Neonacistické tábory pro děti Azov. O školství s učitelem

Foto: Pixabay

Popisek: Bojový výcvik dětí - ilustrační foto

Blíží se čas letních táborů. Většina dětí již má tábor vybraný a často i zaplacený. Výběr je dnes obrovský.

A přesto existují tábory, které najdete jen na Ukrajině. Jsou to tábory, kde se děti učí střílet a bojovat nožem. To vše probíhá pod nacistickým znakem vlčího háku, který za druhé světové války užívaly jednotky SS a převzaly jednotky Azov.

Nedovolil bych si něco takového napsat, kdybych nečerpal z dokumentu, který v roce 2018 zveřejnil britský deník The Guardian. Ten jistě není hlásnou troubou ruské propagandy. Přiznávám, že o tomto dokumentu vím již delší dobu, ale ke zveřejnění nebyla vhodná doba.

Že jedou na nacistický tábor, děti vědí

Jisté obavy z nacistické symboliky a z lidí, kteří na těchto táborech působí, vyjadřuje chlapec již ve druhé minutě dokumentu (2:10). Ale matka obratem tuto nepodstatnou námitku zamluví. Chce mít ze synka chlapa.

Na táboře je nacistická symbolika součástí každodenního života, najdeme ji na nášivkách vedoucích, na vlajkách, na budovách, je poskládána dokonce z květin na zahrádce. Co hezčího si lze představit, než pěknou nacistickou symboliku? 

Psali jsme

Budeme tak dlouho bojovat za mír, dokud se nevybijeme. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Neonacisté? Ti s dětmi nepracují!

Vedoucí tábora připouštějí, že „někteří“ členové Azovu mají neonacistické kořeny, ale obratem dodávají, že s dětmi žádní „tetovaní“ nepracují. Autoři dokumentu po těchto slovech vloží záběry na vedoucí, kteří na krku a na předloktí vytetované nacistické symboly mají, přičemž oba záběry pocházejí z přímé práce s dětmi. Jeden má vytetovanou svastiku (minutáž 9:58), druhý SS umrlčí lebku (minutáž 10:00).

Táborů Azov je na Ukrajině celá síť

Propagační letáky na tábory Azov dětem na Ukrajině rozdávají ve školách, jak nám na konci dokumentu sděluje jiný chlapec. Od vedoucích se dozvídáme, že tyto tábory jsou rozmístěny po celé Ukrajině a budují se nové. Nejedná se o nějakou výjimku.

Není divu, že i v českých školách ukrajinské děti hajlují a považují to za normální. S tím jsem se osobně setkal, přičemž hoch, který za to byl kázeňsky potrestán, si nebyl vědom, že se dopustil něčeho špatného.

Vcelku bych tomu věřil, když přicházejí ze země, kde stavějí pomníky válečným zločincům a profesoru Fialovi to nevadí. Je příznačné, že Fialův ministr zahraničí Lipavský slavil konec druhé světové války právě ve Lvově, kde v roce 1941 Němci společně s ukrajinskými nacionalisty zavraždili na 5000 Židů. To jsou ty Vaše hodnoty, pane premiére? Vybral jste si dobře.

Logo, které mají na svých vozech dětské tábory Azov; foto se svolením The Guarian

Kdo tyto tábory financuje?

V dokumentu nebyla položena ani zodpovězena otázka, kdo tyto tábory financuje. Buď jsou to rodiče, kteří si přejí, aby jejich děti zmužněly a získaly psychickou a fyzickou odolnost. To je svobodná volba. Druhou možností je, že jsou tábory zcela nebo z velké části dotované a stávají se jedinou volbou pro děti z chudých rodin. Jak to je, nevím, ale je to zásadní otázka.

Proč jsem tento text zveřejnil?

Takovou otázku jsem dostal už několikrát. Například když jsem o 17. listopadu napsal, že tehdy staří „komouši“ nechali „zmydlit“ mladé „komouše“ neboli svazáky. Tehdy mi tuto otázku položil jeden ze „studentských vůdců“, bývalý svazák, kterému se tato informace zdála nadbytečná (ač pravdivá).

Takže proč? Mainstreamová média nám Ukrajinu do značné míry idealizují. Zároveň jsou perzekuováni pedagogové, kteří si dovolí říci dětem něco jiného, než prezentují  veřejnoprávní média, která drží „lajnu“ s politickým směrem, udaným vládou. Nejznámějším případem je paní učitelka Bednářová.

Psali jsme

Diskriminace dětí na českých školách jede na plné obrátky. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Ačkoliv bych si netroufl tvrdit, že se v Kyjevě nic neděje (nemám pro to důkazy), faktem zůstává, že do tohoto města přijel vlakem český premiér. Kladu si otázku: Kdyby tato cesta byla skutečně nebezpečná, pustili by na Ukrajinu pana Fialu lidé, kteří zodpovídají za jeho bezpečnost? Moc tomu nevěřím.

Ať tak či onak, nic není černobílé, vyjma veřejnoprávních médií, která se neobtěžovala informovat nás o zabíjení vlastních civilistů ukrajinskou armádou v rámci tzv. ATO (antiteroristické operace), o níž se dočteme ve zprávě OSN. Paní Bednářová se možná nevyjádřila příliš obratně a některá její tvrzení byla nepodložená, například hořící Kyjev. Přesto měla v lecčems pravdu.

To dokládá právě zpráva OSN, v níž se dočteme o mučení a rabování v ukrajinských vesnicích bojovníky jednotek Azov. To je ta organizace, která pořádá ty fantastické tábory pro děti. Dozvíte se z ní také třeba to, že ukrajinská armáda umisťovala své palebné pozice do škol a do nemocnic. A budete-li pilně číst, zjistíte, jak bylo vyšetřeno upálení zhruba 40 lidí ukrajinskými neonacisty v Oděse. Vězte, že to vyšetřeno nebylo.

Poté co se pod výhrůžkami (v právním státě Ukrajina) zřeklo případu několik soudců, byli podezřelí neonacisté „osvobozeni“ svými souvěrci přímo ze soudní budovy. Ale to netvrdím já ani paní Bednářová. To je ve zprávě OSN. Už by je měli potrestat!

Zdroje: YouTube - kanál The Guardian (ZDE), Zpráva OSN - Report on the human rights situation in Ukraine 16 November 2015 to 15 February 2016 (ZDE)

Vložil: Stanislav Korityák