seskupení. „Libice měla styky s celou tehdejší kulturní Evropou. Za sjednocovacího procesu raně feudálního státu Přemyslovců bylo Slavníkovské knížectví roku 995 krvavě vyhlazeno. V jedenáctém století byl postaven nový palác. Hradisko se naposledy uvádí roku 1130,“ píše se na stránkách obce.
Akropole je národní kulturní památkou
V současnosti jsou na bývalém hradišti k vidění vyznačené základy slavníkovského paláce, kostela a vstupní brány. Památník byl sice vybudován až v roce 1965, ale libické hradiště bylo už v roce 1961 prohlášeno za archeologickou památkovou rezervaci. Od roku 1989 je akropole hradiště dokonce národní kulturní památkou. Před základy kostela stojí bronzové sousoší svatého Vojtěcha a jeho bratra svatého Radima.
Líná Cidlina
Opouštím Libice a stále po zelené značce směřuji k soutoku řek Labe a Cidliny. Podcházím frekventovanou silniční přípojku k dálnici D11. Hluk automobilového provozu slyším ještě dlouhou dobu poté, co mi silnice zmizela z dohledu. Zároveň se ale postupně ocitám v jiném světě. Řeka Cidlina se před svým spojením s Labem už nikam nežene a jen se tak líně pohupuje. Mohutné stromy vytvářejí vlídný stín a všude na suché trávě, nepršelo tady snad sto let, běhají malé myšky. Když šlápnu na suchou trávu, zakřupe mi pod nohami jako usmažené brambůrky a zlomí se.
Úrodné, ale suché Polabí
Majitele malého občerstvení přímo u soutoku řek se ptám, jak dlouho už jsou bez deště. „Mám pocit, že ještě týden a budeme tady jak na poušti. Nepršelo minimálně několik měsíců,“ odpovídá mi stále dobře naladěný restauratér a staví přede mě dobře vychlazenou dvanáctku nefiltrovaného Bernarda.
Zámek s léčivým pramenem
Jsem rád, že mé další putování pokračuje podél řeky, která vytváří v parném dni příjemnější prostředí. Blížím se k lázeňským Poděbradům a už zdálky vidím městskou dominantu – zámek Poděbrady.
Původně se jednalo o gotický hrad, ve kterém sídlil král Jiří z Poděbrad. Založen byl ale již Přemyslem Otakarem II. Renesanční proměnou v lovecký zámek prošel za císaře Ferdinanda I. Současnou barokní podobu získal v letech 1723–80. Památkou na původní sloh jsou mimo jiné gotické nástěnné malby v kapli.
Dnes patří zámek Karlově univerzitě a veřejnosti je přístupný jen částečně. Navštívit můžete například expozici o životě Jiřího z Poděbrad. Její součástí je i místnost, která je považována za královu rodnou světnici. Volně přístupné je zámecké nádvoří, kde je kavárna a přímo z jedné zdi máte možnost si natočit léčivou minerálku.
Lázeňskou kolonádou k nádraží
Na Jiřího náměstí, přímo naproti zámku, se nachází socha krále Jiřího jedoucího na koni. Dílo od Bohuslava Schnircha je řazeno k vrcholným dílům české monumentální plastiky 19. století.
Lázeňské město Poděbrady má pro své návštěvníky ještě mnoho dalších zajímavostí a míst, která určitě stojí za návštěvu. Já už ale mířím přes lázeňskou kolonádu pouze k nádraží, kde své putování končím, jak také jinak, nástupem do vlaku.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem
Vložil: René Flášar