Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Mrazy jim nevadí, lidská blbost je ale může připravit i o život. Troubové, kteří si nedají říct, vážně ohrožují vzácná, ještě nenarozená mimina

22.01.2017
Mrazy jim nevadí, lidská blbost je ale může připravit i o život. Troubové, kteří si nedají říct, vážně ohrožují vzácná, ještě nenarozená mimina

Autor: Michal Köpping

Popisek: Velcí kopytníci pomáhají i dalším druhům. Droboučká sýkorka si vybírá ze srsti zubra potravu.

Přestože noční teploty v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice klesaly v minulých dnech až k dvaceti stupňům pod nulou, divokým koním, zubrům ani zpětně šlechtěným praturům kruté mrazy nevadí. Potrav mají dost. Paradoxně je ale vážně ohrožují neukáznění lidé, kteří si nedají říct a chtějí jim přilepšit.

Na pastvinách je i v zimě překvapivé množství různorodé potravy, kterou vynalézavá zvířata využívají. I v zimě tvoří základ jejich jídelníčku tráva, mnohem častěji ale také okusují větve a kůru hlohů, růží, trnek a jiných keřů, které jsou vzhledem ke své hojnosti takřka nevyčerpatelným zdrojem potravy. Rozhodně tím ale nepáchají žádné škody, právě naopak. Právě okus keřů je totiž jedním z hlavních úkolů velkých kopytníků při údržbě zarůstajících stepí a luk. Hlohy navíc dávají velkou úrodu bobulí, které neopadávají, takže jsou zvířatům k dispozici po celou zimu.

Velcí tuři i koně pojídají ve velkém i šlahouny ostružin. Ty jsou zásadní složkou jejich zimní potravy, protože nezasychají a jako jedny z mála rostlin si i v zimě udržují určitou svěžest. Velcí kopytníci si ale dokážou nalézt potravu i pod povrchem půdy. Koním například velmi chutnají oddenky kopřiv, které systematicky vyrývají kopyty ze zmrzlé země. Přikrmování ze strany člověka proto nepotřebují. „Zvířata jsou každý den kontrolována pracovníky chovatelského dohledu, kteří sledují, zda jsou v dobré kondici, zdravá, nezranila se a podobně,“ prozradil Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje.

Pečivo a zelenina mohou zabíjet

Zatímco s nástrahami přírody se zvířata vyrovnávají dobře, jejich zdraví ohrožují neukáznění návštěvníci. Za chladného počasí se totiž zvýšil počet případů, kdy se lidé pokoušejí přikrmovat. „Na okrajích pastvin opět ve zvýšené míře nacházíme staré pečivo nebo zeleninu. Pokud by je zvířata zkonzumovala, mohlo by to ohrozit jejich zdraví nebo i život. Navíc většina klisen je březí, proto jsou v ohrožení i nenarozená hříbata,“ důrazně znovu upozorňuje Bendl. Na podzim 2015 bojovali lékaři o život klisny Sgurr a prvního hříběte, narozeného v rezervaci, poté co je návštěvníci krmili pečivem. Případ pomohl osvětě a snahy návštěvníků o přikrmování se poté výrazně snížily. S chladným počasím ale v posledních dnech opět vzrostly. „Pečivo ani další donesené potraviny zvířatům nepomohou, naopak, mohou je ohrozit. Navíc nám jejich odklízení přidělává zbytečnou práci,“ podotkl Bendl.

Zvířata jsou na zimní počasí dobře adaptovaná. Jejich hustá zimní srst je chrání tak dokonale, že z těla neuniká teplo, díky čemuž ani netaje sníh na jejich hřbetech. Pokud fouká silný vítr, najdou si úkryt v hustším porostu, nebo se prostě jen otočí zády ke směru větru a přitisknou ocas k tělu. Příjem méně výživné potravy je navíc důležitý pro jejich biorytmus. Zima je obdobím přirozeného nedostatku, kdy spotřebovávají zásoby tuku, který hromadila v době vegetace. V zimě se chovají úsporně, snižují fyzickou aktivitu. V případě dodatečného přikrmování by tuky spotřebovávaly méně a zejména koně by pak mohli mít problémy s nadváhou a s ní souvisejícím onemocněním kopyt. Přikrmování by mělo negativní vliv i na lokalitu, kterou obývají, protože přikrmovaní kopytníci by přestali spásat některé druhy rostlin, a tím by klesl jejich pozitivní vliv na pastviny.

pratur_zima

Pomáhají i dalším druhům

Přítomnost velkých kopytníků pomáhá i v zimě mnoha menším druhům zvířat. „Stezky, které velcí kopytníci vyšlapali ve sněhu, využívají srny, zajíci, lišky a další menší druhy zvířat. Pohyb po stezkách velkých druhů jim šetří cennou energii, na rozdíl od brodění sněhem pro ně není namáhavý. Zajímavé je chování sýkorek, které zachytil náš fotograf Michal Köpping. Zdá se, že ze srsti zubrů vybírají nějakou potravu, možná šupinky staré kůže, která by teď v zimě mohla být vítaným zdrojem nedostatkových živočišných bílkovin,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Ačkoliv lidem může být zima nepříjemná a pro přírodu znamená zatěžkávací období, je také důležitým ozdravným procesem pro krajinu. Sníh přináší tolik potřebnou vláhu, které je stále větší nedostatek, a navíc chrání rostliny a drobné živočichy před extrémy počasí. Díky mrazům také hynou vývojová stadia parazitů a jiných původců onemocnění. Problém jsou spíše mírné zimy, kdy původce onemocnění nic neomezuje. „Po sérii mírných zim předchozích let je letos, zdá se, vše v pořádku, příroda si konečně zaslouženě oddychne a na jaře bude o to zdravější,“ dodal Jirků.

Situaci komplikují úřady

Kopytníky v rezervaci neohrožuje člověk pouze přikrmováním. Stále větší problém pro zvířata znamená zpožďování plánovaného rozšíření pastviny u Milovic. Středočeský kraj sice již na podzim loňského roku pozemky pro zvětšení rezervace schválil, soudní spory s bývalým nájemcem však zahájení prací blokují. „K rozšíření mělo původně dojít již v lednu loňského roku, aby byla pastvina připravena na přírůstky. Termín se pak opakovaně posouval, pro loňská hříbata jsou již nutně potřebné další hektary pastvin,“ konstatoval Dalibor Dostál.

Na projektech, spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků, spolupracuje ochranářská organizace s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

---------------

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace