Ruština je druhý nejužívanější jazyk internetu. Máme ji přestat učit? Pojďme hovořit o školství s učitelem
30.09.2024
Foto: Pixabay
Popisek: Ruský básník, prozaik a dramatik Alexandr Sergejevič Puškin
Hlasy, které volaly po zákazu výuky ruštiny na českých školách, jsem zaznamenal již dříve. Předchozí ministr školství pan Balaš to odmítl s tím, že jazyk za nic nemůže. Oproti tomu bývalý svazák – a kandidát KSČ – Mikuláš Bek by, po létech posluhování komunistickému režimu, rád na ruštinu zapomněl. Jak by ne, největší potřebu očistit se mají ti, kteří se umazali.
Že je třeba začít na školách učit nějaký „relevantní jazyk“, se bývalý soudruh Bek vyjádřil krátce po svém dosednutí na křeslo ministra školství. Nyní by tuto myšlenku rád dovedl do konce. Nejspíš proto na jaře tohoto roku dostali učitelé ruštiny nabídku přihlásit se do on-line kurzů, aby se mohli naučit jiný, „relevantní jazyk“.
Je ruština „relevantní jazyk“?
Za „relevantní jazyky“ označil ministr Bek angličtinu (první jazyk), němčinu, francouzštinu a španělštinu (druhý jazyk). Na základě čeho exsoudruh Bek určil, který jazyk je „relevantní“? Na základě současné agrese? Pokud ano, pak bychom nemohli učit skoro žádný jazyk.
Je dle tohoto kritéria relevantní němčina? Po holocaustu asi těžko. Angličtina!? Podívejte se do Vietnamu, do Iráku nebo na Guantanámo. „Čistá“ není ani španělština nebo francouzština. To ostatně platí o kolonialistických jazycích celé západní části EU.
Tušili jste, že ještě koncem dvacátého století existovaly v EU otrocké práce? Doporučuji film Padlé ženy ( ZDE). Už jste film zhlédli? Pak vězte, že poslední z otrockých dílen byla uzavřena až v roce 1996 v Irsku! Ani Brusel nebyl pozadu, tam měli ještě v roce 1958 poslední lidskou ZOO, kde byli společně se zvířaty vystavováni lidé. Čtete správně. V roce 1958, rok poté, co totalitní Sovětský Svaz vypustil první vesmírnou družici, vystavovali v Bruselu lidi! Jak příznačné pro hlavní město EU! Čím je EU dnes?
Je měřítkem „relevantnosti“ počet nositelů jazyka?
Co do počtu uživatelů je celosvětově ruština na osmém místě. Klasifikace počtu uživatelů jazyků se trochu liší. Někteří autoři hodnotí čínštinu jako jeden jazyk, jiní ji rozdělují na dva až tři jazyky. Proto my máme slovo „čaj“, zatímco Angličané stejnému nápoji říkají „tea“. Obě slova jsou čínského původu – jedno pochází ze severu, druhé z jihu.
I při tomto rozdělení je stále první čínština. Některé zdroje uvádějí na druhém místě španělštinu, jiné angličtinu. Čtvrtá je arabština. Ruština je dle všech klasifikací osmá. Francouzština je třináctá a němčina čtrnáctá. Toto je odhad CIA World Factbook:
Ruština je druhý nejužívanější jazyk na internetu
Jedna věc je, kolik lidí jazykem hovoří, druhá - kolik je v daném jazyce uchováváno informací. O knihách se asi nemusím moc rozepisovat. V oblasti klasické literatury patří ruština společně s němčinou a francouzštinou mezi královské jazyky. Ale to je historie.
Jak je to dnes? Paradoxně je ruština hned na druhém místě po angličtině, následovaná němčinou. V tomto smyslu je současné uspořádání výuky druhého cizího jazyka na českých školách optimální, učí se tři nejužívanější jazyky. Málokdo pojede do Ruska, ale kdokoliv z nás může navštívit ruské weby. Na těch najdete mnohé české filmy, které jsou blokovány na YouTube. Filmy výborně vyhledává vyhledávač Yandex, s ruskou příponou „ru“.
Z tabulky, uvedené níže, vyčteme ještě několik informací. Předně i v době extrémní dominance angličtiny si ruština drží vlastní svébytnost, a dále pokud vznikají weby, musí existovat mozkové kapacity, které tyto weby plní. Samozřejmě, že ne každý web obsahuje hodnotný obsah, ale to platí o všech jazycích.
Ruština se učí v celé západní Evropě i v Izraeli, proč by se neměla učit u nás?
Tento text jsem psal před dvěma týdny v Bělehradě. Tam jsem na mezinárodní konferenci přednášel o svých učebních materiálech. Že se tam sešli ruštináři z Makedonie, Řecka, Bulharska, Polska, Německa, Španělska, Švédska, Itálie a jiných zemí EU, mě nepřekvapilo. Ale dorazili i učitelé ruštiny z Kypru, Turecka a Izraele. V těchto zemích ruština relevantní je?!
