Umělá inteligence disponuje vším – kromě inteligence. Pojďme hovořit o školství s učitelem
01.01.2024
Foto: Stanislav Korityák (stejně jako snímky ve fotogalerii)
Popisek: AI je žena
Přichází Nový rok, a tak bychom měli začít něčím veselým, hravým a pozitivním. Něčím, co nám dává naději a zároveň nás děsí, něčím, co už tu mnoho let máme a co vlastně doposud neexistuje. Ano, mám na mysli „umělou inteligenci“. Budu o ní psát vážně i nevážně, ale především hravě. Ona totiž hravá je. Uvědomují si to i její autoři. V podmínkách pro užití produktů umělé inteligence od Bingu se dočteme: „Generátor byl vytvořen pro zábavné účely.“
Lidé odnepaměti hledali zázračná řešení, která z nich sejmou břímě práce, rozhodování a zodpovědnosti. Nejinak je tomu dnes. I my hledáme zázraky. Ovšem „věřit“ (ve smyslu víry) můžeme jen tomu, o čem nic nevíme. O tom, co známe, mít iluze nelze. A přesně tuto podmínku „umělá inteligence“ splňuje měrou vrchovatou. Je to takový novodobý kámen mudrců. Dnes se s vámi podělím o výsledky svého experimentování s generátorem obrázků Bing – na konci je galerie.
Zázraky nejsou aneb Za každým zázrakem stojí kus poctivé práce
Pamatuji dobu, když se u nás začaly objevovat osobní počítače. Mnozí si představovali, že počítač je něco jako kouzelný proutek, který vše udělá za nás. Už v devadesátých letech jsem pracoval na stařičkém stroji Apple Macintosh, model Quadra 650. Na něm jsem převedl do křivek psací písmo v takové kvalitě, jaké se nemohla vyrovnat žádná, tehdy vydávaná, písanka.
Když jsem hotové psací písmo prezentoval na konferenci, ptali se mě někteří učitelé: „To udělal počítač?“ Vážně měli představu, že to ten počítač udělal sám. Ano, udělal to počítač. Ale k tomu, aby se tak stalo, byli nezbytní minimálně tři lidé. Programátor, který vytvořil vektorový program, šikovný člověk, který předepsal vzorové písmo – tím byla moje první žena, a grafik, který předepsané písmo vyretušoval a převedl do křivek – moje maličkost. Dodnes žáci na jednom z písmen obtahují siluetu účesu mé první ženy, kterým jsem nahradil původní tvar. Toto „vzorové písmo“ převzali i někteří konkurenti.
Obdobně pohádková očekávání dnes mají lidé od umělé inteligence. A stejně jako tenkrát platí, že oč méně o ní víme, o to barvitější můžeme mít představy. Naštěstí zázraky nejsou. Bez člověka se umělá inteligence zatím neobejde.
Hlavní problém umělé inteligence? Neexistuje, ale všichni o ní mluví
Největší problém „umělé inteligence“ spočívá v jejím zavádějícím názvu. O inteligenci v pravém slova smyslu se totiž nejedná. Skutečná inteligence je schopnost myslet, učit se (ve významu vzít si ponaučení, nikoli se biflovat) a na základě získané zkušenosti se přizpůsobit novým podmínkám. Když jsem studoval, učili jsme se, že inteligence je schopnost samostatně řešit problémy, na které nás nikdo nepřipravoval, tedy hledat samostatná řešení.
To, čemu prostý lid, novináři a elitní hlupáci říkají umělá inteligence, označuje společnost Microsoft v podmínkách pro používání výtvorů, vytvořených v Bingu slovem „generátor“. Označení „umělá inteligence“ v dokumentech k Bingu vůbec nenaleznete! Osobně se domnívám, že označení „generátor“ je mnohem přesnější, než nadnesené sousloví „umělá inteligence“. Autoři aplikace moc době vědí, co vytvořili. Ale proč by se blamovali, když to mohou nechat na jiných?
Skutečně se jedná o generátory textů, obrázků atd., sestavených z prvků, které na základě algoritmů shromažďují, analyzují a následně kombinují z informací, získaných na internetu. Zásadním prvkem je náhoda. I Microsoft píše, že je to jen hračka: „Aplikace Tvůrce obrázků slouží k zábavním účelům a není bezchybná, nemusí fungovat podle očekávání a může generovat nesprávné informace.“
Budu se ve svém textu držet obecně užívaného označení „umělá inteligence“, ale beru jej jen jako terminus technikus, za plnohodnotnou inteligenci tuto technologii nepovažuji.
Generátor obrázků Bing aneb „Krasohled 4.00“
Jako výtvarníkovi mi generátor obrázků připomíná experimentální postupy ze šedesátých let 20. století, kdy umělec rozléval na podklad barvu, házel na plátno kalíšky s barvou nebo jen o obraz omlátil kus hadru, namočený v barvě. Při troše štěstí vznikaly vizuálně zajímavé efekty, které ovšem nikdo nebyl schopen zopakovat. Člověk u těchto technik není řídícím prvkem. Řídícím prvkem je náhoda. Kdyby tomu tak nebylo, dokázali bychom „dílo“ vytvořit znovu.
Obdobně funguje umělá inteligence. O autorství se dělí člověk, sedící za klávesnicí, algoritmus a – zase ta neodbytná náhoda. Zadáte-li opakovaně stejné zadání, vygeneruje počítač vždy něco trochu jiného. Vzniká tak sice pěkný obraz, ale nejsme schopni vytvořit jej podruhé.
A pozor, platí to i naopak – „obraz“ nemusí být jen náš. Může se stát, že někdo jiný vytvoří něco velmi podobného tomu, co jsme „vytvořili“ my, případně bude jeho „dílo“ vytvořené ze stejných stavebních prvků jako naše. I na to jsem při experimentování narazil. Mimochodem, na principu náhodného sesypání předpřipravených prvků funguje krasohled. Liší se jen tím, že tam se jedná o barevná sklíčka, zatímco umělá inteligence seskupuje digitální obsahy.
„Umělá inteligence“ je tu už dávno. Prvním, koho zkoumala, jsme byli my
Umělé inteligenci škodí, že se stala mantrou hlupáků, kteří od ní mají nereálná očekávání. Technologie, jimž říkáme umělá inteligence, nás sledují už dávno. Jen je tak doposud nikdo nepojmenoval. Na základě čeho nám YouTube nabízí videa, o kterých předpokládá, že se nám budou líbit? Analyzuje naše chování. Obdobně fungují cílené reklamy na internetu nebo bubliny na sociálních sítích. Algoritmy přesně vědí, na jaké stránky chodíme a co vyhledáváme. Vědí o nás víc, než o sobě víme my sami. Technologie, založené na strojovém učení, stojí také za automatickými překlady jazyků nebo za virtuálními asistenty v chytrých telefonech.
Toto vše už tu dávno je a zkoumá nás! Pak ale někdo sousloví „umělá inteligence“ řekl nahlas a hlupáci se zatetelili radostí. Věří snad, že konečně za ně někdo začne myslet a vykompenzuje jejich handicap? Že by umělou inteligenci považovali za berle pro hloupé?
To, čemu říkáme „umělá inteligence“, je geniální shromažďovatel informací, který dokáže sbírat a analyzovat informace o milionech uživatelů internetu. To je ono „vytěžování dat“, k němuž dáváme souhlas stiskem klávesy Enter u podmínek pro použití té či oné „bezplatné aplikace“. Kdo si někdy přečetl licenční podmínky Googlu, ví, že cokoliv, co si na Googlu uloží, smí Google využít pro vlastní účely, Google má souhlasy všech svých uživatelů. I můj. Umělá inteligence je jedním z produktů datového vytěžování milionů lidí po celém světě.
Umělá inteligence – digitální psychedelikum tvůrčích lidí
V žádném případě však nechci říci, že je umělá inteligence špatná. Sám ji využívám. Jen bychom měli vědět, odkud čerpá a jaké má limity. Umělá inteligence je geniální pomůcka pro toho, kdo má koncept, kdo ví, čeho chce dosáhnout. Dokáže rozšiřovat hranice lidských možností a vědomí. Třeba já jsem napsal tento text. Umělá inteligence mi k němu, na základě slovního popisu, vytvořila ilustraci, jaké se žádné „ilustrační foto“ nevyrovná. Chtěl jsem vyjádřit, že umělá inteligence je žena, že je nevyzpytatelná a že se neobejde bez člověka- Je tam vše.
Tak jako mi na konci devadesátých let můj stařičký Macintosh umožnil vytvářet graficky náročné knihy podle vlastních představ, tak mi dnes umělá inteligence umožňuje tyto představy obohacovat. Je tam drobný rozdíl. U počítačové sazby záležel výsledek na mně. Ze sta procent jsem určoval, jak bude kniha vypadat. U umělé inteligence na mně až tak nezáleží. Technologie nabízí určité výsledky a já si z nich vybírám to, co se hodí do mého konceptu. Velice často se stává, že návrh překoná mou původní představu. Počítač rozšiřoval mé technologické možnosti, umělá inteligence rozšiřuje mé imaginační obzory.
