Všeobecná lycea mají být „light“ variantou gymnázií, ale budou jen prodlouženou základkou. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Wikipedia - The Yorck Project (2002) 10.000 Meisterwerke der Malerei, DIRECTMEDIA Publishing GmbH. ISBN: 3936122202, LCCN:?n98076216

Popisek: Platón a Aristoteles vedou odbornou debatu - výřez z obrazu Raffaela Santi Athénská škola

Minulý týden nás „nezávislá média“ zasypala PR salvou, že bude zaveden nový typ střední školy, nazvané všeobecné lyceum. Je to informace natolik důležitá, že se nám rozhodl ji sdělit sám pan premiér Petr Fiala: „Přišel jsem, protože to, co budeme oznamovat, je důležité.“ Trochu mi to připomíná slova jiného politika: „Právě se vracím z Hradu.“ To byla slova Klementa Gottwalda po komunistickém puči. Také přišel a také sdělil něco důležitého.

Tato zpráva opravdu je významná – významnější, než Fiala a jeho svazák z MŠMT tuší. Dají se na ní totiž sledovat tři zajímavé věci.
Za prvé – vidíme, jak dobře jsou vycepovaní novináři.
Za druhé – tato změna je opravdu důležitá pro budoucnost – Fialovy vlády, nadnárodních koncernů a neziskovek.
Za třetí – skutečně vznikne nový typ škol pro lidi, kteří nechtějí pracovat ani rukama ani hlavou. Bude to taková škola pro pasivní jedince.

Novináři vyrazili v jednom šiku – jako za Goebbelse!

Začnu od novinářů. Je komické, jak na lusknutí prstu novináři produkují PR články. Ta poslušnost je fascinující. Sledujte se mnou. Dne 15. 10. 2024 tiskovou zprávu publikovaly ČTK, SeznamZprávy, ČT24, Novinky, iDnes, Globe24 a Eurozprávy. Jako správní eurohujeři doslovně papouškovali celé odstavce, předžvýkané Ministerstvem neziskovek, pardon – školství, jako třeba tento: „Premiér Fiala uvedl, že všeobecné lyceum posílí obecnou větev středního školství a nabídne alternativu ke gymnáziím.“ To je nezávislá žurnalistika!

Tyto „novináře“ opravdu snadno nahradí umělá inteligence. Hned další den zapanáčkovaly Týden a Newsbox. I jejich články byly jednovaječnými dvojčaty. O dva dny později vládní záměr pochválil Český rozhlas. Ten si ovšem k tiskové zprávě alespoň přizval „expertku“ z neziskovky, která jim tam napovídala nesmysly. Budu konkrétní – prohlásila, že všeobecná lycea dají žákům částečné odborné vzdělání. To není pravda. Částečné odborné vzdělání už dnes poskytují technická, pedagogická a jiná lycea. Všeobecná lycea jsou všeobecná, ne odborná, mají to přímo v názvu. Asi Český rozhlas nahlásím na Ověřovnu Českého rozhlasu, která odhaluje dezinformace. Abych byl spravedlivý, musím uvést, že si rozhlas přizval i odpůrce vládního záměru. To však nic nemění na tom, že Český rozhlas šíří lži. Že si coby experty najímá diletanty, je jeho zodpovědnost.

Svou občanskou povinnost vůči čtyřstraně a vládě splnily i Krajské listy. Dne 18. 10. 2024 vyšel velice pěkný komentář Štěpána Chába, ovšem s chybným názvem. Místo „Měníme školství tím, že ho neměníme“ měl napsat „Měníme školství tím, že ho likvidujeme.“ No a dnes jsem se ke společnému demokratickému šiku připojil i já… Jako vždy jsem poslední, ale v jednotě je síla!

Název „lyceum“ se odvozuje od Aristotelovy školy

Právě jste viděli, jak postupuje učitel, když nemá žákům co říci, třetina článku je napsaná, ale o všeobecném lyceu jsem vám nesdělil zhola nic. Jedna učitelka na vysoké škole nám na hodinách fonetiky pravidelně místo učení vyprávěla, jak chodí její děti do Valášku (prý taneční soubor). Dnes valáškuje v Národním pedagogickém institutu…

Inspirací pro pojem moderního lycea byla athénská filozofická škola Lykeion, označovaná jako klasické Lyceum. Založil je v roce 335 př. n. l. řecký filozof, pedagog a vědec Aristoteles. Vedl ji až do roku 322 př. n. l. Svůj název tato škola získala podle chrámu Apollóna Lykeiského, s nímž byla úzce spojována. Školu podporoval Alexandr Makedonský, jemuž Aristoteles dělal vychovatele. Díky tomu měla rozsáhlou knihovnu, která dokázala přilákat největší učence své doby. Kromě odborných a filozofických disputací se žáci věnovali také sportu a vojenské přípravě.

Škola fungovala i po Aristotelově smrti, až do roku 86 př. n. l., kdy byly Athény vypleněny. V roce 2012 byly objeveny její základy. Lykeion byl jednou ze čtyř velkých starořeckých athénských škol, společně s Platónovou Akademií, Epikurovou Zahradou a Kolonádou stoiků.

V 18. a 19. století se lyceem rozuměly prestižní školy s polovojenským vedením pro děti z bohatých rodin. Stejně jako v klasickém lyceu se nevěnovaly pouze rozvoji ducha, ale i těla. Součástmi výuky bývaly šerm, tanec a recitace. Absolventem lycea byl třeba ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin. Asi nemusím zdůrazňovat, že školu opustil jako vojenský důstojník.

Co se pod pojmem „lyceum“ skrývá dnes?

