NIC rozmazané na 911 stránkách, tiskovka skoro bez otázek: Revidované RVP. Pojďme hovořit o školství s učitelem
20.01.2025
Foto: Stanislav Korityák
Popisek: Ministr Bek na tiskovce
V úterý 14. 1. 2025 jsem se jako zástupce Krajských listů zúčastnil tiskové konference, na níž byly představeny revidované Rámcové vzdělávací programy, zkráceně RVP. Ač jsem to nečekal, RVP mě opravdu překvapily. Ne co do obsahu, ale svým rozsahem – mají 911 stránek. Ale není to žádné Porsche 911. Spíše rakovinné bujení chorých mozků, které pozbyly jakoukoliv soudnost.
Revidované RVP totiž neobsahují žádné učivo. Je to ideologický dokument, který nám v podstatě říká, jaký by měl být žák, jakých má dosáhnout kompetencí (nikoliv znalostí), jaké by měl mít postoje, atd. Tento dokument je pozoruhodný tím, že dokáže i tak exaktní obor jako chemii přeměnit na ideologii. Není to úžasné?
Tisková konference byla na zodpovězení všech otázek příliš krátká
Tisková konference sestávala ze dvou částí. Nejprve o revidovaných RVP promluvili tři pánové, kteří sice na ZŠ nikdy neučili, ale vědí nejlépe, co české školy potřebují. Jako první hovořil bývalý svazák Mikuláš Bek. Po něm promluvil ředitel NPI Ivo Jupa. Též odborník – neziskovky, v nichž se angažoval, uzavřely se státem od roku 2016 67 smluv v celkové výši 31 milion korun. Nakonec se slova ujal náměstek ministra školství Jiří Nantl, to je pán, který na jedné škole dělal křoví neziskovce, jež dětem radila, že pokud se necítí dobře, mají sníst něco dobrého. Opět odborná rada – dobrý základ pro bulimii. Jak vidíte, sešla se samá vybraná společnost!
V druhé části tiskové konference následovaly dotazy novinářů. Hned na začátku bylo řečeno, že hovořit bude pouze ten, kdo dostane mikrofon. Ten po sále nosila velice sympatická brunetka. Jen bylo zvláštní, že ta krásná dáma po celou dobu, vyčleněnou pro dotazy novinářů, s někým „esemeskovala“.
Je normální, aby si zaměstnanci MŠMT v pracovní době, za přítomnosti ministra školství a své nadřízené, ředitelky odboru vnější komunikace, posílali soukromé zprávy? Nebo tyto zprávy nebyly soukromé, ale pracovní? Pak je otázkou, co bylo jejich obsahem. Paní nosila mikrofon, který určoval, kdo bude smět položit otázku...
To bylo umožněno pouze několika novinářům z celého sálu. Dotaz položil zástupce České televize, Českého rozhlasu, Seznam zpráv a Deníku N. Poslední důvěryhodné médium si nepamatuji.
Pak ta krásná brunetka odnesla mikrofon ředitelce odboru vnější komunikace a dotazy skončily, přestože se novináři hlásili o slovo. Jejich dotazy nebyly položeny, natož zodpovězeny. MŠMT drží hlídací psy demokracie pěkně na řetězu. Pak je otázkou, zda ještě žijeme v demokracii, když Ministerstvo školství brání médiím v položení otázek, byť i nepříjemných. Veřejnost má právo zeptat se na změny, které ovlivní budoucnost našich dětí.
Novináři mne příjemně překvapili – i ti mainstreamoví
Ačkoliv drtivá většina dotazů nezazněla, ani mainstreamoví novináři apoštoly progresivismu v čele stolu nešetřili. Kladli věcné otázky a bylo vidět, že nad problematikou přemýšleli. Například redaktorka Českého rozhlasu se zeptala, zda školy, které mají nový RVP testovat, stihnou na základě RVP (o rozsahu 911 stran) připravit školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž budou od září učit. Nečekal jsem, že si novináři uvědomí, že učitel učí, připravuje se na výuku, a teprve v čase, který mu zbude, může psát ŠVP.
Líbila se mi též otázka pana Mačího ze Seznam Zpráv. Ten se kulantně dotázal, zda zrušení výuky ruštiny nemá politický podtext. Ministr Bek prohlásil, že nikoliv. Jako důvod pro odstranění ruštiny uvedl, že žáci, kteří se na ZŠ učili rusky, nemají často možnost navázat na tento jazyk na střední škole, protože se tam neučí. Nyní si prý školy budou moci půjčit sdíleného učitele francouzštiny. Pak je ale otázkou, proč by si škola nemohla stejným způsobem zapůjčit učitele ruštiny?
Ovšem tento dotaz nezazněl – MŠMT nemohlo připustit, aby se ministr Bek zamotal do vlastních výmyslů. Omezit prostor pro dotazy je jediný způsob, jak ochránit nekompetentní lidi před veřejným sebeznemožněním.
Modelové ŠVP budou v průběhu března...
To, co zajímalo novináře nejvíc, byly tzv. modelové vzdělávací programy, které budou moci použít školy, které nemají na to, aby si samy vytvořily kvalitní vzdělávací program, nebo jej vytvářet nechtějí.
MŠMT moc dobře ví, že nepomohou hrozby ani prosby. Kde nic není, tam ani čert nebere. ČŠI může „zaklekávat“ na slabé školy, kolik je jí libo. Na mnoha školách učí lidé bez odborných znalostí. Buď nemají pedagogické vzdělání vůbec, nebo učí předmět, na který nemají aprobaci.
