Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

První český pratur se narodil v Milovicích ve středu před polednem. Se vzácnými miminky se roztrhl pytel, kromě něj už můžeme v obou rezervacích obdivovat i devět hříbat divokých koní

21.04.2016
První český pratur se narodil v Milovicích ve středu před polednem. Se vzácnými miminky se roztrhl pytel, kromě něj už můžeme v obou rezervacích obdivovat i devět hříbat divokých koní

Autor: Dalibor Dostál

Popisek: První mládě pratura krátce po narození

FOTOGALERIE První mládě pratura se narodilo ve středu 20. dubna před polednem v Přírodní rezervaci Milovice. Porod trval od 11 hodin, skončil v 11:30 a tele se ihned pokoušelo postavit na nohy. Vzhledem k tomu, že se u zpětně šlechtěných praturů jednalo o první porod v České republice, byl po celou dobu sledován zástupci chovatelského dohledu, kteří rodící samici objevili.

„Samice byla v té době sama několik desítek metrů od zbytku stáda. Ve 12 hodin se již olízané mládě  pokoušelo o první  napití od své pratuří maminky. To se mu asi po čtvrthodině podařilo,“ uvedl Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje. „O porodu byl rovněž informován veterinární lékař, který byl připravený přijet v případě komplikací.“

Zatímco u divokých koní je rození mláďat bez asistence člověka prověřeno tisíciletým vývojem, pratuři byli v přírodě vyhubení v 17. století a vědci je zpětně šlechtí od roku 2008. V Milovicích pobývají zvířata druhé a třetí generace, proces zpětného šlechtění bude trvat přibližně padesát let. „Jsme rádi, že samice zvládla porod bez problémů. Až dosud poutalo pozornost návštěvníků rezervace devět hříbat, nyní mohou na pastvině vidět také mládě zpětně šlechtěného pratura,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Prapředkové domácího skotu

Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijeli jeden samec a pět samic loni v říjnu z Nizozemí, kde v rámci projektu TaurOs tamní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi.

Pratur je předkem domácího skotu. Býci se vyznačují černou srstí s bílým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata jsou typická bílým zbarvením okolí nozder a tlamy a také slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami. Poslední pratur uhynul v roce 1627 v polské oboře Jaktorow, kde v královské oboře dožívaly poslední kusy, poté co byl druh ve volné přírodě vyhuben člověkem. 

Světové prvenství

O zpětné šlechtění praturů se pokoušeli již mezi světovými válkami v Německu. Pokus se však nepovedl a zvířata neodpovídala věrně praturovi vzhledem ani chováním – vykazují zvýšenou agresivitu kvůli zařazení španělského bojového skotu do chovu. Výsledkem je takzvaný Heckův skot, který se občas objevuje i v některých zoologických zahradách a soukromých chovech, v České republice například na Šumavě. Kvůli odlišnostem od původního druhu se s ním však jako s náhradou za původní pratury nepočítá. Proto bylo zpětné šlechtění zahájeno v roce 2008 od nuly, tentokrát na vědeckém základě a s využitím výsledků genetických výzkumů.  

Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od loňského roku žijí všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři. První pastvina u Milovic má rozlohu 40 hektarů, druhá u Benátek nad Jizerou 120 hektarů. Na první pastvině je v současnosti osm hříbat, na druhé pastvině je zatím jedno.

Na záchranu praturů může přispět i veřejnost

Ochranářská organizace na projektech, spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků, spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Čtěte také:

Sbalil dceru Ivy Janžurové, děti má ale s jinou a naposledy randil se sedmnáctkou. Spolužačkou své dcery. Také víme, na čem frčí ´partičkář´ Ondřej Sokol

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace