Je to kluk jako buk! První šťastná událost u divokých koní nastala dnes v 10:55. Mrkněte, máme fotky!

Foto: Michal Köpping

Popisek: První potomek divokých koní se narodil v Milovicích dnes v 10:50 hodin a je to kluk

AKTUALIZOVÁNO - FOTOGALERIE, VIDEO Dnes zhruba v 10:55 se v Milovicích narodilo první hříbě divokých koní letošního roku. Matkou je klisna Funny. Zároveň jde o první hříbě, jehož otcem je hřebec Northcroft Firestarter. Na místě je etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

První letošní hříbě divokých koní se dnes dopoledne narodilo na pastvině v Milovicích. „Je to také první narozený hřebec a první potomek milovického hřebce Northcroft Firestartera. První hříbě, které se v Milovicích narodilo loni v říjnu, bylo počato ještě před příjezdem koní do Čech,“ vysvětluje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

Ta měla štěstí pozorovat porod na vlastní oči. Hříbě přišlo na svět přesně v 10:55. Klisna Fanny je porodila pod starým bezem. Matka ho po přibližně jedenácti minutách poprvé olízla. „První chvíle po porodu jsou pro matku a potomka klíčové pro navázání vzájemného pevného vztahu,“ podotýká Martina Komárková. V 11:31 se hříbě postavilo poprvé na nohy. Situaci chvíli nato zdramatizovala samice pratura, která s bučením přiběhla na místo porodu. Klisna znervózněla a obklopena dalšími třemi tetami odběhla z místa. „Hříbě, pouhé dvě minuty poté, co se poprvé postavilo na nohy, ji bez problému následovalo,“ popisuje Martina Komárková. Tři hodiny poté, co se postavil, si hřebeček poprvé lehl.

Drama zklidnil táta

Další dramatické chvíle přinesl střet matky hříběte s jednou z dominantních klisen. V okamžiku, kdy si dominantní klisna Hellie vynucovala blízký kontakt, reagovala matka na její chování hrozbami a Hellie po ní začala vykopávat. Pro matku oslabenou porodem i hříbě, které se drželo v její blízkosti, šlo o nebezpečné chvíle. Situaci krátce nato zklidnil hřebec Northcroft Firestarter, který ve 14:43 poprvé přiběhl ke klisně s hříbětem, doprovázený klisničkou narozenou loni v říjnu. „Oba byli stejně zvědaví. Zatímco hřebec respektoval sklopené uši klisny, a zkoumal svého syna zpovzdálí, klisnička zkoušela vyzývat novorozence ke hře. Zatím neúspěšně,“ popisuje Martina Komárková.

Do čtyř hodin po porodu se s novým příchozím seznámilo celé stádo a pomalu se vracelo k zaběhnutým pořádkům. „Tedy k odpolednímu odpočinku proloženému pastvou,“ uzavírá Martina Komárková. „Jsme rádi, že se divokým koním v Milovicích daří. Pro budoucnost hříbat je nyní důležité, aby se pastvinu podařilo včas rozšířit,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Jsou opravdu divocí

Divocí koně v milovické rezervaci se projevují jako nefalšovaná divoká zvířata. Potvrdil to nezávislý etologický výzkum, který v lokalitě provedl přední etolog Michael Duruttya. Ten je mimo jiné autorem Velké etologie koní, nejobsáhlejší tuzemské a zahraniční monografie na toto téma.

„Výzkum odhalil několik pozoruhodností. Především poznatek, podle kterého se příslušníci zkoumaného plemene  svým způsobem života projevují jako skutečná, nefalšovaná divoká zvířata,“ konstatuje Michael Duruttya. „Tuto skutečnost potvrzuje skladba a podíly trvání jejich životních projevů. Zárukou jejich úspěšného přežití, a to od historických dob až po současnost, je jejich vrozený smysl racionálně hospodařit, tedy neplýtvat zdroji svého organismu. A využívat své energetické zásoby co nejefektivněji a nejúčelněji,“ dodává Michael Duruttya. „Tato skutečnost je v přímém rozporu s poznatky, konstatovanými v případech takzvaných kulturních, domestikovaných plemen koní, žijících v podmínkách celoživotní péče, v chráněných prostředích stájí a v neposlední řadě se stálým a zpravidla neomezeným přístupem ke zdroji potravy.“

Stádo nachodí stovky kilometrů

Od domácích koní se podle výzkumu odlišuje například také technika, jakou milovičtí koně získávají potravu. „Uždibují trávu tak, že oddělují svými řezáky stonky u země. To je v rozporu s poznatky našich výzkumů dalších plemen koní, která dávají přednost okusování vegetačních vrcholů trav a bylin, případně stonků,“ zdůrazňuje Michael Duruttya další odlišnost. Výzkum rovněž prokázal, že zvířata našla v Milovicích klid a pohodu, takže u nich chybí většina projevů stresu a nervozity. Velmi zřídkavé jsou u nich například akustické projevy. „Akustické projevy bývají součástí projevů alternativních postojů, spojených se zvýšenou nervozitou nebo se zvýšenou pozorností. U zkoumaných koní nebyl důvod k existenci podobných projevů. Druhým možným důvodem je to, že ve volné přírodě by koně svým frekventovaným a hlasitým projevem upozorňovali na svou přítomnost možné predátory,“ podotýká Michael Duruttya.

Michael Duruttya

Vědecký výzkum porovnával rovněž takzvanou „chodivost“ stáda, tedy jeho schopnost putovat za potravou. Ta po přepočtu naměřené trasy na celý rok dosahuje u milovického stáda 1400 kilometrů. To koresponduje s výsledky starších výzkumů britských vědců. Ti měřili trasu, kterou ušlo stádo koní z Exmooru poté, co byli vysazeni na Skotské vrchovině. V následujícím období tam koně absolvovali 1600 kilometrů směrem na jihozápad, s příchodem jara se pak stádo vydalo na zpáteční cestu na sever.

Divokost spočívá v účelném šetření energie

„Koně v Milovicích se stali cílem výzkumu řady vědců i odborných institucí. Jsme rádi, že nám nejnovější výzkum pomohl s vysvětlováním chování stáda veřejnosti. Divokost totiž nespočívá v tom, že by zvířata bezhlavě pobíhala po rezervaci a projevovala vůči sobě agresivitu. Naopak, spočívá v účelném šetření energie, přičemž i projevy agrese se uplatnily jen v prvních týdnech utváření stáda. Poté již koně instinktivně šetří síly na to, aby obstáli v celoživotním boji s přírodou a extrémními projevy počasí, případně s potenciálními predátory,“ ocenil výzkum Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Na projektech, spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků, spolupracuje ochranářská organizace s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Dokument o divokých koních:

Odchoval legendárního Železníka

Michael Duruttya je předním hipologem, etologem a publicistou, který postupně řídil chovy v hřebčínech Muráň, Šamorín a Hrabušice. Byl pověřen zřízením huculské rezervace v ZOO Košice nebo konsolidací poměrů na Dostihovém závodišti v Praze – Velké Chuchli. Na Muráni zachránil chov huculů a dokončil vyšlechtění nového plemene: slovenského horského koně. Odchoval i čtyřnásobného vítěze Velké pardubické steeplechase, legendárního Železníka. Stál také u zrodu fenomenální klisny Arva, nositelky klasické „Trojkoruny“. Je autorem pěti knižních monografií, šesti knižních statí, 34 vědeckých prací a zhruba pěti stovek odborných článků.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Čtěte také:

Tajemství 13. komnaty: Proč ji v ČT dlouho nechtěli, jak odhalila šikanu na filmové škole v Čimelicích, žalovali ji o čtyři miliardy i jak veřejnoprávně natočit prostitutku. Autorka poprvé tak otevřeně

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská