Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Zatímco u nás kraluje médiím „Íčko“ Langer v klepetech, svět zaujalo z Česka úplně něco jiného. Psaly o nás New York Times, Washington Post, ale i v Kanadě a na Novém Zélandu

18.10.2015
Zatímco u nás kraluje médiím „Íčko“ Langer v klepetech, svět zaujalo z Česka úplně něco jiného. Psaly o nás New York Times, Washington Post, ale i v Kanadě a na Novém Zélandu

Autor: Michal Köpping

Popisek: Stádo praturů se zabydluje v Milovicích.

FOTOGALERIE Snímek pratura vyskakujícího v Milovicích z kamionu na zelenou pastvinu obletěl svět. Zatímco stránky českých novin plnila především kauza zatčení bývalého ministra Ivana Langera, světová média zaujal návrat zpětně kříženého pratura.

Unikátnímu projektu se věnovaly americké listy New York Times a Washington Post. Deníky si všímají, že projekt vznikl díky mezinárodní spolupráci a stádo v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Informaci o praturech přinesly například i stránky americké televizní stanice Fox News, milovičtí pratuři se objevily i ve zpravodajských sekcích významných portálů Yahoo nebo MSN nebo na stránkách televizní stanice ABC.

Od Rakouska po Mexiko

Kromě amerických novin si českého projektu všimla i média v dalších částech světa. O návratu praturů informuje rakouský Der Standard, švýcarský Blik, německý magazín o přírodě Tierwelt nebo kanadská CTV News. Zpráva se prosadila i ve španělsky mluvících zemích, o praturech v Milovicích referoval například mexický El Universal nebo španělsky psaný Hoy Los Angeles. O projektu informovaly také zpravodajské servery v Indii nebo Nigérii. Milovičtí pratuři zaujali také u protinožců, informaci o jejich návratu přinesl New Zealand Herald. Další zahraniční média připravují reportáže z Milovic v těchto dnech, za pratury vyrazila i německá ARD.  Kde všude, i v prestižních médiích, o praturech informovali, se můžete pokochat ve fotogalerii...

„Když obletěla svět zpráva o vypuštění divokých koní v Milovicích, byl to pro nás obrovský úspěch. To, že se nám něco podobného podařilo zopakovat i s naším dalším projektem, je téměř neuvěřitelné. Chtěl bych za to poděkovat všem, kteří náš projekt podpořili ve chvíli, kdy byl jen na papíře a kdy nebylo zdaleka jisté, že bude reprezentovat Českou republiku ve světových médiích,“ poděkoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Vyhubili jsme je už v 17. století

Pratuři přijeli do Milovic v úterý 13. října. Jeden býk a pět jalovic bylo dovezeno z Holandska, kde od roku 2008 běží projekt na zpětné šlechtění druhu, který člověk vyhubil v 17. století. Jejich návrat má pomoci se záchranou ohrožených stepí a přírodních luk. V Milovicích se pratuři připojí ke stádu divokých koní, které je v lokalitě od ledna. Pastva obou druhů by měla vytvořit přirozenou mozaiku, která je domovem řady ohrožených druhů květin a motýlů.   

Nejdříve plaché vyčkávání uvnitř kamionu, a pak skok na čerstvou pastvinu. Tak vypadal příjezd prvního stáda zpětně šlechtěných praturů ve střední a východní Evropě, které v úterý dorazilo do středočeských Milovic.  Zvířata měla zpočátku respekt před desítkami lidí, kteří očekávali jejich příjezd. Pak ale převládla touha vyměnit stísněné prostory kamionu za dvouhektarovou aklimatizační ohradu, kde měla zvířata k dispozici zelenou pastvinu, čerstvou vodu i křoviny, v nichž se mohla skrýt před okolím.  „Celé stádo zvládlo cestu v pořádku. Zvířata se během transportu ani vykládání nezranila,“ říká Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která projekt připravila ve spolupráci s experty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra Akademie věd České republiky, Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky a dalších institucí.

Pratury vyhubil člověk v celé Evropě, poslední uhynul v roce 1627 v královské honitbě u polského městečka Jaktorow. Díky pokroku v genetice však v roce 2008 odstartoval projekt na jeho znovu vyšlechtění. Nizozemský projekt TaurOs nadace Taurus Foundation ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity vybral několik primitivních evropských plemen skotu, která jsou praturovi geneticky a vzhledově nejblíže. Jejich vzájemným křížením se u potomků posilují znaky pratura, takže po několika generacích by měl být výsledkem živočich, který bude praturovi přesně odpovídat vzhledem i svojí ekologickou rolí. 

Připojí se k divokým koním 

Kamion se zvířaty dorazil do Milovic v pět hodin ráno. K vypuštění pak došlo po rozednění po sedmé hodině. Po měsíci by se pratuři měli připojit na velké pastvině k patnácti divokým koním, kteří lokalitu obývají od zimy. Stejně jako koně budou i pratuři pod dohledem vědců. Etologové již v den příjezdu začali zkoumat nejen chování zvířat uvnitř stáda, ale později budou sledovat i mezidruhové interakce, tedy vztahy mezi pratury a divokými koni.

Z Milovic pokračoval kamion s další skupinou praturů do Rumunska, kde vznikne další nové stádo. Kromě domovského Holandska se dosud zpětně šlechtění pratuři objevili pouze v lokalitách v jižní Evropě: ve Faia Brava v Portugalsku, v Campanarios ve Španělsku a v chorvatském pohoří Velebit.

Na péči o divoké koně a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace