Osvobození bez Sovětů, holocaust bez Němců. O školství s učitelem
04.05.2026
Foto: Wikimedia Commons / volné dílo, 2010052110029911, Karel Hájek
Popisek: Sovětský maršál Ivan Stěpanovič Koněv v ulicích Prahy po jejím osvobození v květnu 1945
Přesně toto je koncept současné „moderní historie“ a je jedno, zda jsme ve škole, nebo posloucháme Český rozhlas, který si drze říká veřejná služba.
Ve čtvrtek 30. 4. 2026 jsem cestou do práce poslouchal Český rozhlas, kde zrovna hovořili o Ostravské operaci. Dozvěděl jsem se, že Ostrava byla osvobozena, aniž by bylo řečeno kým. Padla zmínka o 1. československém armádním sboru, jako přímý účastník v reportáži promluvil Gruzín, ale o Rudé armádě nebo o Sovětském svazu tam nebylo ani slovo. Rudá armáda jako by neexistovala. Osvobození Ostravy? Osvobození Brna? Osvobození Prahy? Mlčí se. Maximálně se zmiňují jen jakási „spojenecká vojska“. Proč média veřejné služby zamlčují, že při osvobozování Československa zemřelo přes 140 000 vojáků Rudé armády?
Píší historii vítězové, nebo kolaboranti?
Místo toho se v Českém rozhlase opakovaně kolem dokola dozvídáme, že Plzeň byla osvobozena Američany. Ano, byla. Nikdo to nepopírá. Při osvobozování Plzně skutečně padli dva američtí vojáci. Jeden z nich „padl“ poté, co vypadl opilý z auta. To je také pravda. Měl smůlu, že americké džípy neměly dveře. Bohužel ještě neexistovala EU, která by vydala příslušné směrnice a postarala se o jeho bezpečnost.
Ale proč se ve veřejnoprávních médiích (a mainstreamu obecně) nehovoří také o tom, že zbytek republiky, tedy naprostou většinu, osvobodila Rudá armáda? Občas ano, v seriálu Špunti na cestách, jehož hlavním tvůrcem a producentem byla veřejnoprávní Česká televize, byla scéna, jak sovětští vojáci spěchali do školy, aby tam vypili líh z nádob na preparované živočichy. Stát se to mohlo, ale rozhodně to asi není to nejdůležitější. Opravdu si organizace této morální úrovně zaslouží koncesionářské poplatky? Přitom ještě před dvaceti lety byla tato média docela objektivní. Podívejte se na dokument, zachycující Prahu před a v průběhu Pražského povstání:
Je to nevědomost? Anebo je to systematické vytěsňování nepohodlných skutečností? Myslím, že obojí. Na vlnách Českého rozhlasu Vltava v létě 2025 soudružka redaktorka tvrdila, že nás v roce 1968 okupovala Rudá armáda. Asi si chtěla připsat „bodík“ za plivanec na Rusko. Ve své nevzdělanosti chuděra netušila, že Rudá armáda byla zrušena v roce 1946. Paní šéfredaktorka se mi za ten „omyl“ omluvila, a i přesto mi Český rozhlas odmítl dát slevu z poplatku při reklamaci nekvalitně odvedené služby. ČRo prý kompenzace za nekvalitní práci nedává. Nepochybuji, že jde o směs patolízalství a hlouposti. Moderní českou historii nepíší vítězové, ale nevzdělanci a kolaboranti.
Holocaust bez Němců?
Ještě rafinovanější je manipulace s jazykem u německých zvěrstev. Zločiny druhé světové války, holocaust, vypálené Lidice, Ležáky, vyhlazování Romů..., o tom všem se mluví jako o „nacismu“. „Nacisté vyvraždili...“, „nacisté okupovali...“.
Jenže kdo byli ti nacisté? Byli to mimozemšťané? Byli to démoni, kteří spadli z nebe? Ne. Byli to Němci. Naši zemi okupovalo Německo. Byli to němečtí vojáci, němečtí úředníci, němečtí občané, kteří volili Hitlera. Byli to lidé, kteří nosili uniformy SS, kteří spravovali koncentrační tábory.
Proč neřekneme, že „Německo nás okupovalo“? Proč říkáme „za holocaustu bylo zavražděno šest milionů Židů“, ale vyhýbáme se slovnímu spojení „Němci zavraždili šest milionů Židů“? U pecí stáli třeba Poláci, ale řídil to německý stát.
Bojíme se snad, že by to mohlo urazit dnešní Německo? Historie není o tom, koho urazíme. Historie je o pravdě. Možná to je ten důvod, proč se nám chce Sudetoněmecký landsmanšaft roztahovat v Brně. Neměli by se sejít raději v Terezíně?
Poválečné excesy a nekonečná česká kajícnost
A pak je tu třetí pilíř moderního výkladu dějin, odsun Němců. Nejprve se Havel omluvil Němcům za vyhnání (ne odsun). Pak začaly být zpochybňovány tzv. Benešovy dekrety, na jejichž základě byli Němci odsunuti, aniž by bylo jasně řečeno, že tyto dekrety byly pouze realizací mezinárodních úmluv jako prevence národnostních problémů v budoucnosti. Odsun Němců z Polska, Československa a Maďarska je uveden v bodě 13 závěrečného protokolu z Postupimské konference. Podepsali jej zástupci USA, Velké Británie a SSSR. Ne Edvard Beneš.
Současná mediální debata se scvrkla na „excesy“, „křivdy“, na to, jak jsme se chovali zle, jak jsme byli krutí a jak jsme vyháněli nevinné ženy a děti.
Ale kdo rozpoutal válku? Německo. Kdo okupoval Československo? Německo. Kdo popravoval studenty a vypálil Lidice? Opět Německo. Nebo Němci?
Ano, staly se excesy. Jak by také ne? Byli bychom na místě těch, kteří přišli o rodiny, jiní? Byly tam individuální zločiny českých vojáků a civilistů.
Je zajímavé, že u excesů při odsunu Němců slovo „Němec“ zaznívá pravidelně, ale u systematického vyvražďování ze strany Němců se o Němcích v podstatě mlčí. Není to zvláštní? U odsunu je generalizace přípustná, u podílu na holocaustu nikoliv.
Proč je mediální a školní výklad historie posunutý do nekonečné sebekritiky a zdůrazňování poválečných křivd, zatímco zločiny, které těmto křivdám předcházely, jsou připisovány abstraktnímu „nacismu“?
Média přetvoří komára na velblouda a slona na nic
Nepřijde vám divné, že se neustále zdůrazňuje účast americké armády na konci války v Plzni, ale skoro vůbec se ve veřejném prostoru nemluví o tom, že východní fronta od roku 1941 do roku 1945 nesla hlavní tíhu bojů? Na východní frontě padlo 80 až 90 procent všech německých ztrát. Rudá armáda zničila přes 500 německých divizí, zatímco západní Spojenci jich zničili asi 150. A přesto se v našich médiích, a to je klíčové, americká účast zmiňuje mnohonásobně častěji. Proč?
Je to jen vděčnost za Plzeň? To asi ne. Je to projev současné geopolitické orientace, kdy se zalíbeně koukáme na Západ a Rusko je „nepřítel“. Historická pravda se tak stává obětí současné politiky. Zamlčování podílu Rudé armády na osvobození naší země není omyl. Stejně jako zamlčování slova „Němec“ u zločinů proti lidskosti a stejně jako zdůrazňování poválečných českých excesů.
Můžeme zamlčet, kdo nás osvobodil. Snadno svým dětem zamlčíme i to, kdo nás chtěl vyvraždit, případně poslat jako otroky na východ (Generalplan Ost). Můžete si postavit celou „novou historii“ a nazvat ji třeba „Dějepis+“, podle současných politických potřeb. Jenže to není historie. Je to propaganda.
Kdo chce něco změnit, musí něco dělat
Co s tím? Učitelé by měli do hodin zařazovat i texty, případně videa, které popisují postup Rudé armády, včetně konkrétních čísel. Rodiče by se měli ptát, proč se jejich děti učí jen o „amerických osvoboditelích“ a proč ze zločinů proti lidskosti ve školách mizí slovo „Němci“. Posluchači by měli psát stížnosti na Český rozhlas. Já jednu posílám současně s publikováním tohoto článku.
Osvobození bez Rusů, holocaust bez Němců – to je dnešní obraz moderní historie. Netýká se to jen veřejnoprávních médií a „programů“ neziskových organizací pro školy, ale třeba i Národní galerie. Ta ve své multimediální prezentaci také nepovažovala osvobození Prahy za důležitou událost. Rok 1968 tam pochopitelně byl.
Školy a veřejnoprávní média se předhánějí v tom, kdo více oslaví americkou armádu, kdo více zdůrazní poválečné české excesy a kdo nejlépe vymaže z paměti národů skutečné osvoboditele. Jestli věříte, že téměř milion německých vojáků Schörnerovy armády utekl před několika špatně vyzbrojenými civilisty, pak se hodně mýlíte. Němci v Praze nesložili zbraně, protože se báli generála Kutlvašra a lidí na barikádách. Báli se ruského zajetí. Dobře věděli proč. Konkrétně divize Das Reich, která potlačovala Pražské povstání, na východní frontě vraždila Židy, vypalovala vesnice a terorizovala civilisty. Symboliku esesácké divize Das Reich dodnes užívá ukrajinský pluk Azov, jak můžete vidět na tři týdny starém videu, které zveřejnily Seznam Zprávy.
Přijďte na Festival Dne Vítězství!
Pokud to necháme být, za pár desítek let budou naše děti věřit tomu, že Prahu osvobodili Američané, nacisté byli jen skupina šílenců bez národnosti a my Češi jsme se dopustili strašných zločinů na nebohých Němcích. Naštěstí jsou lidé, kteří se rozhodli začít něco dělat. V sobotu dne 9. 5. 2026 se po mnoha letech v Praze bude konat Festival Dne Vítězství, který neopomíjí žádné z osvoboditelů. Pozvánku najdete ZDE.
Zdroje: Festival Dne Vítězství (ZDE), Aliance národních sil (ZDE), Pod Pokličkou – Výročí pádu Berlína a Praha v květnu 1945, 2. 5. 2026 (ZDE), Seznam Zprávy (ZDE)
_20250101.jpg "archiv")
Vložil: Stanislav Korityák