Stan Korityák: Učitel nemusí utírat dětem zadele. Komentář

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Stolice není jen „nečistota“, ale také infekční materiál, může se jí přenášet žloutenka, bakterie či paraziti. Žádný právní předpis neukládá učiteli povinnost manipulovat s cizími výkaly.

Nedávno jsem při rozhovoru narazil na otázku, zdali je učitel v mateřské škole povinen čistit pokálené dítě. Je to jeho povinnost, nebo jen dobrá vůle?

Osobně jsem přesvědčen, že je to jen projev dobré vůle. Žádný zákon učitelům takovou povinnost neukládá. Ani asistentům. Přesto se z nezištné pomoci dítěti při „nehodě", v důsledku inkluze, stává povinnost očistit zanedbané děti, kterým rodiče nevštípili hygienické návyky.

Právě utírání zadků je úhelný kámen, který nám umožní oddělit skutečné pracovní povinnosti od zneužívání pedagogů v rámci inkluze. S ohledem na to, že byly zrušeny odklady, se takové děti brzy objeví i na základních školách. Dnes se dozvíte, jak tuto činnost bez následků odmítnout.

Kde je napsáno, že učitel musí utírat dětem zadek?

Nikde. Žádný právní předpis – ani školský zákon, ani vyhláška o hygienických požadavcích na prostory škol, ani pracovněprávní normy – neukládá učiteli povinnost manipulovat s cizími výkaly.

To, co existuje, jsou výklady. Někteří tvrdí, že pomoc při sebeobsluze vyplývá z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Jiní argumentují „důstojností dítěte“ nebo „zásadou rovného přístupu“, tedy že i dítě, které není zvyklé chodit na záchod, má právo chodit do školky či do školy. Proti tomu nic nenamítám. Ale žádný paragraf neříká, že to má dělat učitel nebo asistent pedagoga.

To, o čem se bavíme, je zvyk a výkladová tradice, jež se postupně proměnila v očekávanou povinnost, cituji „odborníka": „V praxi se do této oblasti ale běžně řadí i pomoc dětem/žákům při hygieně, na toaletě nebo při přebalování."

Psali jsme

Šmírování školní inspekce poslouží k diskriminaci dětí. O školství s učitelem

Kdo tvrdí, že utírání zadků dětí patří k učitelské profesi?

Lidé, kteří mluví o  inkluzi, o právech dítěte a o společnosti pro všechny. Škola prý má být připravena na dítě, ne dítě na školu. V podstatě tím říkají, že by škola (potažmo učitelé) měla být připravena na cokoliv. Tedy i na čištění pokálených dětí. To je nesmysl. Opět dáváme slovo „odborníkovi": „Pomoc asistenta pedagoga při přebalování dítěte v MŠ je podle všech závazných předpisů zcela v pořádku."

Tato demagogie souvisí se zákazem odkladů a rušením přípravných tříd. Nějaké děti bez schopnosti sebeobsluhy se nepochybně do škol dostanou. Vážně jsou pedagogové povinni postarat se o každou potřebu dítěte? Asi ano. Cituji MŠMT:

„...nelze stanovit obecná pravidla, neboť každý jedinec je jiný a má jiné osobní potřeby. Není například možné, aby pedagog mateřské školy neposkytl dítěti potřebnou podporu a pomoc při zajišťování osobní hygieny…"  Nesmíme si plést podporu s pečovatelstvím. Co pod „podporou" rozumí MŠMT, mi není jasné.

Psali jsme

Bylo by ti lépe, kdybys nežil? ptá se dětí stát. O školství s učitelem

Za budování hygienických návyků dítěte odpovídají rodiče

Někdo namítne, že učitel musí pomoci, protože dítě za nic nemůže. To je pravda. Ale za nic nemůže ani učitel. Prvotní odpovědnost leží na rodičích. Pokud dítě nemá zvládnuté základní hygienické návyky, není to selhání školy.

Absence hygienických návyků je jasné selhání rodiny. Školka může motivovat, upevňovat návyky, spolupracovat. Nemůže ale suplovat rodiče, kteří se o své dítě nestarají nebo praktikují volnou výchovu. Pokálené dítě má čistit rodič.

Stolice není jen „nečistota“, ale také infekční materiál

Podle vyhlášky č. 306/2012 Sb. je stolice klasifikována jako potenciálně infekční materiál kategorie B – stejně jako krev, moč, sliny nebo sperma. Není to tedy otázka „citové nechuti“, ale bezpečnosti práce.

Při manipulaci s tímto materiálem se mají používat jednorázové rukavice, dezinfekce a vyčleněné prostory. Učitelka v mateřské škole tyto podmínky vytvořené nemá. A přesto se po ní chce, aby s tímto materiálem manipulovala jako s běžnou součástí své práce.

