Vyženeme neziskovky ze škol? O školství s učitelem

Dnešní text navazuje na článek z minulého týdne. Budu se věnovat působení neziskovek ve školství.

Cituji vládní prohlášení: „Vzdělávání musí být bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné. Zároveň musí zůstat prosté ideologických vlivů i působení politických neziskových organizací. Úkolem školy je vzdělávat, rozvíjet znalosti a kritické myšlení, nikoli šířit politické či aktivistické postoje.“

Působí ve školách neziskovky?

Zcela nepochybně ano. Zasahují do vzdělávacího procesu v měřítku, které si málokdo dovede představit. Nevnímají jej často ani ti, kteří s nimi přicházejí do styku, tedy učitelé. I škola, kde oficiálně nepůsobí žádná nezisková organizace, je pod jejich nepřímým vlivem. Pokud si člověk nedá práci s vyhledáváním informací v obchodním rejstříku a výročních zprávách, nemá šanci tyto více či méně viditelné vlivy a vazby rozkrýt. 

Pokud však obětujete poměrně dost času, zjistíte, že máme co do činění s hydrou, sestávající z propletence komerčních firem a navzájem propojených neziskovek (tzv. síťování), které společnými silami dojí veřejné prostředky nebo ovlivňují společnost. Obojí v konečném důsledku vede k přílivu dalších peněz. Například součástí Istanbulské úmluvy, kterou prosazuje paní Laurenčíková, je závazek státu poskytovat prostředky neziskovému sektoru. Neziskovky se tak stávají mandatorním výdajem státu, obdobně jako důchodci. Vážně máme platit neziskovkám výživné?

Prague pride dnes školí inspektory ČŠI

Ve školách se vliv neziskovek projevuje mnoha způsoby. Asi nejméně škodlivá je činnost tvářící se jako pomoc dětem, třeba „obědy zdarma“ (placené z rozpočtu MŠMT, takže pomáhají daňoví poplatníci), na nichž si tyto organizace za peníze nás všech budují „dobré jméno“.

Dále sem patří různé „preventivní programy“, u kterých nikdo neověřuje, jaký je jejich reálný dopad na deklarovaný cíl. Ověřoval někdy někdo vliv těchto programů třeba na užívání drog? Problém je s měřením kvality. Pocitová hodnocení a sebehodnocení účastníků rozhodně neměří efektivitu využití veřejných prostředků.

Vyšším stupněm ovlivňování vzdělávání je poskytování „výukových materiálů“, které jsou typické tím, že postrádají schvalovací doložku MŠMT, a mohou si tak dovolit být svobodně nevyvážené – přesně v souladu s agendou, kterou daná neziskovka prosazuje.

Někdy tyto organizace mají drzost prosazovat nevědecké poznatky a zlobí se na učitele, že tyto nesmysly odmítají brát vážně. Cituji materiál ze školení inspektorů ČŠI: „České školy selhávají také ve své výchovné roli – učitelé nevedli diskuse a nepřipouštěli všechny názory včetně těch, které jsou v rozporu se současnými vědeckými poznatky, což může být pro LGBTIQ studenty traumatizující.“

Zde už tyto organizace přímo zasahují do výuky našich dětí, přičemž je takové jednání prezentováno jako svobodná volba učitele. Nicméně učitel není rodič a nemá právo dětem podsouvat, bez souhlasu rodičů, materiály od aktivistů. Proto NIKDY škole nepodepisujte žádný generální souhlas se zpracováním osobních údajů svého dítěte. Mohl by být zneužit k odůvodnění účasti vašeho dítěte na podobných aktivitách. Nemáte povinnost škole cokoliv podepisovat. Podle Listiny základních práv a svobod (článek 32) je výchova dětí právem rodičů.

Ještě vyšší míru indoktrinace představuje proškolování učitelů. A aby toho nebylo málo, neziskovky už dnes školí také inspektory České školní inspekce. Jeden takový povinný kurz jim zdarma poskytl spolek Prague pride. Zdarma? Z evropského grantu.

Ovšem v budoucnu mají neziskovky zasahovat do fungování poraden. Podle rozhodnutí soudruha Beka má spolek, který si dříve říkal Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, jenž vedla paní Laurenčíková, vypracovat jednotnou metodiku pro Pedagogicko-psychologické poradny. Proč má nikým nevolený zájmový spolek určovat pravidla pro hodnocení našich dětí? Vám ta vlezlost nevadí?

Politická neziskovka? Nevím, co to znamená!

Tak reagoval na otázku, týkající se „politických neziskovek“, v rozhovoru s Marií Bastlovou Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni: „Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat.“

Skromně si panu Pánkovi dovolím připomenout jeho rozhovorz roku 2009 s Markem Ebenem, v němž přiznává, že se svou agendou Člověk v tísni politické subjekty ovlivňuje (čas 1:40). Dle jeho slov však politikům prý jen poskytují „expertní návrhy“.

Politické neziskovky vážně neexistují?

Podle „kontextu“, který se objevuje u příspěvků v diskuzi pod výše uvedeným rozhovorem s panem Pánkem, politické neziskovky asi opravdu neexistují: „Pojem politická neziskovka neníoficiálně nijak definován.” To podtržení slova není nepochází ode mne. Je citací „kontextu“. Podtržení naznačuje, jak moc se existenci politických neziskovek apoštolové pravdy snaží popřít. To, že není zájem politické neziskovky oficiálně definovat, ale neznamená, že neexistují.

Zda něčemu dáme či nedáme jméno, nemá vliv na to, že daná věc existuje či neexistuje. Kontextový argument stojí na stejném principu jako tvrzení, že někdo může být nebinární. To, že si ve formuláři NPI mohu vybrat pohlaví „muž-žena-nebinární“, také neznamená, že nebinární pohlaví opravdu existuje. Je pouze dokladem toho, že NPI pod vedením Ivo Jupy přijal pravidla dotační prostituce. Až jednou budou archeologové vykopávat naše kostry, najdou jen mužské a ženské. Nebo snad už byla nějaká nebinární kostra nalezena?

Důraz na existenci SLOVA (slovo nebinární, sousloví politická neziskovka,...) dokládá pseudonáboženskou (nikoliv vědeckou) podstatu progresivismu. „Na počátku bylo slovo...“, a pak se na něj, jako sněhová koule, nabalila celá agenda.

Slovo nebinární, slovo inkluze, slovo wellbeing…  Původně bezobsažné výrazy, jimž daly obsah na základě dotačních výzev právě neziskovky. Za připravené peníze přece něco musí vymyslet! Co SLOVU odporuje, je dezinformace. To také vysvětluje, proč dnes padají tvrdší tresty za slova, než za reálné násilí, a proč probíhají hony na novodobé kacíře, zvané dezinformátoři.

Co je to tedy politická neziskovka?

Pro pořádek předesílám, že z právního hlediska jsou neziskovkami i politické strany a hnutí. Podstatné je to, že politické strany se účastní voleb s deklarovaným politickým programem a v politickém procesu fungují transparentně – přiznávají politické síle.

Oproti tomu neziskovky, které prosazují politické cíle, žádný program nemají a svých cílů dosahují nepřiznaně a skrytě. Je jedno, zda je realizují podporou vybraných politických subjektů (finanční či mediální), ovlivňováním již zvolených politiků, ovlivňováním úředníků, personální okupací univerzit a ministerstev (slavný pochod institucemi), nebo útokem na některé politické subjekty v rámci předvolebních kampaní – třeba Přemluv bábu!

Politickou neziskovku lze definovat poměrně snadno. Je to taková organizace, která svou činností plní politické cíle, ať už se k nim oficiálně hlásí, nebo ne, a zároveň není transparentně přiznaným politickým uskupením. Politická neziskovka sama sebe obvykle prezentuje jako nestranného a nezávislého arbitra, ač se ve skutečnosti jedná o zájmovou skupinu, která prosazuje svou agendu.

Politickými cíli může být cokoliv – legalizace drog, zvýhodňování LGBT skupin, inkluze nebo blokování staveb. Toto vše (a mnohé jiné) jsou společenské, neboli politické cíle, kterých tyto organizace dosahují mimo volební soutěž. Tu tyto organizace nečestně obcházejí, a narušují tak demokratické procesy. 

Pan Pánek to řekl přesně: Nezná organizaci, která by měla politický program. Politické neziskové organizace nemají politický program, ale politické cíle. Nedávají voličům žádné závazky, jen na úkor peněženek voličů dosahují „svého“.

Příklady politických neziskovek?

Třeba iniciativa Přemluv bábu. Všimněte si nulové transparentnosti. Kromě toho, že paní Issová s panem Mádlem ve videu přesvědčují mladé lidi o omezenosti jejich rodičů a prarodičů, nedozvíme se, kdo za klipem stojí. Až na propojeném facebookovém účtu je uvedeno, že se jedná o neziskovku. Ovšem anonymně, bez jmen. Slušný výsledek pro anonymní kanál s jediným videem a téměř milionem zhlédnutí.

K otevřenému prosazování politických cílů se nevědomky hlásí také konglomerát neziskovek a nadnárodní firmy, jež podniká ve vzdělávání v desítkách států. Cituji prohlášení: „Partnerství pro vzdělávání 2030+ vzniklo, protože se ztotožňujeme s cíli, vymezenými MŠMT ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030, chceme aktivně přispět k jejich naplnění.”

Čtete správně, chtějí aktivně přispět k naplnění vzdělávací politiky. Jedná se o politické neziskovky? Nepochybně. Společně s aktivisty jsou pod memorandem podepsáni také zástupci některých univerzit – že by vědecké krytí politické agendy? Něco jako vědecký komunismus? Doplňuji, že část osob, spojených s těmito neziskovkami, se přímo podílela na tvorbě uvedené vzdělávací politiky.

Koho chleba jíš, toho píseň zpíváš

S ohledem na to, v jak masivní míře dnes nikým nevolené neziskovky ovlivňují české školství, považuji za naprosto přiměřený a nezbytný požadavek nové vlády na transparentní kontrolu financování neziskových organizací. Ovlivňují výchovu dětí všech, mají mít nad nimi kontrolu všichni:

„Zřídíme veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který bude zahrnovat nejen stát, ale i obce, kraje a svazky obcí. Neziskové organizace, pobírající veřejné peníze, budou mít povinnost transparentně zveřejňovat své konkrétní výdaje. U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat. Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků.“

Je nanejvýš důležité, aby kdokoliv, rodič i učitel, měl možnost kdykoliv a snadno zjistit, kdo a za jaký peníz vychovává jejich dítě. Kromě dotací by neziskové organizace měly zveřejňovat také své sponzory.

Zprůhlednění finančních toků neziskových organizací je naprosto nezbytné. Tyto organizace označují samy sebe za občanskou společnost (nebo experty), ale co je občanského na organizaci Člověk v tísni, když sám pan Pánek ve výše citovaném videu přiznává, že 70 procent jejich rozpočtu pochází ze zahraničí?

Čípak píseň asi pan Pánek zpívá? Dostávala by jeho organizace peníze od svých chlebodárců, kdyby se jim nelíbila jeho agenda? A proč vlastně panu Pánkovi vadí požadavek na veřejný registr finančních toků neziskových organizací? Člověk v tísni přece bojuje za transparentnost. Nebo ne?

Chceš-li porazit nepřítele, vychovej jeho děti

Přesně tento princip progresivističtí levičáci prostřednictvím neziskovek realizují na českých školách. Věta pochází z knihy Umění války od čínského stratéga Sun-c’z 5. století před našim letopočtem. Nedopusťte, aby kdokoliv cizí vychovával vaše děti. Je to vaše právo a ČR se k jeho realizaci zavázala v mezinárodní smlouvě. Toto vaše právo smí omezit jen soud. Ne koordinátor inkluze, ne vládní strategie, ne ČŠI – viz článek 32, odstavec (4). Listina základních práv a svobod je nadřazena českým zákonům.

Je důležité uvědomit si, že záměr vlády nic nezmění, pokud se nebudeme aktivně bránit vlivům, které jsou v rozporu s našimi hodnotami. Už samotná deklarace vlády je jednou z karet, kterou máme v ruce. Jak se bránit? Především zrušením generálního souhlasu se zpracováním osobních údajů vašich dětí – škola nebude oprávněna těmto organizacím předávat jejich osobní údaje. Dávejte souhlasy s účastí na každou konkrétní akci samostatně, uznáte-li ji za vhodnou pro své dítě.

Co dál? Stěžujte si. Podělte se o své výhrady na sociálních sítích s ostatními rodiči. Mnohé aktivity školám procházejí jen proto, že o nich rodiče nevědí. Některé organizace odmítají na svých „programech“ dokonce i přítomnost učitelů.

Nemusíte se při odmítnutí účasti na „programu“ ani zabývat dokazováním, zda je dotyčná organizace politická, jste rodiče a nepřejete si její působení na své dítě. Tečka. Vím, že to nebude snadné, ale musíme za svá práva bojovat. Pokud nezačneme u sebe a nespojíme se, neziskovky ze škol a ze školství nevytlačíme.

Zdroje: Listina základních práv a svobod (ZDE), Seznam Zprávy (ZDE), Česká televize (ZDE), YouTube (ZDE), Partnerství pro vzdělávání 2030+(ZDE a ZDE)

 

Vložil: Stanislav Korityák

HP, Pojďme hovořit o školství s učitelem, neziskovky, školství,