Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Mladá matka zatajila těhotenství, zvládla cestu v náklaďáku a porodem všechny zaskočila. Po otci se pátrá. Máme unikátní fotky

25.10.2015
Mladá matka zatajila těhotenství, zvládla cestu v náklaďáku a porodem všechny zaskočila. Po otci se pátrá. Máme unikátní fotky

Autor: Česká krajina

Popisek: Klisna Sgurr s novorozenou klisničkou, jejíž příchod na svět byl obrovským překvapením

FOTOGALERIE První hříbě divokých koní, které se ve čtvrtek 22. října ráno narodilo v Milovicích, je klisnička. Potvrdili to odborníci, kteří celé dopoledne matku i její čerstvý přírůstek sledovali. Po několika staletích je to první hříbě divokých koní, které se narodilo v české přírodě.

„Je to pro nás obrovská radost, i když nečekaná. Klisna musela přijet březí již z Anglie. Hřebec se totiž ke stádu připojil až v dubnu letošního roku, první hříbata počatá v Milovicích by tedy měla přijít na svět nejdříve v březnu příštího roku,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která stádo divokých koní přivezla letos v zimě z anglického Exmooru.

Hledá se tatínek

Březost u koní trvá jedenáct měsíců, takže milovický hřebec Firestarter nemůže být otcem hříběte. Sgurr musela zabřeznout již koncem listopadu, a tak skotští odborníci nyní zjišťují identitu samce, který je ‘pachatelem‘ utajeného těhotenství. Divocí koně z Exmooru jsou totiž velmi vzácní a je pro ně vedena plemenná kniha. „Pokusíme se získat vzorky hřebců z populace, z níž matka pochází, abychom geneticky ověřili otce,“ informoval z Biologického centra Akademie věd ČR. „Určení otcovství je důležité z důvodu vhodného umístění mladých koní do nových stád,“ vysvětlil.

Pro hříbě budou následující měsíce velmi náročné. V přírodě přicházejí mláďata divokých koní na svět na jaře, kdy je pro stádo dostatek čerstvé pastvy. Vzhledem k odchytu zvířat a jejich pobytu v aklimatizaci v Anglii před transportem do České republiky se však přirozený cyklus narušil. V Polabí ale naštěstí nebývají zimy příliš silné, proto by mládě mohlo i toto období zvládnout. Pro budoucnost stáda je rovněž důležité, aby se včas podařilo rozšířit pastvinu o dalších padesát hektarů. Jednání v posledních dnech zkomplikoval postup společnosti Mladá RP, která odstoupila od dohodnutého podpisu smlouvy o nájmu pozemku na příští rok, o níž se vyjednávalo.

Sgurr hlídá jako ostříž

„Mladá matka, klisna Sgurr, celým jazykolamným jménem Sgurr Na Ban A’Mhoire, se o své hříbě příkladně stará. Po porodu nevykazuje žádné známky zhoršení zdravotního stavu. Má dostatek mléka, o čemž vypovídá jednak vynikající pohyblivost hříběte, tak příkladná četnost sání, která je zhruba pětkrát až šestkrát za hodinu,“ prozradila Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy. I chování klisny, která se po porodu držela dále od ostatních členů stáda, podle ní odpovídá učebnicovým příkladům. „Díky tomu si nově narozené hříbě takzvaně vtiskne svou matku a i ona se naučí ho rozpoznávat. Vytvoří si tak exkluzivní pouto, které bude trvat přinejmenším několik let,“ dodala.

V pátek ráno byly matka i hříbě obklopeny ostatními koňmi. „Matka udržuje hrozbami zvědavé klisny v dostatečné vzdálenosti, a pokud některá naruší její osobní prostor, okamžitě hříbě zakryje vlastním tělem a odvádí ho z jejich dosahu. Hřebec Firestarter pár pozoruje zpovzdálí, naštěstí nevykazuje známky agresivního chování a ani Sgurr nejeví nervozitu či strach, pokud se přiblíží,“ informovala Komárková.

Nejstarší evropské plemeno

Archeologické nálezy dokládají přítomnost divokých koní ve střední Evropě včetně území České republiky do pozdního neolitu, tedy zhruba 4700 až 3700 před naším letopočtem. Později je již nelze odlišit od domácích koní. Literatura datuje vyhynutí divokých koní v západní Evropě do 13. století, v Litvě jsou uváděni v 16. století a pravděpodobně v Litvě a v Polsku se udrželi do druhé poloviny 18. století. Na Ukrajině se uvádí ulovení posledního divokého koně koncem 19. století. U pozdějších datací je však značné riziko, že nešlo o původní divoké koně, ale zdivočelé koně domácí, případně křížence.

Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí odnepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním evropským divokým koním. Nedávno bylo navíc u nich identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s vyhynulými divokými koni z Evropy.

Koně zachrání i mizející druhy živočichů i rostlin

Na projektu spolupracují experti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra Akademie věd České republiky, Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity a dalších institucí. Není v žádném případě samoúčelný, úkolem divokých koní je spásání vzácných stepí a zbytků bohatých luk. Právě v Milovicích stejně jako na mnoha jiných místech totiž začalo otevřenou krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami, poté co odtud počátkem 90. let odešla armáda. Vypásání koňmi by mělo zastavit ústup otevřené a polootevřené krajiny, která je existenčně nezbytná pro mizející druhy motýlů, četné druhy ptáků, plazů a dalších ohrožených obratlovců, ale také pro nespočet rostlin.

Na péči o divoké koně může přispět i veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace