Zápisová turistika je důsledkem rozdílné kvality škol. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Která škola bude pro naše dítě nejlepší?

Blíží se čas zápisů dětí do prvních tříd a s nimi spojená zápisová nebo také spádová turistika, tedy snaha rodičů umístit své dítě do školy, která je z jejich pohledu lepší než ta, která je pro dítě spádová. Pod slovem „lepší“ si každý rodič představuje něco jiného, někdo volný přístup k výuce bez důrazu na znalosti, jiný naopak věcný přístup, zaměřený na reálné výsledky.

Důvodů, proč rodiče chtějí své dítě umístit do té či oné školy, je mnohem víc, ale ve všech případech platí, že rodiče využívají svobodu volby, což je správné. Kdo z nás by dobrovolně dal své dítě do vyloučené školy, kde bude vystaveno slovní a fyzické agresi a nic se nenaučí?

Co spádová turistika je?

Spádová turistika označuje situaci, kdy lidé účelově mění trvalé bydliště dětí, aby získali přístup na kvalitnější školu. Obzvláště v Praze je tento problém těžko řešitelný, a tak městské části hledají způsoby, jak přesunům dětí zamezit. Bude-li trvalý pobyt žáka kratší než tři měsíce, vyhodnotí se jako účelově zřízený, a tedy nesplňující kritéria pro přednostní přijetí do spádové školy. Dalším kritériem má být shoda adresy se svými zákonnými zástupci. Pokud trvalá adresa neodpovídá bydlišti rodičů, vyzve škola rodiče k vysvětlení situace.

Ač to všechno zní krásně, uvedené snahy škol a zřizovatelů jsou nezákonné. Škola není policie a rodiče nemají povinnost podávat jakékoliv „vysvětlení“ ohledně svého bydliště.

Co říká Školský zákon?

§ 36
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole, zřízené obcí nebo svazkem obcí, se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky, umístěné v tomto obvodu, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků, uvedené ve školském rejstříku.
(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

§ 46
(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek, stanovených v § 36.

§ 178
(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území, v případě cizince s místem pobytu, a dětí, umístěných na jejím území, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem nevzdělávají ve školách, zřízených při těchto školských zařízeních.
(2) Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové školy takto:
a) je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
b) je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
c) je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol, zřízených svazkem obcí, nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol, zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.

Obecní úřad smí škole poskytnout osobní data dětí, nikoli ale rodičů

Zajímavé je, že podle § 36 (8) Školského zákona obecní úřad poskytne škole seznam dětí, pro které je tato škola spádová, přičemž seznam obsahuje vždy jméno a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

Trochu mně udivuje, že v naší svobodné společnosti je možné bez našeho souhlasu předávat osobní data dětí. Budiž. Co ovšem zákon neumožňuje, je předávání osobních dat rodičů.

Z toho jednoznačně vyplývá, že zřizovatel nesmí škole poskytnout osobní data rodičů, a tedy ani jejich adresu. Škola k této informaci také nemá přístup. Takže pokud rodiče tuto informaci nepředají škole sami, škola nemá šanci legálně ověřit, zda dítě a rodiče žijí na stejné adrese, a pokud by to i přesto zjistila, není to zákonný důvod pro nepřijetí dítěte do vybrané školy (viz citace zákona).

Přijde-li vám výzva k „vysvětlení“, přejděte do protiútoku

Jak již víme, školám po místě bydliště rodičů nic není. Školy nemají právo na tuto informaci. Mohou se snažit to obejít tím, že kolonku „trvalé bydliště zákonných zástupců“ umístí do nějakého ze svých formulářů. To sice je možné, ale nám nic nebrání kolonku, která se nám nelíbí, nechat nevyplněnou.

V případě, že nás škola požádá o vysvětlení, můžeme požádat o zaslání otázek k vysvětlení písemně. To škole dost znesnadní situaci. Bude nucena svůj požadavek, překračující rámec zákona, podat v písemné, a tedy prokazatelné formě, a navíc tím předejdeme možné manipulaci a útoku na naše svědomí, ke kterému by mohlo dojít při osobním styku.

Ve chvíli, když nám škola svá přání a touhy sdělí písemně, například dotaz na naši adresu, můžeme buď informaci odmítnout poskytnout, nebo, je-li vedení tak hloupé, že uvede, že ví, kde bydlíme, požádáme o informaci, kdo škole naše osobní údaje poskytl. A tím získáme kompletní podklady pro porušení GDPR.

Zločinci nejsou rodiče, ale stát a jeho „odborníci“

Vím, že se můj názor mnoha ředitelům nebude líbit, a uznávám, že ředitelé ani zřizovatelé nejsou viníky současné situace. Ve své podstatě jsou obětí diletantsky nastaveného vzdělávacího systému. Ale na rozdíl od dětí mají možnost se vzbouřit, což nedělají.

Od roku 2004 si nechávají Ministerstvem školství s jeho „odborníky“ kálet na hlavu a stále statečně drží. První RVP? Měla následovat stávka. Místo toho se stávkovalo kvůli platům. Inkluze? Opět měla nastoupit stávka, ke které by se jistě přidali i mnozí rodiče z různých sektorů. Měla to být taková stávka, která by paralyzovala chod státu.

Plagova covidová opatření? Opět se nic nedělo. Plaga s Babišem učitele uplatili, nikdy předtím ani potom jsem nebral tolik odměn. Výsledkem je celá ztracená generace českých dětí. Dnes Robert Plaga tvrdí, že tak dlouhé uzavření škol nechtěl, ale podle zápisů z jednání vlády nikdy nehlasoval proti. Proč, když nechtěl?

V roce 2004 byly uzákoněny Rámcové vzdělávací programy. V důsledku toho od té doby každá škola učí podle vlastního vzdělávacího programu odlišné kvality. Troufám si tvrdit, že došlo k celkovému propadu kvality výuky na základních školách. Další z příčin rozpadu základního školství je naprosto nesmyslná inkluze.

Lidé hlasují nohama

Tak jako současní propagandisté rádi zdůrazňují, že za socialismu lidé hlasovali nohama, tedy utíkali za lepším na západ, i dnes rodiče o školách hlasují nohama. Opravdu mám pocit, že se vracíme do období socialismu. Jen s tím rozdílem, že tehdy nebyly banány a toaletní papír, zatímco dnes nejsou dostupné školy a zdravotní péče.

Česká republika je signatářem několika mezinárodních smluv, které ji zavazují poskytnout dětem možnost zvolit si školu. Chyba tedy není na straně rodičů. Naopak. Rodiče, kteří jsou ochotni do budoucnosti svých dětí investovat tolik energie, si zasluhují úctu.

Nakonec – jedním z deklarovaných cílů Rámcových vzdělávacích programů je umožnit dětem učit se na takové škole, která jim bude vyhovovat, a školám dal možnost takovou školou být. K čemu je dobré, že se školy mohou individualizovat, když stát prostřednictvím zřizovatelů šikanuje rodiče, pokud chtějí své dítě do vysněné školy umístit?

Nemyslíte, že je na čase vrátit se k jednotným vzdělávacím programům, díky nimž budou i špatné školy nuceny pozvednout se na určitou minimální úroveň? Možnost výběru dnes děti stejně nemají, tak bude garantována alespoň kvalita.

Zdroje: Školský zákon, Echo24

Vložil: Stanislav Korityák