Lycea v ČR máme už nyní. Jedná se o typ středních škol s určitým odborným zaměřením, ale výrazně nižší hloubkou výuky, než má třeba střední odborná škola obdobného zaměření. Od odborných škol se lycea liší výrazně nižší, nebo žádnou praxí. Často nejsou součástí vzdělávání ani laboratoře. To znamená, že se studenti lycea naučí něco z odborné technologie, třeba strojírenské, ale v žádném případě ne v takové kvalitě, aby byli schopni samostatné práce, na rozdíl od absolventů průmyslovek. Jsou to tedy lidé, vhodní především pro montovny.

Fialovo-Bekova novinka, zvaná všeobecné lyceum, se od odborných lyceí bude lišit tím, že nebudou mít žádnou odbornost. Bude to tedy škola s nižší kvalitou výuky, než mají gymnázia, a zároveň pozbude složku vzdělání, kterou mají odborné školy. Bude to v podstatě pokračování základky pro nevyzrálé děti, které nevědí, co chtějí, a jimž bude škola nadále promývat mozečky občanským vzděláváním. Na skutečně technické škole není na „politructví“ čas, nehledě na to, že technici se o občanském vzdělávání budou vyjadřovat se stejným despektem, jako se o nich vyjadřovali naši technici za komunistů (jsem absolvent slévárenské průmyslovky).

Bekismus-fialismus jen rozpracovává dílo plagismu-babišismu

Ačkoliv nám novinku přišel sdělit sám pan premiér, záměr posílit občanské vzdělávání a vnést do středního odborného vzdělávání více „všeobecného základu“ schválila Babišova vláda ve „Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+“ už v roce 2021. To vše za potlesku neziskovek, které se i dnes radují. Správně se tato strategie měla jmenovat „Strategie likvidace českého školství do roku 2030“. Plus není potřeba, do roku 2030 se školy plně rozloží, nepřijde-li po příštích parlamentních volbách moudrý a rázný ministr školství, který do vzdělávacího systému vnese rozum, řád a pořádek. Stane se tak za kvičení neziskovek a za potlesku většiny obyvatel. Jinak řečeno, Fiala jen od Babiše převzal pochodeň progresivismu.

Co nás čeká, nikdo neví, ale každý nesmysl je odůvodňován přípravou na budoucnost

Platí to i o všeobecném lyceu, které (dle mého názoru) skončí jako prodloužená základní škola. Bude to čekárna pro žáky, kteří nevědí, čím chtějí být. Možnost později se rozhodnout bývá často uváděna jako argument pro zavedení všeobecných lyceí. Měli bychom si však položit otázku, zda je jisté, že za čtyři roky budou tyto nedospělé děti vědět, co chtějí. Budou to vědět?

Je tu další otázka – co studentům čtyři roky studia na všeobecném lyceu dají? Odbornou kvalifikaci nezískají. Pan Nantl (kterého si soudruh Bek přivezl také z Brna) v uvedené smršti PR článků tvrdí, že smyslem lyceí je příprava ke studiu na vysokých školách. Dobře. V tom případě se ptám, zdali absolvent všeobecného lycea bude u přijímacích zkoušek schopen konkurovat gymnazistovi. S ohledem na to, že se jedná o „light“ verzi gymnázia, o tom silně pochybuji.

Gymnázium bylo vždy považováno za prestižnější školu než průmyslovka. Z obou škol bylo možné jít na vysokou školu. Pokud se nedostal na VŠ absolvent odborné školy, mohl pracovat ve svém oboru. Gymnazista nebyl nic. Totéž čeká i absolventy všeobecných lyceí. Navíc jim budou konkurovat lépe připravení gymnazisté. To má být ta příprava na budoucnost? Připravit děti na neznámou budoucnost neznamená nepřipravit je na nic.

Jak si představuji přípravu na budoucnost já?

Ač to zní hloupě, postupoval bych obdobně jako Příroda. Dítě přichází na svět bez konkrétních znalostí a zkušeností, ale zato je vybaveno schopností učit se, analyzovat získané informace, a následně je přetvářet v nový typ informací či v hmotné věci. Napadlo vás někdy, proč třeba dítě při narození neumí svůj rodný jazyk, ačkoliv by pro Přírodu nebylo těžké mu jej dát, podobně jako reflexy? Reflexy totiž vycházejí z jeho vnitřních potřeb, bude je tedy potřebovat vždycky, zatímco konkrétní jazyk vychází z vnějších potřeb. Příroda neví, do jaké společnosti se dítě narodí, a proto získání konkrétního jazyka nechává na jeho schopnosti učit se.

Obdobně bychom měli postupovat i my. Nevíme sice, jaké konkrétní výzvy naše děti čekají, ale víme naprosto přesně, jaké vlastnosti jsou k jejich získání potřebné: pevný vědomostní základ z přírodních věd (matematika, biologie, chemie, fyzika), mateřský jazyk (pro přežití vlastní kultury), cizí jazyky, kritické myšlení, schopnost sednout a učit se a dále cílevědomost, pracovitost a snaha rozumět tomu, co děláme.

Je jedno, na čem tyto dovednosti získáme, jestli na studiu slévárenství, nebo na střední zemědělské škole. Když budeme mít štěstí, náš obor nezanikne, když ne, budeme mít vypracované návyky k tomu, abychom se uplatnili v jiném oboru. Mimochodem, odborné studium je jako žena. Čím hlouběji jej poznáváme, tím větší je riziko, že se do něj zamilujeme. Proto je jedno, že v patnácti nastoupíme na obor, o kterém nevíme, zda se nám bude líbit, nebo ne. Podstatné je, že za čtyři roky něčím budeme. A třeba se i zamilujeme...

Zdroje: Wikipedie, Novinky, Seznam Zprávy, Krajské listy, České noviny, iDnes, ČT24, Český rozhlas

Vložil: Stanislav Korityák