Každý z nás má okolo 200 otroků – díky fosilním palivům. Zkusme počítat. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Pixabay

Popisek: Černouhelný důl, ilustrační foto

Dostala se mi do rukou komiksová kniha od Jean-Marca Janovici, nazvaná Svět bez konce. Vyšla v roce 2019 ve Francii a zabývá se dopady Green Dealu na náš reálný život. Kniha byla přeložena do češtiny a dívá se na náš vztah k fosilním palivům naprosto jinak, než jsme zvyklí. Autor chce čtenáře přesvědčit o správnosti zelené ideologie, ale zároveň nic nezastírá a respektuje fyzikální zákonitosti. V konečném důsledku čtenář zjistí, že s koncem fosilních paliv skončí i náš dosavadní způsob života.

Původně jsem chtěl dnešní článek věnovat banditskému předání jedné školní jídelny jistému stravovacímu řetězci. Nemám však ještě sesbírané všechny potřebné materiály, a proto musím tento text zatím odložit. Z praktických důvodů článek nechám na začátek září. Do té doby prosím své čtenáře o dva měsíce tvůrčího volna.

Náš životní styl stojí na spalování ropy, uhlí a plynu

Málokdo z nás si uvědomuje, kolik energie ve svém každodenním životě využíváme. Teče vám z kohoutku voda? Fajn, ale kdo ji do sedmého patra ve vašem paneláku pumpuje? Pochopitelně stroje. Ty nahradily otroky, kteří kdysi dávno museli obsluhovat pumpy. Jste na internetu? Jistěže ano, jste přece on-line. Nebo se mýlím? V tom případě někdo musí otáčet generátorem, který vyrábí elektřinu pro váš počítač – voda, vítr, člověk nebo zvíře. Vaším generátorem ve skutečnosti otáčí převážně pára ze spáleného uhlí. Váš internet vážně jede převážně na uhlí.

Dalšími zdroji elektřiny jsou jádro, plyn, ropné produkty a vodní energie – v tomto pořadí. Chcete mi připomenout solární, větrné, geotermální a jiné elektrárny? Pak vězte, že tyto zdroje jsou v současném energetickém mixu naprosto zanedbatelné. Svou nestabilitou a malým výkonem nedokážou zajistit průmyslovou výrobu ani nemocnice. Tato zařízení nemohou fungovat, jen když fouká vítr. Potřebují stabilní energetické zdroje.

Pomineme-li jádro, zjistíme, že náš svět stojí na třech fosilních zdrojích energií: plyn, uhlí a ropa. Plyn a uhlí celosvětově zajišťují 70 procent elektrické energie. Ropa a její deriváty zase dominují v dopravě, tam jim patří přes 90 procent pohybu po této planetě! Proč světové ekonomice dominují fosilní paliva? Protože jsou velice účinná a zároveň extrémně levná. Nevěříte? Brzy vás přesvědčím.

Fosilní paliva nám zajišťují náš životní standard

Náš život usnadňují mnohé spotřebiče, ať už elektrické, nebo spalovací. Místo kosy máme benzínovou sekačku, díru místo kopáčů vyhloubí bagr, na druhý konec světa letíme letadlem, do devátého patra nás i s nákupem vyveze výtah. Totéž se týče myčky na nádobí, pračky, mixéru, automobilu, traktoru a kombajnu. Všechny tyto stroje jsou poháněny nejužívanějšími zdroji energie, ropnými produkty, uhlím a plynem. Je jedno, zda přímo, nebo po přeměně na elektřinu.

Mohl bych pokračovat, ale jistě jste pochopili, že využíváme obrovské množství energie, které nám umožňuje náš pohodlný životní styl. Můžeme si jej dovolit jen proto, že jsou levné energie. Ruce silného dělníka jsou schopny podat výkon 10 W (Wattů). Nohy vydají desetkrát více energie – 100 W. Kůň vydá přibližně 1000 W = 1kW.

Ovšem takový traktor má výkon 60 kW, to odpovídá síle šesti lidí nebo šedesáti koní. Bagr mívá výkon okolo 100 kW, to je ekvivalent práce rukou 10 000 kopáčů. Tahač návěsů má výkon 400 kW, to odpovídá síle 400 párů nohou, tedy čtyř lidí. Výkon dopravního letadla se v knize uvádí 100 000 kW, to je milion párů nohou. Kdyby měli ve válcovně plechů místo strojů pracovat lidé, potřebovali bychom jich k získání potřebné energie deset milionů a plechy by stejně nebyly tak rovné jako ze stroje.

Opravdu jsou fosilní paliva extrémně levná?

Vraťme se k tahači návěsů. Jeho výkon odpovídá práci nohou čtyř lidí. Představte si, že tento kamion pojede z Prahy do Brna, tedy 200 kilometrů, a jeho spotřeba je přibližně 50 l/100 km. Na této cestě vůz spotřebuje 100 litrů nafty za zhruba 40 Kč/l a dorazí do cíle za 2,5 hodiny. Náklady jsou 4000 Kč za palivo + 2,5 hodiny mzdových nákladů za jednoho člověka, který auto odřídí. To je i s odvody 1000 Kč. Celkem cesta bude stát asi 5000 Kč.

Dovedete si představit, kolik bychom zaplatili při stejných mzdových nákladech, kdyby návěs mělo odtáhnout z Prahy do Brna oněch 400 lidí? Pokud by to hypoteticky zvládli za 2,5 hodiny jako kamion, stál by převoz zboží z Prahy do Brna 400 000 Kč. 

Můj výpočet byl velice zjednodušený. Přesto je zřejmé, že v porovnání s mzdovými náklady lidí, které stroje nahrazují, je energie z fosilních paliv extrémně levná.

