Návrh nového vzdělávacího programu pro ZŠ je protiústavní. Pojďme hovořit o školství s učitelem
21.05.2024
Foto: Pixabay
Popisek: Táta s dítětem; ilustrační foto
Téma návrhu nového RVP jsem začal rodičovskou peticí proti návrhu nového Rámcového vzdělávacího programu (dále RVP) a touto peticí také skončím. Petenti návrhu Národního pedagogického institutu (dále NPI), který vzešel z politického zadání Ministerstva školství, nazývaného „Strategie 2030+“, vyčítají neurčitost pojmů, pod kterými se může skrývat cokoliv.
Dnes se proto zaměřím na absenci odborného vymezení používaných pojmů. Uvedu také naprosto nesmyslné požadavky zvané „výstupy“ v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů, z nichž některé nesplní ani dospělý člověk, zatímco jiné (kladené na deváťáka), zvládne i dítě z mateřské školy, například: „rozpozná geometrické tvary“.
Lékařské prohlídky dětí ne, vodění dětí lemplů do školky ano
Ačkoliv jsem k návrhu nového RVP v mnoha ohledech kritický, nemohu mu upřít některé dobré myšlenky, z nichž dvě jsou v návrhu RVP zapracovány polovičatě, třetí vůbec.
Začnu tou, kterou v NPI zcela vynechali. V politickém zadání – ve Strategii 2030+, kterou v roce 2020 schválila Babišova probruselská národní fronta, se vyskytla jedna dobrá myšlenka – opět zavést pravidelné lékařské prohlídky dětí v rámci školní výuky. Je to o to víc žádoucí, že současný režim svou nekompetentností (nebo záměrně?) učinil pro široké vrstvy českých obyvatel kvalitní zdravotní péči nedostupnou. Problém je nejen lékaře najít, ale také to, že běžní občané za zdravotní péči a léky musejí platit (na rozdíl od některých vybraných skupin), ačkoliv hradí zdravotní pojištění. Nevím, proč mívám na receptech od lékaře dodatek: „Hradí pacient“.
Zajímavé je, že s voděním „sociálně znevýhodněných dětí“ do školek (za veřejné peníze) lidmi z neziskovek se nadále počítá. Nikdo neřeší, zdali se jejich rodiče povalují doma, nebo pracují na směny.
Uzlové body by mohly zajistit všem dětem srovnatelné znalosti
Druhou rozumnou myšlenkou byly tzv. „uzlové body“ v pátém a devátém ročníku, v nichž by všichni žáci v ČR měli dosáhnout stanoveného souboru dovedností a snad i znalostí – jak jsem si představoval. Je problém, že na každé škole mohou stejné učivo „probírat“ v různou dobu – každá škola má vlastní školní vzdělávací program (dále ŠVP). Co na tom, že tyto ŠVP obsahují totéž a jediná jejich „svoboda“ spočívá v „právu“ (a zároveň povinnosti) udělat s učivem „Škatulata, hejbejte se!“
V důsledku tohoto systémového chaosu se žák při přestupu na jinou školu k určitým informacím často vůbec nedostane. Fakticky není žákovi poskytnuta část ústavně garantovaného práva na vzdělání. Jednoduše proto, že na první škole látku ještě neprobírali a na druhé už mají probráno. Není jediný důvod, proč by tento šlendrián měli svou prací kompenzovat rodiče. Děti by měli zdarma doučovat autoři prvního RVP, povinně zavedeného od roku 2006.
Proto jsem myšlenku uzlových bodů uvítal – žáci by alespoň v pátém a devátém ročníku mohli mít srovnatelné znalosti. Tyto znalosti by byly zároveň porovnatelné, takže by rodiče měli informaci, jak na tom je jejich škola. To je možná důvod, proč uzlové body moc konkrétní nejsou.
Uzlové body sice RVP sice obsahuje, ale najdeme v nich jen vágně stanovené dovednosti, přičemž některé z nich dovednostmi v pravém slova smyslu ani nejsou, např. „orientuje se v rovině a v prostoru“. Navíc – požadavky jsou nastaveny opravdu nízko. Toto jsou požadavky pro geometrii v 5. a 9. ročníku:
Tematický okruh: Geometrie v rovině a v prostoru
Uzlový bod: 1. stupeň, 5. ročník
MJA-MAT-003-ZV5-006: modeluje a rozpozná geometrické útvary
MJA-MAT-003-ZV5-007: orientuje se v rovině a v prostoru
MJA-MAT-003-ZV5-008: konstruuje geometrické útvary podle zadaných parametrů
Uzlový bod: 2. stupeň, 9. ročník
MJA-MAT-003-ZV9-007: rozpozná geometrické útvary a využívá jejich vlastnosti k řešení problémů
MJA-MAT-003-ZV9-008: skládá a rozkládá tělesa
MJA-MAT-003-ZV9-009: konstruuje množiny bodů daných vlastností
To je vážně vše! Opravdu náročnost výstupů odpovídá devátému ročníku? Myslím, že žák, který na toaletě nakreslí kosočtverec s čárkou uprostřed, a soustřednými paprsky okolo, má splněn výstup uzlového bodu MJA-MAT-003-ZV9-007. Pokud vedle přikreslí lichoběžníkové prasátko, splnil výstup uzlového bodu MJA-MAT-003-ZV9-009. Už nám zbývá jen uzlový bod MJA-MAT-003-ZV9-008: „ubalit“ jointa (= válec) a rozšlápnout odpadkový koš – skládá a rozkládá tělesa. To vše zvládl během desetiminutové návštěvy toalety, a ještě si při močení zopakoval fyziku. Tomu říkám záruka úspěchu pro každého. Připomíná mi to jeden vtip:

Jeden školní vtip...
Vzorové školní vzdělávací programy by také byly fajn. Budou nějaké?
Třetí dobrou myšlenkou byly modelové ŠVP, které by mohly využít školy, jež nemají kapacity na vytvoření vlastního vzdělávacího programu, nebo si jej tvořit nechtějí. Třeba proto, aby nenesly zodpovědnost za ústavně zaručené právo dětí na kvalitní vzdělání, které na ně stát přenáší. Stále platí, že ústavní práva občanů garantuje stát – nikoliv jednotlivé školy, potažmo jejich ředitelé.
Ani vzorový ŠVP pracovníci NPI ještě nevytvořili. Přitom v politickém zadání zvaném Strategie 2030+ se píše o „několika“ vzorových ŠVP. V návrhu najdeme jen „příklady“. Opět se ptám: „Kde jsou modelové školní vzdělávací programy?“
Jistě by stálo za to si počkat, až NPI vzorové ŠVP vytvoří – kompletně, včetně rozpracování učiva a teprve potom se bavit o jakémkoliv schvalování. V tu chvíli také na NPI pochopí, jaký paskvil vytvořili. Mimochodem – neměly by tyto vzorové ŠVP projít nějakou formou ověřování? Nebo budeme experimentovat na dětech jako za Covidu s „distanční výukou“ (s níž Strategie 2030+ počítala už před Covidem)? Kdo ponese zodpovědnost za další případné škody?
Centrálně vytvořené ŠVP by také vyřešilo problém s nekompatibilitou jednotlivých školních vzdělávacích programů, čímž by se odstranily potíže žáků při přestupu na jinou školu.
Cena a kvalita služby má být jasně stanovena. Proč by tomu mělo být ve škole jinak?
Návrh revize RVP obsahuje velké množství neukotvených „termínů“, jimž chybí jakákoliv vědecká, nebo alespoň jednoznačná definice. Zde spatřuji problém nejen na odborné úrovni, ale i v rovině právní.
Poskytuje-li stát (i kdokoliv jiný) nějakou službu, mělo by být jasně řečeno kdo, co a za jakou cenu poskytuje. To platí i o vzdělání, které je „zdarma“ jen na papíře. Zeptejte se rodičů, kolik je stojí „bezplatné“ školství. Mimo to – platíme jej ze svých daní. A děti investují hodnotu nejvyšší – svůj čas. Nestojím o to, aby mé děti, které dostaly devět let „natvrdo“, obíral o život (čas) nějaký „ho*noznaj“ z neziskovky.
Vzdělání je podle Školského zákona služba a měla by být poskytována všem ve srovnatelné kvalitě. To, že už nyní jsou mezi jednotlivými školami propastné rozdíly, je samo o sobě porušení rovného přístupu ke vzdělání.
Ale zpět ke službám. Pokud si u kadeřnice objednáme „mikádo“, mělo by být předem jasné, co to „mikádo“ je, a této představě by měl odpovídat i „výstup“ na hlavě zákaznice. Totéž třeba obchody. Dvacet deka uheráku je v libovolném řeznictví dvacet deka uheráku. Složení je dáno a množství je také přesně definované.
Přesně toto je druhý důvod, proč by složení našeho pomyslného školního „uheráku“ mělo být jasně definované – rodič má právo vědět, na jakou kvalitu vzdělávací služby má jeho dítě nárok a případně ji i reklamovat. Je oprávněné, že žák v Praze má lepší znalosti než žák z Mostu? Dostali tito dva žáci srovnatelnou kvalitu služby? Ne – i když oba mají třeba stejnou známku.
