Plaga: Inkluze je v pořádku, mé děti jsou na gymnáziu. Pojďme hovořit o školství s učitelem
31.03.2025
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý ministr školství Robert Plaga
O tom, že Robert Plaga se svou Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ napáchal na našich dětech nedozírné škody, nemám nejmenší pochybnosti. Strategie 2030+ zakonzervovala všechny nešvary současného školství – inkluzi, rozdílnou kvalitu výuky na různých školách, financování provozních zaměstnanců obcemi, atd.
Tato strategie je sepsána tak líbivě, že mnozí z nás mohou nabýt dojmu, že přinese ráj do škol. Opak je pravdou. Strategie 2030+ počítá nejen s inkluzí, kterou nahradila souslovím „společné vzdělávání“, ale dokonce s jejím prohloubením, aby pro děti a jejich rodiče před inkludantským školstvím nebylo úniku. Proto mě velmi potěšilo, že v rozhovoru pro Český rozhlas z 26. 3. 2025 Robert Plaga přiznal, že inkluzi považuje za správnou a že v ní hodlá pokračovat. Pro voliče je to důležitá informace.
Když Plaga nastupoval, měl mou důvěru
Robert Plaga, absolvent brněnské „hnojárny“, usedl na křeslo ministra školství z pozice politického náměstka po Stanislavu Štechovi v roce 2017. Na Ministerstvo školství byl dosazen napřed jako politický náměstek za hnutí ANO. Když doministroval, stal se opět politickým náměstkem, pro změnu za hnutí STAN. Následně dostal od Fialovy nomenklatury teplé místečko na Národním akreditačním úřadu. Jaká to pružná páteř hocha z Brna. Robert Plaga dělal politického náměstka Babišově i Fialově vládě – úspěšný sluha dvou pánů.
Když Robert Plaga nastoupil na pozici ministra školství, měl mou důvěru – sliboval přehodnocení inkluze, což nesplnil. Inkluze za jeho působení byla zachována. Dnes prý ví, jak ji vylepšit, pokud jej zvolíme. Otázkou je, co dělal v době, když byl ministrem.
Následně pod jeho vedením vznikla výše uvedená Strategie 2030+, která naplánovala vše, co dnes realizuje bývalý svazák Bek. Počínaje „zpackanými“ Rámcovými vzdělávacími programy přes financování provozních zaměstnanců obcemi a nucenou spádovostí škol konče.
Nucená spádovost škol – způsob, jak zamíchat do každé školy děti nepřizpůsobivých
Minulý týden jsem psal o tzv. spádové turistice, při níž rodiče mění dítěti adresu, aby se dostalo na lepší školu. Že jsou rodiče nuceni hledat dobrou školu, je jednoznačně selháním systému a důsledkem zavedení Rámcových vzdělávacích programů. Samotné prodloužení tohoto scestného konceptu je Plagův zločin – děti nemají rovný přístup ke vzdělání.
Ovšem Plagou jmenovaní „odborníci“ (z nichž ani jeden nebyl učitelem na ZŠ) ve Strategii 2030+ navrhují upravit spádovost škol tak, aby se v rámci města „sociálně znevýhodněné“ (rozumějte zanedbané) děti rozprostřely mezi všechny školy, a tím se zamezilo možnosti rodičů dát dítě na lepší školu – nebude kam. Pod to se podepsali Robert Plaga, Karel Havlíček i Andrej Babiš. Zeptejte se jich na to při setkání s voliči. Jistě vám to rádi vysvětlí.
Přenesení povinností rodičů na školu schválil také Plaga
Hned po druhé minutě uvedeného rozhovoru se dovídáme, že stát přenáší povinnosti rodičů na školu. Pan Plaga pozapomněl, že to byl on, kdo Člověku v tísni poskytl peníze na to, aby jejich dobrovolníci chodili bezplatně až domů doučovat znevýhodněné děti. A byla to také jím jmenovaná expertní skupina, která navrhla vymáhat zákaz doučování dětí bohatších rodičů.
Nakonec – ve Strategii 2030+ Plagův tým odborníků určil, že sociálně znevýhodněné děti budou za státní peníze vodit do školek lidé z neziskovek. Proč si lidé na dávkách nemohou své děti do školky vodit sami?!
O čem ten člověk mluví, když zanedbávání dětí vlastními rodiči sám podpořil? A protože se rozhodovalo ve vládě, podpořila to vše, kromě výše uvedených pánů, i tik-toková hranolka Alena Schillerová nebo Adam Vojtěch.
Dějepis+: My jim řekneme, jak se mají dívat na historii...
Větu přibližně tohoto znění jsem našel v části dokumentu, který mi MŠMT poskytlo na základě Zákona o veřejném přístupu k informacím. Když jsem požádal o kompletní dokument, z něhož je citováno, dostal jsem odpověď, že jej MŠMT nemá k dispozici. Pod Plagovým vedením dokázali na MŠMT citovat i z neexistujícího dokumentu...
Předpokládám, že se jednalo o omylem ocitované materiály poskytnuté BIS, z doby, kdy pan Koudelka přišel panu Plagovi vysvětlit, jak správně učit dějepis a občanku. Drzost je, že vrchní čučkař na MŠMT vůbec chodil, to nedělala ani komunistická StB. A ubohost je, že jej ministr školství Plaga přijal.
Badatelská výuka v praxi?
Měl jsem možnost se s badatelskou výukou v plagovském pojetí setkat celkem třikrát. Dvakrát, když jsem se přihlásil do kurzů pořádaných neziskovkami. Jeden pořádalo Post Bellum, to je ta neziskovka, která se přiživuje na vlčích mácích pro veterány. Druhá z nich byla Člověk v tísni, tu asi příliš představovat nemusím.
U Post Bellum žáci měli pracovat s hypotetickými dokumenty, které si neziskovka sama vytvořila. Bylo komické, když různí státní cenzoři posuzovali a povolovali opublikování samizdatových textů. Mou námitku, že samizdat žádnou cenzurou neprocházel, protože si jej autoři vydávali sami, lektoři zodpovědět nedokázali.
Obdobně objektivní byla i „horákizace“ dějepisu od Člověka v tísni. Z jejich materiálů se žáci dozvěděli, že lidé v Československu kvůli popravě Horákové plakali. To bylo skutečně napsáno v propagandistické knížečce, vydané v 50. letech v USA.
Víme, že to bylo naopak. Lidé podepisovali archy s požadavkem na její přísné potrestání. Chyběly tam jakékoliv souvislosti, například justiční vražda Ethel Rosenbergové, která byla ve stejném období a za stejný (neprokázaný) čin upálena na elektrickém křesle v USA. Stejně tak nebyly připraveny materiály, které Horáková do zahraničí skutečně posílala.
Třetí realizace badatelského dějepisu byla spíše úsměvná. To mi jedna mladá paní učitelka dějepisu připravila podklady k suplování na moderně pojatou hodinu dějepisu. Kladla mi na srdce, že jí jde o použití badatelské metody výuky. Proto jsem se snažil.
Nejprve jsem měl žákům rozdat tablety, na nichž bylo zadání – obyčejný text ke čtení, který mohl být i na papíře. Nic interaktivního. Následně žáci měli bádat, tedy podle otázek na tabletu vyhledávat informace v učebnici, a výsledky „bádání“ si zapisovali do sešitu.
Paradoxně paní učitelka připravila excelentní hodinu v souladu se Strategií 2030+, tj. splnila všechny požadavky, na moderní vzdělávání kladené. Použila výpočetní techniku a moderní metodu výuky. V reálu však nechala žáky udělat si samostatně zápisky do sešitu podle učebnice.
Badatelská výuka samozřejmě může být přínosná, ale musí uvádět historii v souvislostech a nesmí být založena na neúplných materiálech. Jinak se změní v propagandu a selectivní vytahování a rozmazávání špíny.
Inkluzi nelze zrušit, je to dobrá myšlenka...
I to Robert Plaga v rozhovoru řekl. Chtěl tím říci, že politické subjekty, které mají v programu zrušení inkluze, ji stejně zrušit nemohou, takže slibují nesplnitelné.
K uvedenému tvrzení mohu napsat jen to, že se jedná o dvě lži v jednom. První část výroku, že nelze zrušit inkluzi, je nesmysl. Zrušit lze cokoliv, je-li k tomu vůle. I naše věčná družba se Sovětským svazem pominula. Doufejme, že vládní garnitura, která vzejde z podzimních voleb, bude chápat význam slova „dočasný“ a učiní potřebné kroky.
Inkluzi zrušit můžeme. V roce 2016 ji zrušili třeba Norové. Ale ten, kdo to udělá, se musí rozloučit s pochvalami z Bruselu a od neziskovek. Mimochodem, zapojení neziskovek do vzdělávacího procesu také ve Strategii 2030+ schválili výše uvedení politici z ANO, v čele s Robertem Plagou, kterého vnímám jako „neziskovkářského taťku Šmoulu“.
Plaga: Inkluze je fajn, mám děti na gymnáziu
Pokrytectví Roberta Plagy opravdu nemá hranic. Plaga, Babiš, Schillerová, Havlíček, Vojtěch a spol. ve Strategii 2030+ schválili omezení víceletých gymnázií a po roce 2030 jejich postupný zánik, aby nedocházelo ke vzniku sociálních nerovností.
Je zajímavé, že Robert Plaga, který se pod tento záměr podepsal, umístil své děti na víceleté gymnázium. Proč, když máme skvělé základní školy, které on sám po čtyři roky zveleboval? Neměl by jít příkladem a podpořit „společenskou soudržnost“? Proč svým dětem nedopřeje obohacující zkušenost s dětmi z vyloučených lokalit? Mimochodem, odpůrce víceletých gymnázií a poradce svazáka Beka Kartous také poslal potomka na víceleté gymnázium. Zvláštní, že oba tito zastánci inkluze své děti do inkluzí obohacených škol neposlali. Čím to, že co je dobré pro mladé Plagy a Kartouse, není vhodné pro ostatní?
Zdroje: Český rozhlas Plus, iDNES.cz
_20250101.jpg "archiv")
Vložil: Stanislav Korityák