Manželka šílela, já měl pocit, že se nic neděje, říká o své mozkové mrtvici muzikant. A popsal, jak to celé začalo: Byl jsem úplně vyšťavenej, chodil nejistě, občas jsem zavrávoral...

Foto: ČT / archiv pořadu 13. komnata

Popisek: Muzikant Lešek Semelka přesídlil z Prahy, nyní žije kousek za městem Poděbrady

Zpěvák, skladatel a klávesista se vyrovnal s následky mozkové příhody, která mu od základu změnila život. Muzikant Lešek Semelka je jednou ze stálic české hudby. Jeho hity jako Šaty z šátků a Jsi prostě nejlepší patří k těm, které lidé poznávají. Teď se ale stáhl ze společenského života a raději na chalupě štípá dříví.

Dnešní politická situace zpěváka a nevlastního otce Hany Zeťové velmi znepokojuje. Tvrdí, že svět se zbláznil, a hodně se před společností uzavřel. Bohužel jeho trudnomyslnost a špatná životospráva, kdy denně vykouřil až šedesát cigaret, se odrazila na jeho zdraví, byť sportoval: hrál tenis a fotbal.Před třemi lety prodělal mozkovou příhodu. Zotavoval se tři čtvrtě roku, nekoncertoval, nehrál, neměl žádný příjem. Mrtvice však byla zdviženým varovným prstem, že takto žít nemůže, že musí změnit životní styl.

Netušil, co mu je

„Asi pět dní předtím než se to stalo, jsem měl koncert. Když jsem se druhý den ráno probudil, byl jsem úplně vyšťavenej. Cítil jsem se fakt strašně. Od té chvíle jsem i tak nějak chodil nejistě, občas zavrávoral. Pak jsem navíc dostal těžkou virózu, měl strašnej kašel, špatně se mi dýchalo. Ale v žádném případě mě nenapadlo, co by se z toho nakonec mohlo vyklubat,“ vzpomíná.

Zasáhla kolemjdoucí

A jak to celé bylo? „Jako vždycky jsem šel ráno s naším pejskem na procházku. Už když jsem šel ze schodů, cítil jsem se slabej, říkal jsem si, dneska mě ty nohy snad ani neudrží. Pomalu jsem nemohl přejít ulici. Tak jsem si sedl na lavičku a čekal, až se trochu zmátořím. Za chvíli se mi udělalo lépe, tak jsem vstal a ten náš chlupatý chlapec Balů, který má šedesát kilo, pochopil, že jdeme dál a rychle s sebou trhnul. Já ho měl ale na vodítku, ztratil jsem balanc a spadl do trávy. Odtud už jsem se prostě nedokázal postavit na nohy. Opustily mě veškeré síly.“ Kdyby kolemjdoucí nezavolala sanitku, bůhví, jak by to dopadlo.

Za čtyři dny běhal jak Harapes

Zotavil se ale docela rychle. „Už za čtyři dny jsem chodil jako Vlastík Harapes. Byl to hotový balet proti tomu mému vrávorání před tím. Na neurologii jsem na infúzích strávil asi deset dní, pak mě převezli na rehabilitační kliniku, kde jsem pobyl tři týdny. Tam se mnou cvičili, chodil jsem i na logopedii, ale mluvit jsem po celou dobu nepřestal. Jednalo se o zábavné terapie, různé hříčky, synonyma. Český jazyk mě vždycky bavil, takže to bylo fajn.“

První cesta vedla ke klávesám

A když přišel po měsíci domů, běžel do zkušebny. „Honem jsem zapnul všechny nástroje a přejel si celý repertoár, koncert, který s kapelou hrajeme. Chtěl jsem se ujistit, zda si všechno pamatuji.“ Pamatoval. „Nezkazil jsem jediný akord, nezapomněl jediné slovo v textech.“

Změna životního stylu

Přestal pít alkohol, shodil patnáct kilo, méně kouří a před rokem se s manželkou odstěhoval na vesnici. Už nechtěl žít ve městě a stresovat se, chtěl přestat myslet na hrůzy světa. Odstěhoval se z Prahy. „Žil jsem tam drahná léta, ale dneska už to považuju takřka za válečnou zónu. Myslím, že lidstvo zvlčilo. S Alenkou a našimi dvěma psíčky jsme se proto rozhodli, že se odstěhujeme na venkov,“ vysvětlil Lešek s tím, že do Prahy teď jezdí jen na koncerty a do divadla na představení. Žije jinak, klidněji. Má totiž před očima memento.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');. 

Vložil: Lucie Kolouchová