Některé výstupy jsou na úrovni školky, jiné přesahují vysokoškolské studium
Opět tuto skutečnost budu demonstrovat na matematice. Matematika je v návrhu RVP zastoupena dvakrát. Nejprve jako „základní matematická kompetence“ a potom jako předmět matematika. V matematice žák musí poznat čtvereček. Matematické kompetence jsou výrazně náročnější (vybírám jen ty „nejzajímavější“):
Uzlový bod: 1. stupeň, 5. ročník ZGM-MRF-000-ZV5-001: tvoří důkazy pro správnost matematických postupů a argumentů
Uzlový bod: 2. stupeň, 9. ročník ZGM-MRF-000-ZV9-001: hodnotí získané výsledky ve vztahu k výchozí matematické situaci
Uzlový bod: 1. stupeň, 5. ročník ZGM-POM-000-ZV5-001: kontroluje použité matematické modely Uzlový bod: 2. stupeň, 9. ročník ZGM-POM-000-ZV9-001: systematicky kontroluje správnost řešení matematických postupů
Uzlový bod: 1. stupeň, 3. ročník ZGM-MUV-000-ZV3-001: rozpozná vzory a zákonitosti v různých matematických situacích
Uzlový bod: 1. stupeň, 5. ročník ZGM-MUV-000-ZV5-001: rozkládá vzory a zákonitosti v různých matematických situacích
Uzlový bod: 2. stupeň, 9. ročník ZGM-MUV-000-ZV9-001: aplikuje metody analýzy a syntézy při řešení komplexních matematických situacích v různých kontextech
Uzlový bod: 1. stupeň, 3. ročník ZGM-MOD-000-ZV3-001: odhaluje fungování matematických modelů
Uzlový bod: 1. stupeň, 5. ročník ZGM-MOD-000-ZV5-001: využívá obecné matematické modely v kontextu
Uzlový bod: 2. stupeň, 9. ročník ZGM-MOD-000-ZV9-001: vyvíjí/inovuje matematické modely
Přiznávám, že jsem z matematiky měl čtyřku. Přesto se o ni dodnes zajímám – mimo jiné o matematické modelování. Ne všemu rozumím, ale jsem si na 200 % jist, že toto není učivo pro základní školy. Vsadím boty, že o matematickém modelování neví NIC 95 % zaměstnanců NPI.
Wellbeiing, důkazy o učení, klíčové kompetence, formativní hodnocení...
Návrh upraveného RVP hýří novotvary uvedenými v nadpisu, aniž by definoval, co se pod nimi skrývá. Mám-li se k návrhu relevantně vyjádřit, musím alespoň vědět, co pod odborně neukotvenými pojmy chápou autoři návrhu RVP.
Jako příklad uvedu „důkazy o učení“, k nimž neexistuje žádná definice. Tento výraz je stejně neuchopitelný, jako „důkaz lásky“. Míra „důkazu“ může být různá – od polibku až… to nechám na vaší fantazii. Podobně NPI nechal na naší fantazii, co je to „důkaz o učení“. Je to fotografie žáka při učení? Je to „portfolio“, do nějž si žák ukládá… co? Písemky, fotografie z „projektů“, diplomy, pochvaly, nasbírané šneky, slovní hodnocení…? Je to svědectví maminky, že se opravdu učil? Je to zápis v třídní knize „dokazující“, že učivo bylo probráno? Ví Bůh? Myslím, že ani on ne.
Úroveň znalostí žáka je dána úrovní požadavků školy (nebo rodičů)
Že tomu tak je, dokládá zpráva České školní inspekce z roku 2018, kde se píše, že i žáci s nižším socioekonomickým statutem dosahují lepších vzdělávacích výsledků ve škole s vyššími požadavky, zatímco šikovný žák s dobrým zázemím dosahuje na „vyloučené škole“ obdobných výsledků, jako jeho „znevýhodnění“ spolužáci. Je to logické – tančit můžeme jen tak rychle, jak hraje muzika. Proč jsem tento krátký odstavec vložil? Protože míra požadavků na žáka kladených je základním kamenem jeho vzdělávacího úspěchu.
Co si žáci ze školy odnesou, závisí na schopnostech a osobním nastavení ředitele školy
Vzhledem k neurčitosti návrhu nového RVP to dopadne tak, že školy, které mají rozumného ředitele, budou učit tak, jako učily doposud – pokud jim zůstali zkušení učitelé, kteří mají zažitý systém výuky a zmapovanou strukturu učiva. „Učitel“ z ulice nic zažitého nemá a nemá ani znalosti z oborové didaktiky. Školy, kterým velí aktivistický ředitel, pojedou samospádem velice rychle dolů.
Celý tento diletantský experiment je protiústavní ještě z jednoho důvodu. V návrhu RVP se píše o „liberální demokracii“, nicméně v Ústavě je jen demokracie.
Žijeme v podivném systému – zdravotní služby se změnily v byznys a školství je bude brzy následovat. Kdo bude chtít pro své dítě kvalitní vzdělání, bude si muset zajistit soukromou výuku. Jak řekl „pantáta převor“ starému Lotrandovi: „Světské vzdělání je možné, ale poněkud drahé.“ Ti, kteří na něj nebudou mít dost peněz, se budou muset spokojit s pseudonáboženskou ideologií, kterou do škol tlačí neziskovky.
Máme jedinou naději – že tento hloupý systém zničí sám sebe a pak začneme zase budovat všechno od začátku. Naši situaci dokonale popsal Otto Von Bismarck:
„První generace hodnoty vytváří, druhá je spravuje, třetí studuje dějiny umění a čtvrtá zpustne docela.“
Zdroje:
revize.rvp.cz/files/2024-03-28-rvp-zv-textova-podoba-vczduvodneni.pdf
Odmítáme ideologizaci nových RVP - Petice.com

Vložil: Stanislav Korityák