Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Týrání dětí pod záštitou Ministerstva školství? O školství s učitelem

29.12.2025
Týrání dětí pod záštitou Ministerstva školství? O školství s učitelem

Foto: AI Bing

Popisek: Ilustrační obrázek

Čím více absencí, tím víc peněz pro školu. Přesně toto je logika vyhlášky, na jejímž základě chce MŠMT školám přidělovat peníze.

O tomto záměru informovala 11. 12. 2025 CNN Prima News a 13. 12. 2025 Novinky. Počet absencí žáků se má stát klíčem, na jehož základě budou školy dostávat tzv. normativ na žáka. Školy s vyšším počtem zameškaných hodin budou dostávat více peněz. Asi nepřekvapí, že v pozadí záměru stojí neziskovka PAQ Research.

Podmínky pro nárůst absencí vytvořilo MŠMT

Začal jsem se o problém zajímat a dostal jsem se k metodickému doporučení č. j. MSMT-780/2024-1, které MŠMT vydalo 5. 2. 2024. Je podepsané Janem Marešem, vrchním ředitelem sekce vzdělávání a mládeže. Po jeho přečtení dokumentu mi došlo, proč absence rostou. Pan Mareš v něm nabádá školy, aby nedodržovaly zákon, a tím vytváří podmínky pro nezodpovědné rodiče, kteří zanedbávají své dětí.

Samozřejmě netvrdím, že všechny absence jsou způsobeny zanedbáváním dětí. Naopak, drtivá většina rodičů je zodpovědná, ale právo na zdravý vývoj mají i děti, které se nenarodily do podnětných rodin (ó, jak jsem kulantní).

Doporučení popírá povinnost doložit důvod absence a nabádá školy, aby jej nepožadovaly, ačkoliv § 22, zákona č. 561/2004 Sb. tuto povinnost stanoví.

Omluvenka sama není dokladem, jen tvrzením. Jedna věc je žádost o omluvení absence (omluvenka), druhá nějaký doklad, kterým své tvrzení dokládáme, třeba lékařské potvrzení nebo čestné prohlášení (např. rodinné důvody). To platí jak u soudů, tak na úřadech a vyžaduje to i Správní řád, kterým se školy řídí.

Školy nemají ihned hlásit podezření na zneužívání

Metodické doporučení školy svazuje povinnostmi, které zákon neukládá, např. jim nařizuje nejprve rodiče seznámit s povinností dokládat důvody absence, a teprve poté, výjimečně, potvrzení požadovat. Proč? Neznalost zákona neomlouvá.

Metodické doporučení zároveň školám zakazuje předat podezření ze spáchání přestupku přestupkovému orgánu, pokud nevyužila všechny své bezzubé prostředky, jako různé komise bez pravomocí.

To je v přímém rozporu s § 10 zákona č. 359/1999 Sb., který školám a zdravotnickým zařízením ukládá povinnost bezodkladně hlásit skutečnosti, nasvědčující zanedbávání dětí. Školy jsou povinné hlásit samotné podezření.

Co říká Školský zákon č. 561/2004 Sb.?

Podle § 22 (1) zákona č. 561/2004 Sb. (Školský zákon) jsou žáci povinni: řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,  dodržovat školní řád (...) a plnit pokyny pedagogických pracovníků.

Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou podle § 22 (2), (3) povinni zajistit, aby žák docházel řádně do školyosobně se zúčastnit projednání závažných otázek, týkajících se vzdělávání dítěte, na vyzvání ředitele školy,  informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, a dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu se školním řádem.

Skryté záškoláctví: Když rodič lže a škola čeká

Metodika správně identifikuje jeden z nejzávažnějších problémů, skryté záškoláctví, kdy je absence žáka omlouvána zákonným zástupcem, ačkoliv k ní nedochází z důvodů zdravotních. Dokument popisuje, že „žákovi bývá pravidelně nevolno“, a vyzývá pedagogy k zvýšené pozornosti. 

Paradoxně ale stejný dokument svazuje školám ruce. Pokud třídní učitel, výchovný poradce nebo metodik prevence mají podezření, že rodič systematicky lže, a kryje tak záškoláctví nebo zanedbává povinnost zajistit dítěti vzdělání, jejich prvním krokem podle metodiky není obrátit se na odborníky z OSPOD, kteří mají pravomoc situaci v rodině prověřit. Místo toho musí zahájit zdlouhavý interní disciplinární proces, po němž stejně přichází na řadu OSPOD, protože škola nemá žádné nástroje k řešení problému.

Tyto pravomoci nebudou mít ani slavní sociální pedagogové, kteří budou dělat maximálně poslíčka mezi školou a nefunkční rodinou.

Jak to vypadá v praxi ukazuje dokument ČT, který sama ČT raději stáhla z YouTube. Podívejte se na čas 8:18-9:30. Nechápu, proč ředitel tyto rodiče nenechá předvést policií a nutí učiteleobcházet s úředními dokumenty nezodpovědné rodiče? Podle Správního řádu na to má právo. Paragraf 22 hovoří jasně, rodič je povinen se dostavit. Učitel nestudoval proto, aby bezplatně dělal pošťáka.

Napřed byrokracie, pak dítě

V praxi tak může dítě, které je kvůli situaci v rodině nuceno zůstávat doma a místo školy pečovat o sourozence, nebo je jinak zneužíváno, čekat na pomoc měsíce. Během té doby škola pouze sepisuje protokoly a uděluje důtky, aniž by řešila kořen problému, který leží mimo její kompetence. 

Stejně traumatizující je situace i pro dítě, které do školy nechce chodit třeba z důvodu šikany. A zatímco dítě čelí šikaně, škola papíruje, a prodlužuje tak utrpení dítěte, které je z jedné strany bito a z druhé strany trestáno za nepřítomnost ve škole, jež mu nedokázala zajistit osobní bezpečnost.

MŠMT vychází z mylné premisy, že škola dokáže vyřešit problémy, které pramení z hluboké rodinné dysfunkce, ač k tomu nemá potřebné pravomoci.

MŠMT nabádá školy k porušování Školského zákona

Cituji z Metodického doporučení: „Předcházet záškoláctví je možné mj. tím, že škola v případě podezření, především v případě časté nepřítomnosti žáka, nasvědčující zanedbávání povinné školní docházky, bude vyžadovat potvrzení od lékaře. Škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, jako přílohu k omluvence zákonného zástupce ze zdravotních důvodů předložení lékařského potvrzení. Toto je možné pouze, pokud to upravuje školní řád.“

To je lež. § 50  (1) Školského zákona výslovně stanoví, že rodiče jsou povinni doložit důvody nepřítomnosti žáka: „Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučovánínejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.“

Školní řád stanoví podmínky, ale nemůže zrušit požadavek zákona, který je mu nadřazen. Doložit znamená doložit. Nevěřím, že existuje judikát, který by tento pojem zpochybnil. Takový precedens by zbořil podstatu celého právního systému.

Důvěřuj, ale prověřuj

V rozporu s literou zákona MŠMT ředitele nabádá, aby potvrzení od lékaře vyžadovali jen výjimečně. Cituji z vyhlášky MŠMT, článek IV:

„MŠMT rozhodně doporučuje, aby škola potvrzení od lékaře vyžadovala pouze ve výjimečných, individuálně stanovených případech a nevyžadovala je plošně. Požadavku na lékařské potvrzení by mělo vždy předcházet jednání se zákonným zástupcem/zletilým žákem, jehož výstupem bude mimo jiné písemný požadavek školy na dokládání nepřítomnosti lékařským potvrzením. Tímto dokumentem pak lze zdůvodnit tento požadavek lékaři.“

Toto doporučení obsahuje nepravdivé potvrzení, že požadavku na potvrzení, neboli doložení nepřítomnosti, musí předcházet písemný požadavek školy. Tato povinnost je dána zákonem - viz § 22 a § 50  (1) zákona 560/2004 Sb.: „Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka…“

MŠMT zároveň doporučuje vyžadovat potvrzení, a tedy dodržovat zákon jen ve výjimečných případech. Nabádá tedy ředitele k porušování zákona. Nepravdivé je i tvrzení, že je třeba požadavek na potvrzení zdůvodňovat lékaři. Proč? Zdůvodňujeme snad něco, když žádáme o OČR?

Je zajímavé, že v případě nepřítomnosti zaměstnanců (nemoc, OČR, účast na pohřbu atd.) MŠMT povinnost doložit důvod nepřítomnosti nezpochybňuje. Ovšem děti a nezodpovědní rodiče mají plnou důvěru.

Za omluvenky rodiče neplatí

Pan Mareš v manipulaci a šíření polopravd pokračuje, když ředitelům v Metodickém doporučení podsouvá, že potvrzení od lékaře je hrazená služba:

„Hrazenou službou je i posuzování dočasné pracovní neschopnosti a dočasné neschopnosti ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 191 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů.“

To sice je pravda, ale pokud rodiče přijdou s nemocným dítětem k lékaři na vyšetření, potvrzení nehradí rodiče, nýbrž zdravotní pojišťovna. Zde je přehled úhrad za různé typy potvrzení:

 

Typ potvrzení

Hrazeno z pojištění?

Kdo platí

Podmínka

Omluvenka do školy za akutní nemoc

ANO

Zdravotní pojišťovna

Musí být vystaveno při/po lékařském vyšetření dítěte.

Na školu v přírodě, tábor, kurz

obvykle NE

Rodič

Platí se poplatek. Možný příspěvek z fondu prevence.

Pro OČR (ošetřovné)

ANO

Zdravotní pojišťovna

Lékař je povinen vystavit na požádání.

Zpětně, bez vyšetření (na přání)

NE

Nelze vystavit legálně

Lékař to nesmí udělat.

 

 

Pokud se dítěti dostalo řádného ošetření, potvrzení existuje

Pan Mareš správně píše, že (cituji): „Zdravotní stav nelze posuzovat zpětně.“ S tím souhlasím. Lékař skutečně nemůže posoudit zpětně zdravotní stav dítěte, a tedy ani vystavit potvrzení o nemoci, pokud dítě k danému datu neviděl.

Zcela nesmyslný je však požadavek pana Mareše: „Žák (zákonný zástupce) musí předem vědět, že se první den nepřítomnosti musí dostavit k lékaři. Není možné, aby škola po žákovi zpětně vyžadovala posudek od lékaře za proběhlou absenci, aniž by byl požadavek na potvrzení lékařem žákovi předem znám.“

To je absolutní nesmysl. Rodič především musí vědět, že se první den nemoci dítěte musí dostavit k lékaři. Vyhodnotil-li (rodič), že je dítě tak nemocné, že nemůže do školy, je jeho povinností nechat jej vyšetřit. Rodič není způsobilý stanovovat diagnózu a dobu léčby (absence).

Pokud rodič nechal dítě vyšetřit, nemá problém potvrzení bezplatně doložit  – i zpětně. Nemoc je zaznamenána ve zdravotní dokumentaci. Není možné, aby diagnózu určoval rodič, který často vychodil jen sedm tříd základky.

Rodič, který nemocnému dítěti upírá ošetření, porušuje zákon

Tvrdí-li rodič, že dítě bylo nemocné, škola má právo požadovat posudek od lékaře, neboť jí to umožňuje zákon (§ 22 a § 25), a zároveň se předpokládá, že s nemocným dítětem rodič byl u lékaře. Nemám na mysli jednorázovou nevolnost.

To, jak bude potvrzení vypadat, pak záleží na tom, zda lékaře rodiče s dítětem navštívili, či nikoliv. Pokud rodič lékařskou pomoc nevyhledal, lékař sdělí, že v daném období dítě nebylo vyšetřeno. Tečka.

Potvrzení tohoto charakteru tedy vydat lze, ale chápu, že se panu Marešovi, ani „odborníkům“ z neziskovek líbit nebude. Jak si někdo může dovolit hnát sociálně znevýhodněné k zodpovědnosti?

Je otázkou, proč pan Mareš systémově kryje upírání ošetření znevýhodněmým dětem. Rodiče takového dítěte v každém případě porušili zákon. Buď nemocnému dítěti upřeli ošetření, nebo zdravé dítě bezdůvodně neposlali do školy. Škola má zákonnou povinnost obojí neprodleně hlásit.

Týrání dětí pod záštitou MŠMT

Škola není vyšetřovací orgán. Nemá nástroje, jak ověřit, zda za opakovanými „nemocemi“ není ve skutečnosti dítě vystaveno domácímu násilí, psychickému strádání nebo je využíváno k práci (hlídání sourozenců, o němž píše pan Mareš). Přesněji škola tento nástroj má, § 50 školského zákona, ale MŠMT školy odrazuje od jeho využívání a tyto praktiky fakticky zaštiťuje. Je tedy za tyto případy týrání a zneužívání dětí spoluzodpovědné. MŠMT tak činí vědomě – viz hlídání sourozenců, zmíněné v metodice. Pan Mareš snad chápe, že je to nelegální.

Školy často oznamují případy s velkým odstupem od chvíle, kdy samy tušily, že něco není v pořádku. OSPOD se k případu dostane pozdě a nejvíc tím trpí právě ty děti, které ochranu potřebují nejnaléhavěji. 

Kdo nese odpovědnost, když během tohoto „času a prostoru pro nápravu“ dojde k újmě na dítěti? Ředitel, který postupoval podle metodiky ministerstva, nebo autoři metodiky, která upřednostňuje administrativu před ochranou dětí? Metodika MŠMT vytváří podmínky pro zanedbávání či zneužívání dětí.

Přinese důsledné vymáhání zákona výsledky?

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí školám výslovně ukládá povinnost, okamžitě oznámit orgánu správnímu orgánu jakékoliv podezření, že je dítě ohroženo. Tato povinnost je nadřazena jakýmkoliv postupům, uvedeným v metodických doporučeních MŠMT.

Požádám MŠMT o okamžité zrušení a přepracování této metodiky. Současné Metodické doporučení totiž zavání zneužitím pravomoci úřední osoby. Není možné, aby škody, způsobené jedním paskvilem z pera MŠMT, „řešil“ druhý paskvil, který chce na zanedbávání dětí (nejen) postavit financování škol.

Zdroje: Novinky.cz (ZDE), Metodické doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování (ZDE), CNN Prima News (ZDE), Česká televize (ZDE)

 

Stanislav Korityák

QRcode

Vložil: Stanislav Korityák