Pro mne tato akce byla zajímavá především proto, že jsem se seznámil s mnoha zajímavými lidmi a získal kontakty na učitele ruštiny z mnoha zemí. A tak jako peníze dělají peníze, tak kontakty dělají kontakty. V říjnu mě pozvali na Slovensko, kde budu vystupovat s metodiky z Japonska a Číny, na listopad jsem byl požádán o vystoupení v Německu.
Šokovalo mne ještě jedno zjištění. Zločinnou ideologii inkluze, která je v podstatě realizací ideje komunismu ve vzdělání (princip komunismu: každý podle svých možnosti, každému podle jeho potřeb), už mají i v Turecku! Nadávají tam na ni stejně jako u nás.
V pevnosti u bělehradských kasemat vybudovali velice pěkné hřiště; foto autor
Ruština je špinavá! Zakažme ji!
Že je ruština špinavá, jsem neřekl já, ale jeden z vystupujících na konferenci v Bělehradě. Je to samozřejmě nadsázka, autor výroku tím upozornil na paradox, že v ruštině je několik desítek slov pro označení hloupého člověka, ale počet slov pro označení chytrých lidí není víc než deset. Tento vystupující přinesl ještě několik postřehů, týkajících se jazyka.
Upozornil například na utilitární (praktický) přístup k výuce jazyka v době globalizace. Lidé se dnes chtějí z jazyka naučit jen to, co budou potřebovat: „Proč nám vyprávíte o Čechovovi? My ho nepotřebujeme. Chceme dělat byznys.“
Muži ve frontě na toaletu? Bohužel, ano...
Když jsem letěl do Bělehradu, viděl jsem poprvé v životě frontu před mužskou toaletou. Při přestupu ve Vídni jsem potřeboval „si odskočit“ a začal hledat toaletu. Nebylo těžké ji najít, dovedla mě k ní nepřehlédnutelná fronta žen, které čekaly, až na ně přijde řada. V duchu jsem se zasmál. Smích mě přešel ve chvíli, když jsem uviděl druhou frontu u mužských záchodů.
Obešel jsem frontu, nakoukl dovnitř a uviděl čtyři volné pisoáry. Všichni tito pánové čekali, až se uvolní místo ve dvou kabinkách. Opravdu všichni přítomní muži měli velkou potřebu? To sotva. Pochopitelně jsem „stydlíny“ předběhl a použil pisoár.
Kdo je expert?
I toto bylo tématem jednoho z vystoupení. Autor se zabýval posunem významu slova „expert“. To je dnes velice aktuální. Jako experti jsou nám médii (bohužel i veřejnoprávními) prezentováni lidé bez hlubších znalostí a reálných zkušeností, ale zato se správným názorem, přičemž skuteční odborníci jsou opomíjeni.
Expertem na školství dnes může být třeba tělocvikář bez praxe, protože podporuje inkluzi. Zato učitelé s praxí, kteří mají stejné vzdělání, desítky let praxe a inkluzi nepodporují, jsou médii označováni jako „pedagogická veřejnost“.
Z jiného soudku. Pamatujete si, jak nám za covidu jistý „expert“ vyprávěl o mrtvolách v mrazácích? Jiní „experti“ nám vyprávěli o tečce za covidem (který očkovaní stejně chytili, a ještě jej roznášeli). Kdo je tedy expert? Dovoluji si připojit fotografii, k níž přikládám překlad níže:
1980 – vědec, 1990 – aspirant, 2000 – novinář, 2010 – Káťa z VK (ruská obdoba Facebooku), 2020 – anonym
Ano, to jsou ti anonymní „factcheckeři“, kteří určují, co je pravda a co lež, často pouhým odkazem na jiný článek. Následně jsou tato „data“ prezentována v médiích a Seznam na jejich základě čtenáře varuje před konspiračními weby.
Ruština přežije současnou vládu
Ačkoliv se pan Bek asi těší na konec výuky ruštiny na českých školách, bude zklamán. Ruština se bude učit i v době, kdy on už nebude dělat vrchního svazáka na MŠMT. Z mnoha důvodů. Předně – z historie víme, že ani po druhé světové válce se nepřestala učit němčina. Kromě toho je ruština jednací jazyk OSN a druhý nejužívanější jazyk na internetu. Mnozí žáci se na ruštinu hlásí kvůli hraní ruských počítačových her a mnozí z nich přicházeli na výuku s mírnou znalostí jazyka. Také je to třetí nejvíce vyučovaný jazyk na českých školách, po angličtině a němčině. Čtvrtá francouzština se i za současné situace učí 4x méně než ruský jazyk.
Jsou i jiné důvody, proč se učit ruštinu. V době soupeření mezi USA a Sovětským Svazem byla ruština nejvíce vyučovaným jazykem v USA. Ruštinu vystudovala třeba bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Rice. Nakonec – rusista byl i T. G. Masaryk.
Zdroje: Josef Mačí: Část dětí se stále učí povinně rusky. Stát zvažuje, jestli to má pokračovat, history-hub.com: Jazyky nejčastěji používané na webu, Wikipedia: Seznam jazyků podle počtu mluvčích
Vložil: Stanislav Korityák