Jean-Marc uvádí, že spálením litru benzínu ve spalovacím motoru získáme 3-4 kWh mechanické energie. To odpovídá 10-100 hodinám fyzické práce člověka (podle jeho síly).  Za 10 hodin práce zaplatíme tomuto člověku (při minimální mzdě 112 Kč na hodinu) 1120 Kč. Mohlo by nás to stát i přes 10 000 Kč! Litr benzínu stojí necelých 40 Kč…

Každý z nás má v průměru 200 otroků

Když si uvědomíme, že si za litr benzínu v hodnotě 40 Kč můžeme koupit až 100 hodin lidské práce, pochopíme, díky čemu si můžeme dovolit všechny vymoženosti, které nám zpříjemňují život. Nejen stroje a zařízení domácnosti, o nichž už jsem psal, ale třeba také dovoz exotického ovoce a zeleniny jsou důsledkem využívání fosilních paliv.

Jean-Marc uvádí, že KAŽDÝ obyvatel planety Země spotřebuje ročně v průměru 22 000 kWh. V této energetické sumě je započítáno vše – výroba, zemědělství, doprava, veřejné osvětlení, svoz odpadů, dovoz zboží, létání na dovolenou, internet, domácí spotřebiče, topení, chlazení (klimatizace), cestování automobilem… I párek v rohlíku, co jste měli k svačině.

Těchto 22 000 kWh, které jsme levně získali z fosilních paliv, odpovídá roční práci 200 lidí, které nahrazuje náš strojový park. Tyto lidi fakticky neplatíme, fungují jen za cenu paliva. S jistou nadsázkou můžeme říci, že každý obyvatel Země má 200 otroků, kteří na něj nepřetržitě celý rok dřou. Kdyby na Zemi nebyly stroje, muselo by tu pro dosažení stejné produktivity být 1,4 bilionu lidí. Ty by ale planeta neuživila...

Čím vyspělejší ekonomika, tím víc otroků máme

Všichni víme, jak je to s průměrem, někdo má ve skutečnosti moc, jiný nic, ale v průměru se oba mají stejně dobře. Stejné je to i s dělením o naše pomyslné otroky. V různých zemích jich je různě. Podívejte se do tabulky:

Dostatek energie usnadnil i rozvody a zapříčinil nedostatek bytů

Je to zvláštní, ale je to tak. Po rozvodu jsou totiž potřeba dva byty, 2x nábytek a 2x elektrické spotřebiče. To je také jeden z hlavních důvodů zvýšené poptávky po bytech.

Pokud mají bývalí manželé děti, musí platit ještě cesty mezi domácnostmi. Rozchodem se spotřeba každého z bývalých partnerů zvýší o 60 procent. Osobně se domnívám, že západ má vysokou rozvodovost prostě proto, že si lidé mohou rozvod dovolit. A nemám na mysli jen našich pomyslných 200 otroků, ale také robustní sociální systém, který ženy v rozvodovém úsilí vyloženě podporuje.

Vím, že se můj názor mnohým nebude líbit, ale vycházím z teorie tlaku a protitlaku. Žádné soužití není bez mráčku. Ať už žijeme s partnerem, s rodiči nebo na koleji, vždy vzniká nějaké pnutí. Toto soužití nám něco dává (dělbu práce a povinností, fyzickou ochranu, společný vyšší příjem…) a také bere (svobodu, nutnost kompromisů...). Mimoto máme vnější svět s různou mírou nebezpečí. V pravěku byla sounáležitost s tlupou podmínkou přežití, dnes v něm můžeme jako single celkem bezpečně existovat. Pokud je vnější tlak nižší než pnutí uvnitř vztahu, je velmi snadné utéct a přejít pod ochranná křídla sociálního systému. Ten se s námi nehádá ani nás nenutí ke kompromisům a poskytuje nám vše, na co máme nárok.

Digitální emise se rovnají  produkci emisí všech kamiónů na světě dohromady

Lidé žijí v mylné představě, že digitální ekonomika je čistá a bezemisní. Mají pocit, že jejich telefon nebo tablet skoro nic nespotřebuje. To je obrovský omyl! Digitální svět je energeticky extrémně náročný.

Je nutné si uvědomit, že digitální svět nenahrazuje ten fyzický. Jinak řečeno, zboží není a nemůže být virtuální. Když si objednáte po internetu nákup, stejně vám ho někdo musí dovézt. Dovedete si představit virtuální rohlíky? Chcete si zajít na virtuální záchod?

Tyto dva světy se pouze doplňují. Platí, že čím více vyrobíme zboží a dáme ho do oběhu, tím víc musíme vygenerovat i informací – reklam, obchodních dopisů, návodů k použití atd. To je jeden moment , s nárůstem fyzického světa roste i ten virtuální.

Uhlíkové emise, související s digitálním světem, odpovídají emisím všech kamiónů na světě, nebo dvojnásobku světového obchodního loďstva, nebo dvěma třetinám všech osobních a užitkových aut na celém světě.

Polovina těchto emisí pochází z výroby mobilů, počítačů a televizí, dále ze stavby a údržby vysílačů a podmořských datových kabelů a také z komunikačních družic.

Druhá polovina energie souvisí s produkcí elektřiny, potřebné k provozu tohoto systému. Přitom 40 procent elektrické energie pochází z uhlí. Používat internet je stejně ekologické, jako používat parní stroj.

V knize je zajímavých informací mnohem víc. Myslím, že by to mohla být docela zajímavá četba na prázdniny. Přeji všem svým čtenářům krásné léto! Na shledanou v září!

Vložil: Stanislav Korityák