Ani nedutají, jen chrní? Speciální budky pro ohrožené dudky připravili ornitologové v milovické rezervaci. Podmínky jako na pastvinách divokých koní tito vzácní ptáci nikde jinde nenajdou
11.04.2016
Foto: photoextract.com
Popisek: Dudek chocholatý je u nás čím dál vzácnější. Způsobuje to především nedostatek lokalit, nabízejících vhodnou potravu.
Pět speciálních budek pro vzácného dudka chocholatého instalovali o víkendu ornitologové na obou pastvinách v bývalém vojenském prostoru Milovice, který se nachází mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou. Na pastvinách divokých koní a praturů najde dostatek potravy na početných lučních mraveništích, která nyní po opasení díky oslunění dobře prosperují.
„Dudek chocholatý patří mezi vlajkové ptačí druhy zemědělské krajiny, u kterých byl zaznamenán výrazný populační pokles, což u tohoto druhu vedlo k jeho vymizení z řady oblastí napříč střední Evropou. Nejinak je tomu v České republice, kde byl již od padesátých let minulého století pozorován jeho dramatický úbytek, přičemž jen za posledních třicet let se rozšíření dudka zmenšilo o více než polovinu a v mnohých oblastech, a to především v Čechách, se dudek stal extrémně vzácným hnízdičem,“ vysvětluje Martin Šálek, ornitolog z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky v Brně.
Hlavní příčinou tohoto poklesu jsou dramatické změny ve struktuře zemědělské krajiny, způsobu a intenzitě hospodaření, které vedly jak k vymizení krajiny s pestrou strukturou, tedy s mozaikou luk a pastvin a se starými doupnými stromy. „Dále výrazně ubylo velkého hmyzu, vázaného na trus velkých kopytníků, který pro dudka představuje hlavní potravu,“ doplnil Martin Šálek.
Budky pro dudky instalovali ochranáři v bývalém vojenském prostoru Milovice
U nás dudky v přírodě běžně neuvidíme
Právě pastviny v rezervaci, kde se nachází dvě stáda divokých koní se zubry a zpětně šlechtěnými pratury, tak představují pro dudky ideální místo. Podobné podmínky totiž nenajdou na běžných pastvinách hospodářských zvířat. „Na intenzivních pastvinách je trus často kontaminovaný antiparazitiky, která jsou pro hmyz a řadu jiných bezobratlých prudce jedovatá. Trusu je na pastvinách sice dost, do značné míry v něm však skoro nic nežije. Dudci a jiní ptáci z něj nemají co vyzobávat. U nás proto dudky v přírodě běžně neuvidíme, zatímco v jižní a východní Evropě se s nimi dosud setkáme,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. V okolí Milovic se dlouhodobě vyskytuje nejméně jeden exemplář dudka chocholatého, další žijí u nedaleké Lysé nad Labem.
Budky pro dudky jsou výrazně rozměrnější než pro řadu jiných ptáků. Jejich šířka je padesát centimetrů, jsou orientovány horizontálně a mohou být umístěny jak na stromech, tak v zemi. Napodobují tak dutiny ve starých, mohutných stromech a opuštěné nory. „Z důvodu intenzivního zemědělského hospodaření, ale i plošné likvidace starých stromů z naší krajiny prakticky vymizely doupné stromy, které pro dudky, ale i řadu dalších ohrožených ptáků, představují hlavní hnízdiště. Právě nepřítomnost stromových dutin může v některých oblastech pro dudky představovat limitující faktor jejich rozšíření. I když se v lokalitě nacházejí dobré potravní podmínky, dudci prakticky nemají kde hnízdit. To může být případ i milovické rezervace, kde velcí býložravci vytvářejí ideální lovecké stanoviště s dostatkem potravy, ale dudci zde nenajdou místo k zahnízdění,“ navázal Martin Šálek.
Pět budek čeká i na krutihlavy
Právě proto se vědci rozhodli umístit do prostoru speciální budky pro dudky, ale i pro krutihlavy, a tím podpořit jejich hnízdní příležitosti. Dudek je pták velikosti hrdličky, typický výraznou vztyčitelnou chocholkou na hlavě a dlouhým tenkým zobákem, který je mírně zahnutý dolů. Krutihlav obecný je pták jen o něco málo větší než vrabec, jehož zbarvení se podobá kůře stromů. Živí se převážně mravenci a jejich larvami. Na pastvinách najde dostatek potravy na početných lučních mraveništích, která nyní po opasení díky oslunění dobře prosperují. Luční mravenci vytvářejí zcela jiná mraveniště než lesní. Nejsou to hromádky jehličí, ale malé kopečky z hlíny, porostlé bylinami. Také pro krutihlavy instalovali vědci pět budek.
Díky přítomnosti velkých kopytníků a budkám se v lokalitě obnovují jak potravní zdroje, tak hnízdní příležitosti. „Snažíme se, aby naše rezervace pomáhala ochraně přírody podobně jako chráněná území v Africe a na dalších světadílech. Pomocí velkých kopytníků, kteří jsou pro veřejnost atraktivní, chráníme řadu menších, nenápadnějších druhů rostlin a živočichů,“ uzavřel Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Krutihlav obecný je jen o něco málo větší než vrabec
I dudkům můžete pomoci esemeskou
Na projektech, spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků, ochranářská organizace spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Redaktor KL