Stolicí se může přenášet žloutenka, bakterie či paraziti. V mateřské škole, kde děti sdílejí hračky, kliky a ručníky, je riziko přenosu extrémně vysoké. To už není jen „pedagogické dilema“.

Tím, že vyhláška ministerstva zdravotnictví stanoví pro manipulaci s exkrementy existenci samostatných prostor, je „z obliga" i vedení školky. Budova školy není pro tento druh služeb navržena ani zkolaudována. S tím těžko někdo hne. Ani inspekce. Mohou si o diskriminaci a „právech dítěte" povídat, co chtějí.

Psali jsme

Porouchané děti: Srážka logiky s etikou. O školství s učitelem

Co na to pracovní právo?

Z hlediska zákoníku práce platí, že zaměstnavatel vás nemůže nutit k činnosti, která není vaší pracovní náplní a pro kterou vám nevytvořil pracovní podmínky. Pokud máte ve smlouvě uvedenou pedagogickou činnost, nikoliv pečovatelství, nemůže po vás něco takového požadovat a vy máte právo odmítnout.

Zaměstnavatel, který by vás chtěl za takovéto odmítnutí postihnout a udělil vám výtku, se dostává na velice tenký led. Pokud od vás nemá podepsané proškolení o manipulaci s infekčními materiály a nemáte k dispozici ochranné pomůcky, jedná se z jeho strany o porušení BOZP.

Udělená výtka se v tu chvíli stane písemným důkazem, s nímž se můžete úspěšně obrátit na Inspektorát práce nebo na hygienickou stanici.

Psali jsme

Ruce pryč od mojí telky, praví studenti, kteří se na ni nedívají. O školství s učitelem

Čím více nesmyslů, tím méně schopných lidí

Téma utírání dětských zadků nemá jen morální a právní aspekt, ale také pracovně-tržní. Kdo si v rámci trhu práce může vybírat, ten si vybírá. Učitel, který si může dovolit odejít, odejde. Samozřejmě, že systém jej může nahradit někým, kdo si nemůže vybírat a tuto práci bude dělat.

Ovšem tato logika má své hranice. Čím víc nesmyslů MŠMT v rámci inkluze vymyslí, tím méně bude těch, kteří je budou ochotni dělat. To platí o inkluzi obecně, například povinnost „respektovat" nevychovaného žáka atd. Důsledkem bude, že v oboru zůstanou jen naivkové, zoufalci a pedofilové (jak vidíme ve Francii).

Až inkluze vytlačí profesionály, zůstanou jen zoufalci

Varování už přišlo právě z Francie. Pařížská prokuratura zahájila vyšetřování ve více než stovce školek a škol, protože lidé bez kvalifikace v nich děti bili, týrali, zamykali je a znásilňovali. Proč? Protože kvalifikovaní učitelé odmítli dělat poskoky, jak jim ukládá inkluzivní ideologie.

Všimněte si, že tam už není řeč o otřeném zadku, ale běžné osobní bezpečnosti. Ale protože ve Francii měli naprosto nereálné požadavky, byli časem nuceni brát každého, kdo přišel, což je logické. Když nemáte dost kvalifikovaných lidí, musíte vzít zoufalce, nebo zavřít školku.

Psali jsme

Osvobození bez Sovětů, holocaust bez Němců. O školství s učitelem

Bez učitelů nebudou školy

Pokud bude Plagův sociální experiment nazvaný Strategie 2030+ pokračovat v nastoleném trendu, zůstanou v našem školství také jen ti, kteří nemají na výběr, nemohou jinam, nebo jsou už tak vyhořelí, že nevidí rozdíl mezi vzděláváním a přebalováním. Zůstanou také ti, kteří nikdy žádnou profesní hranici neměli.

Nezmění to ani zákony. I kdyby někdo schválil paragraf, který učiteli uloží povinnost utírat dětem zadek, nebude to mít význam. Mezi profesionálními učiteli nebude nikdo, kdo bude ochoten tuto práci dělat.

Dostaneme se do situace, kdy zanedbané dítě s neutřeným zadkem bude doma, protože ve škole nebude nikdo, kdo by se o něj postaral. Ale ostatní děti budou na tom stejně. Proč? Protože ten, kdo by jim mohl v rozumných mezích pomoci, už bude pryč.

V důsledku inkluzivní ideologie dosáhneme toho, že školy nebudou (vhodné) pro nikoho. Budou plné lidí bez kvalifikace podobně jako ve Francii.

Zdroje: Society for All (ZDE), Salvia (ZDE), MŠMT (ZDE), Česká školní inspekce (ZDE)

Vložil: Stanislav Korityák