Jsou vzácnější než panda a jejich další osud je stále nejistý. I dobrý úmysl totiž může napáchat nenapravitelné škody. O co jde?
20.03.2016
Foto: Michal Köpping
Popisek: Klisna na pastvině. U nás už žijí dvě stáda divokých koní - v Milovicích a u Benátek nad Jizerou
VIDEO Divocí koně přežili v Exmooru bez péče člověka po celá staletí. Přestože se je lidé v posledních desetiletích snaží cíleně chránit, jejich osud je stále nejistý. Chovatelé totiž mohou napáchat nenapravitelné škody jejich nenápadným šlechtěním a jezdeckým výcvikem.
Divocí koně přežili v Exmooru bez péče člověka po celá staletí.V současné době ale žije na celém světě pouze dva tisíce jedinců, potenciálně schopných rozmnožování, z toho čtvrtina právě v oblasti původu, v britském Exmooru. Jsou tak srovnatelně vzácní, ne-li vzácnější, než panda velká, jejíž populace v roce 2015 čítala 2130 jedinců.
Nevhodná snaha o záchranu může uškodit
Na pokraji vyhubení se koně z Exmooru ocitli koncem druhé světové války, kdy jich zbývalo necelých pět desítek. Přestože jich od té doby výrazně přibylo, odborníci z Velké Británie varují, že stále nemají vyhráno. Budoucnost vzácných koní může paradoxně ohrozit i jeden ze zvolených způsobů jejich záchrany. Některé spolky se totiž snaží zvýšit atraktivnost těchto koní pro chovatele, a tím i jejich počet, tak, že část hříbat z chovných stád i těch každoročně odchycených na pastvinách ochočí a nabízejí jako jezdecké koně. Jenže pro tento účel nebyli koně z Exmooru historicky využíváni, a právě to jim umožnilo zachovat původní tělesné proporce, odpovídající divokým koním.
Používání k jízdě vede u domestikovaných zvířat ke změně fyzických proporcí. Chovatelé se totiž často uchylují k nenápadnému šlechtění a připouštějí jen zvířata, která mají o něco delší nohy, krk a hlavu, takže jsou vhodnější k ježdění a působí elegantněji. Generaci za generací se tak tělesné proporce domestikovaných exmoorů vzdalují od původního typu koní, kteří žijí ve stejnojmenném národním parku v jižní Anglii a několika dalších evropských rezervacích.
Plemenná kniha nerozlišuje
Proces probíhá velmi rychle, protože koně pohlavně dospívají již ve druhém až třetím roce života. Jak volně žijící, tak domestikovaná zvířata jsou přitom v plemenné knize vedena jako exmoorský pony. „V budoucnu tak hrozí ztráta unikátního, přírodním výběrem utvářeného biologického modelu vlivem mísení původní a vzhledově odlišné, domestikované formy. Proto je třeba při zakládání nových stád a populací vybírat jen zvířata, jejichž rodiče nesloužili ke sportovním účelům, a nejsou tedy ovlivněna šlechtěním,“ vysvětlil problém Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Volně žijící populace podle něj ohrožuje, že v péči o ně převládl chovatelský přístup nad přístupem biologickým.
Druhým rizikem je pronikání koní jiných plemen do Exmooru. Někteří nezodpovědní lidé totiž chtějí dopřát starým a nepotřebným domácím koním volnost, nebo se prostě chtějí zbavit mazlíčků, kteří je omrzeli, a vypouštějí je mezi volně žijící koně na exmoorských pláních. Přestože se divocí koně v přírodě s jinými plemeny nekříží příliš ochotně, byly již takové případy zaznamenány. Cizí koně tak představují vážné riziko pro čistokrevnost divoké populace. Domácí koně, přivezení na exmoorské pastviny, často nejsou odchytáváni z obav před reakcemi militantních bojovníků za práva zvířat. „Je to přitom podobně absurdní, jako kdyby se v polské Bělověži, kde žijí divoká stáda vzácných zubrů, toulali američtí bizoni, uprchlí z farmových chovů,“ upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Význam českých stát ještě poroste
Kvůli těmto rizikům roste do budoucna význam chovných stád divokých koní z Exmooru v rezervacích mimo Velkou Británii. Dvě právě taková stáda žijí od loňského roku na unikátních stepích v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Jsme rádi, že se nám podařilo pro Středočeský kraj a města Milovice a Benátky nad Jizerou získat takto unikátní zvířata. Vzhledem k rizikům, kterým koně z Exmooru čelí, bude význam českých stád do budoucna růst. Zároveň bude o to důležitější, aby divocí koně měli u nás co nejlepší podmínky a nepřicházeli do styku s jinými plemeny,“ doplnil Dalibor Dostál.
Divocí koně přijeli do Milovic loni v lednu, druhé stádo bylo založeno u Benátek nad Jizerou v prosinci. V milovickém stádě se již narodila dvě hříbata. V anglickém Exmooru žili koně od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru svým vzhledem a zbarvením odpovídají původním divokým koním Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s původními divokými koni z Evropy.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská