Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Lidé slavili konec války, na hlavy jim padaly bomby. Příběh, který se tajil. Časosběr Radky Vosáhlo

09.05.2025
Lidé slavili konec války, na hlavy jim padaly bomby. Příběh, který se tajil. Časosběr Radky Vosáhlo

Foto: Se svolením Muzeum Mladoboleslavska

Popisek: Bombardování Boleslavi sovětskými pumami

Druhá světová válka byla nejbrutálnějším konfliktem dějin mimo jiné proto, že tehdy poprvé docházelo k masivnímu bombardování civilistů ve městech, které z podstatné části Evropy udělalo hromady sutin. Úplně poslední taková tragédie se stovkami mrtvých nastala v době, kdy si všichni mysleli, že už je po všem.

Dvacátému století se také někdy říká „století válek“. Ta první ukončila krásné období belle epoque a překreslila mapu Evropy nejvíce za celé tisíciletí. Staleté monarchistické dómy popadaly a vystřídaly je republiky, z nichž zejména ta sovětská měla od počátku charakter diktatury. Ve třicátých letech se v Evropě objevila další diktatura v Německu, které byly obětovány československé Sudety, ale 1.září 1939 přesto rozpoutala válku novou, a ještě horší.

Nejednalo se o válku zákopovou, jako v té první, ale o válku, kde prim hrála technika. Především ta se schopností hromadného ničení. Nejen na frontě nebo v koncentračních táborech, kterým se přímo přezdívalo „továrny na smrt“, ale i v zázemí, v pokojně fungujících městech, která nyní nově byla cílem leteckého bombardování. Spíše pokusné užití letectva z první světové války se proměnilo v děsivou mašinerii, před kterou nebyl v bezpečí nikdo. 

Hned na začátku války to poznali Britové, později stará německá města, která se proměnila v hromady trosek. Byly to miliony lidských tragédií, nezávislých na tom, zda si to obyvatelé Hitlerovy země zasloužili, nebo ne. 

Smrt a rozvrat z nebes zažila i naše kotlina, Plzeň byla bombardována záměrně díky své industriální výrobě. Praha byla bombardována spojeneckými vojsky i omylem, díky Vltavě si obsluha bombardérů myslela, že je nad Drážďany. Po konci války ovšem přišlo bombardování, které nikdo nečekal.

Protektorát Čechy a Morava byl osvobozen spojeneckými armádami na počátku května, západní část po linii Rokycany, Písek a Český Krumlov jako osvoboditele uvítala armádu Spojených států a Belgie, za touto linií se osvoboditelkou stala Rudá armáda. Přesně ta, která se dokázala ubránit masivnímu útoku kdysi spřáteleného Německa, kterým 22. června 1941 začal konec Třetí říše. Ani po letech studia historie to nejsem schopna pochopit, spojení mobilizace gigantických sovětských zdrojů a materiální pomoci západních spojenců bylo silou, které nešlo čelit.

Konec války nastal 8. května 1945, pro úplnost dodejme, že pouze v Evropě. V Japonsku a Tichomoří patřilo léto 1945 k tomu nejbrutálnějšímu, co dějiny válečnictví pamatují, včetně dvou prvních a naštěstí jediných bombardování civilistů atomovou bombou.

Evropa už měla své děsy za sebou, nebo si to alespoň myslela. Hitler spáchal sebevraždu na konci dubna za zvuků sovětského dělostřelectva a Berlín padl 1.5. Následovala vyjednávání o německé kapitulaci a jednou z podmínek bylo, že se jednotky poražené armády zastaví tam, kde jsou. Němečtí vojáci moc dobře věděli, že lepšího zacházení se jim dostane od Američanů, a proto se zbytky jejich jednotek už několik dní snažily co nejrychleji dostat na Západ. Rozhodný čas pro uzavření demarkační linie byl určen na 9. květen, 19 hodinu. Jednotky na východ od linie se měly vzdát Sovětům, s dost nejistými vyhlídkami.

A to se týkalo i města Mladá Boleslav, padesát kilometrů severně od Prahy. Ačkoliv šlo o průmyslové centrum, během války nebylo bombardováno ani jednou. Místní továrna vyráběla do roku 1925 vozidla nesoucí jméno otců zakladatelů, Laurin&Klement, po spojení s plzeňským strojírenským koncernem nesly její výrobky označení Škoda. Stejně jako všechny hospodářské jednotky, tak i automobilka byla začleněna do německého hospodářství. Na rozdíl od první světové války, kdy se pod vedením vídeňského ministerstva vnitra výrobní program přeměnil ve válečný a zahrnoval výrobu munice, během té druhé zůstala hlavním výrobním programem vozidla. A ta spojenci zjevně nepovažovali za strategickou válečnou produkci.

Obyvatelé města tak neměli žádnou zkušenost podobnou těm, jaké si museli osvojit lidé v Plzni, Londýně nebo Hamburku. A teď z rádia slyšeli, že Třetí říše kapitulovala, válka skončila a oni jí přečkali bez úhony. Což za druhé světové války skutečně byla výhra v loterii.

Byla středa ráno a ve městě propukly oslavy. Mezi nimi se ale proplétali němečtí vojáci, kteří měli poslední den, aby se dostali k Američanům. Stahovaly se sem posádky od Liberce, Mnichova Hradiště, či Jičína.

Sověti chtěli tento německý ústup samozřejmě zastavit. Rozkaz k bombardování vydal v noci z 8. na 9. května osobně maršál Ivan Koněv.

Ten byl považován za nejhorlivějšího a také nejbrutálnějšího ze Stalinových maršálů, statistiky padlých v jeho jednotkách vždy výrazně převyšovaly rivaly Žukova nebo Rokossovského. Na konci dubna ale právě jeho jednotky dobyly Berlín, v asi největší bitvě, co se kdy v Evropě odehrála. Teď však krutost východní fronty dopadla na zcela nepřipravené civilisty.

Kolem desáté hodiny ranní se nad Mladou Boleslav vydalo sovětské letectvo, celkem ve čtyřech vlnách. Každá z nich čítala 5 až 9 strojů Petljakov Pe-2, střemhlavých bombardérů, zařazených do výbavy armády na jaře roku 1941. 

První skupina letadel nejdříve zhodnotila situaci, jistě si musela povšimnout množství techniky a lidí, obojí bylo zhuštěno podél Jičínské ulice, kde se nacházela kasárna. Po obrátce a návratu nad město se rozpoutalo peklo. Padající předměty lidé v ulicích původně považovali za letáky, s prvními výbuchy propukl v davu šok a panika. Následovaly ještě další tři vlny zkázy.

Město mělo plány, jakým způsobem chránit obyvatele před útoky z letadel. Panika v plných ulicích ale útěk na louku nebo do krytu učinila prakticky nemožným. Za oběť bombardování padlo 450 až 500 lidí, 150 bylo občanů s československou národností. Zbytek byli vojáci či civilisté německé národnosti. K zemi se poroučelo 32 domů, na 500 jich bylo poničeno. Ohromující je i množství svržené munice, celkem se uvádí až 700 pum s tonáží kolem třiceti tun.

Do areálu automobilky dopadly dvě pumy tonáže 250 kilogramů a 10 menších, ale i ty byly ničivé jako kazetové bomby. Ač se na počet nejednalo o kobercové bombardování, přesto musela být výroba zastavena na několik dalších měsíců. Z map, do kterých v roce 1950 byla zaznamenána místa bombardování, je zřejmé, že cílem byly hlavně komunikace, po kterých ustupovaly německé jednotky. V Mladé Boleslavi ale tyto komunikace procházejí středem města a jsou obklopeny obytnými budovami. Tento mix vedl k tragédii.

Událost začala zvláštní komise vyšetřovat hned 12. května a fakt, že se za bombardováním stojí Sověti, mnohé překvapil. Moci ve městě se ale ujal Revoluční národní výbor, který vyšetřování rychle ukončil.

Příběh z Mladé Boleslavi nebyl moc slučitelný s poválečnou hrdinskou pověstí Rudé armády. Zejména poté, co naše země skončila v sovětské sféře vlivu. Katastrofa se ale utajit nedala. Tak vznikl příběh, že město bombardovaly zbytky německé Luftwaffe. Našel se i důkaz, některé bomby, které nevybuchly a daly se identifikovat, totiž byly německé výroby. Sověti je patrně někde ukořistili a sami použili.

V této podobě se příběh šířil až do šedesátých let, kdy se pokusil o nové otevření vyšetřování boleslavský archivář Karel Herčík. Jenže pak období tání skončilo a v roce 1970 byl archivář vyhozen.

Po roce 1989 mohl zaznít necenzurovaný výklad tehdejších událostí, objevily se vzpomínky pamětníků, které zaznamenává především organizace Post Bellum. Emotivní svědectví o pětačtyřicátém v Boleslavi jsou volně dohledatelná na internetu a ukazují hrůzu, kterou tehdy lidé prožívali.

Přesto ale i dnes mnozí místní lidé předloženým faktům nevěří. Asi je těžké uvěřit, že osvoboditelé by byli něčeho takového schopni.

Zdroje: Wikipedia, Post Bellum
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/nalet-na-mladou-boleslav-9-5-1945.A150505_200525_vojenstvi_erp
https://www.csol-mb.net/databaze/obeti-bombardovani
https://www.mb-net.cz/pametnici-bombardovani-mlade-boleslavi-vypraveji-televizni-dokument-pripomene-historicke-udalosti-z-roku-1945/d-76692
https://plus.rozhlas.cz/mladou-boleslav-9-kvetna-1945-bombardovali-rusti-vojaci-rozkaz-vydal-marsal-8693730
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/prvni-den-miru-umirali-oslavujici-lide-na-ulicich-mest-ruda-armada-bombardovala-prchajici-nemce-a-s-50981

 

Vložil: Radka Vosáhlo