MŠMT se spálilo už jednou v roce 2005. Tehdy se pokusilo zavést RVP do škol, které o něj nestály a v podstatě ani nechápaly, proč by si měly vytvářet vlastní vzdělávací program. Pořádně to nechápali ani lektoři, kteří jim měli zajišťovat „podporu“. Pamatuji si, jak nám lektor vysvětloval, že klíčové kompetence musíme nejprve „rozklíčovat“. A tak si školy do ŠVP pouze přepsaly staré osnovy. To hrozí i dnes – čím nejasnější zadání, tím hůře splnitelné.
Protože si MŠMT tento problém uvědomuje, slíbilo, že vytvoří modelové vzdělávací programy, podle nichž školy budou moci přímo učit. Pan Jupa tvrdí, že budou hotové v březnu. Moc tomu ale nevěřím. NPI nemá dostatek odborně zdatných lidí. Něco vznikne, ale bude to mít blíž k RVP bez učiva, než k plnohodnotnému vzdělávacímu programu s kvalitně provázaným učivem. Jupovi lidé moc dobře vědí, že čím konkrétnější budou, tím víc „dostanou“ – z různých stran. Přitom někteří na to prostě nemají. Mám k dispozici elaborát didaktičky cizích jazyků z NPI, plný odborných chyb (čtení, psaní, poslech a hovor považovala za tematické okruhy – PhDr. netušila, že se jedná o řečové dovednosti).
Mám obavu, že zaměstnanci NPI jsou ve velmi podobné situaci, jako učitelé na školách, kde čert nemá co brát. Proto také „konzultují“, kde se dá, a doufají, že jim učitelé pomohou. Pak se diví, že po Praze kolují neoficiální verze těchto „tajných dokumentů“. Důvod je prostý – jen málokdo z nich opravdu učil. Uvidíme, s čím v březnu přijdou.
Revidovaný RVP otevírá vrátka do škol ideologiím
RVP se skládá ze dvou částí. Jedna je závazná – ta má 111 stran, druhá dobrovolná – její rozsah je 911 stránek. Dokument si můžete prohlédnout ve webové podobě ZDE, můžete si jej stáhnout v PDF (oba dva). Právě v dobrovolné části jsou, jako „dobrovolná“, kontroverzní témata typu gender atd. Rodiče má uklidnit, že je to dobrovolná část RVP. Ovšem v okamžiku, kdy toto „dobrovolné“ téma nějaký aktivistický ředitel zanese do ŠVP, stává se téma povinným.
Autorům se povedlo do ideologické roviny převést i předměty, vycházející z exaktních věd, například chemie. Ta je pojata takto: Chemie a já, chemie a planeta Země a chemie a společnost. Je to stejný nesmysl, jako kdybychom v autoškole absolvovali výuku typu: Auto a já, auto a planeta, auto a společnost. Máme-li se naučit řídit, musíme se posadit do auta a začít jezdit. Povídáním o emisích se nikdo řídit nenaučil. Ve škole je to podobné.
Nové RVP jsou špatné nejen z hlediska (ne)obsahu, ale i systémově
Jako příklad uvedu angličtinu od 1. ročníku. Autoři vycházejí ze zkušenosti, že malé děti, pokud jsou v cizojazyčném prostředí, si cizí jazyky osvojují velmi rychle. Je to pravda, bilingvní dítě máme v rodině. Ovšem nefunguje to u každého dítěte, a navíc ve škole mají děti jen několik hodin výuky týdně. Jedna z podmínek pro úspěšnou výuku není ve škole splněna.
Další problém je v tom, že mnohé děti nemají plně zvládnutou češtinu nebo mají logopedické vady. Jak mají zvládat fonetiku cizího jazyka, když nezvládají ani svou mateřštinu?
Problém je o to závažnější, že školy dnes už u zápisu ani nesmí hodnotit připravenost dítěte na školní výuku. Nikde není stanoveno, co by měly děti závazně umět po ukončení mateřské školy. Už jsem dokonce narazil na tezi, že nemusí být dítě připraveno na školu, ale škola na dítě. Tvrdil to „expert“ z neziskovky.
Je-li to pravda, má tato zásada platit i při přijímání na střední školy? Možná právě jasně stanovené podmínky by mohly být tím, co vyrovná vzdělávací šance zanedbaných dětí ze „znevýhodněného prostředí“. Zároveň tyto zanedbané děti nebudou brzdit ty ostatní.
Není to jediná chyba konceptu vzdělávání cizích jazyků. Autoři nového RVP slučují do jedné kategorie produktivní řečové dovednosti, tj. psaní a hovor. Ale k tomu, abychom se naučili mluvit, musíme dělat něco zcela jiného než při nácviku psaní. Psaním se mluvit nenaučíme.
Věříme, předpokládáme, doufáme…
Takto neurčitě a nekompetentně odpovídali pánové Bek, Jupa a Nantl na pochybovačné dotazy novinářů. Přitom revidovaný RVP je pojat jako kompetenční výuka, což znamená, že by si žáci neměli pamatovat, ale něco umět – získat nějaké dovednosti.
Problém je, že výstupy jsou v RVP často definovány slovy „popíše“, „vysvětlí“ atd. Nikde není napsáno, že žák „umí“, nebo „dokáže“ něco udělat. To, co žáci na základě tohoto dokumentu budou umět, bude bohapusté „žvanění“. Určitě se nebude jednat o praktické dovednosti.
Zdroje: Revize RVP, Systém kurikulárních dokumentů - Revize RVP, Hlídač státu
_20250101.jpg)
Vložil: Stanislav Korityák