Umělá inteligence je jako ledovec
Pro lidi bez konkrétního cíle je umělá inteligence pouhá hračka. A proč ne? Jen ji jako hračku také berme! Že se jedná o hračku, potvrzuje v pravidlech pro použití firma Microsoft: „Aplikace slouží k zábavním účelům a není bezchybná, nemusí fungovat podle očekávání a může generovat nesprávné informace. Na aplikaci byste se neměli spoléhat a neměli byste ji používat pro poradenství jakéhokoli druhu.“ Bohužel, pokrokářští digitální analfabeti v této hračce vidí budoucnost.
Umělá inteligence je jako ledovec. 1/10 je nad vodou, 9/10 se skrývá pod hladinou. To, co je nám předkládáno jako „veřejná umělá inteligence“, jsou hračky, které slouží k našemu dalšímu datovému vytěžování. „Veřejná umělá inteligence“ mi připomíná barevné korálky, které Evropané dávali Indiánům. Skutečná umělá inteligence se svými algoritmy je přísně střeženým tajemstvím technologických firem. To je oněch 9/10 ledovce. Byli by blázni, kdyby se vzdávali know-how, do jehož vývoje vložili miliardy dolarů.
Umělá inteligence je jako žena
I přes vše uvedené mám umělou inteligenci rád. Je jako žena. Právě nevyzpytatelnost je tím, co se mi na ženách líbí. Žena, u které předem vím, co řekne a co udělá, je nezajímavá. Ale nepolapitelná „mrcha“, to je skutečná výzva… Stejně jako žena potřebuje mít umělá inteligence vedle sebe člověka, který ji bude obdivovat, obsluhovat a laskat přes klávesnici. Při tom jej omámí, nadchne, a někoho i inspiruje! No, není nádherná?
Výtvarné práce, k nimž mne inspirovala, si můžete prohlédnout v galerii.
Je umělá inteligence nebezpečná pro školství?
Ano, je. Ale ne proto, že budou žáci „podvádět“ při psaní referátů nebo seminárních prací. Umělá inteligence je zcela legitimní nástroj, podobně jako Word nebo Excel. Označit její použití za podvod je stejně hloupé, jako kdyby někdo před čtyřmi tisíci lety tvrdil, že je podvod použití motyky, protože zvýhodňuje „motykáře“ před „nemotykáři“. Motyka i umělá inteligence jsou jen nástroje. Na nás záleží, zda je budeme umět správně používat. Motyka není dobrá k odemykání automobilu. Ale výborně se s ní okopává mrkev (vím z doslechu).
Obdobně umělá inteligence, vynikající nástroj pro rešerše a předpřipravení materiálů. Finální zpracování ale musí provést člověk, který je řídícím prvkem. Umělá inteligence je pouhý nástroj. Nikdy ne naopak! A zde je právě kámen úrazu. Politici a někteří úředníci na MŠMT věří, že za nás bude umělá inteligence myslet. Věří tomu i spousta ředitelů a učitelů.
Problém je o to větší, že jsou školy „napumpovány“ lidmi bez pedagogického vzdělání, a tedy také bez didaktických znalostí. Tito lidé možná znají učivo, ale nevědí, jak předat vyučovanou látku dětem, tím se zabývá didaktika. Didaktika řeší nejen způsob předávání vědomostí, ale také celkovou výstavbu učiva. Jinak vysvětlujeme matematiku, jinak chemii a jinak předáváme cizí jazyk. Jak Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, tak i mnozí ředitelé věří, že digitální technologie dokážou vykompenzovat absenci odborných znalostí „učitelů“ z ulice.
Kde končí umělá inteligence a odkud pokračuje už jen člověk?
Abychom dokázali umělou inteligenci správně využívat, musíme mít základní referenční znalosti, na jejichž základě dokážeme vyhodnotit relevantnost výsledků umělé inteligence. Něco je nesmysl, něco je výborné a my musíme umět odlišit dobré výsledky od špatných.
To platí jak pro žáka, tak i pro učitele. Žák by si měl umět mezi informacemi vybrat to, co je správné, a učitel by měl mít dostatečně silné odborné znalosti, aby dokázal studenta „vypakovat“ bez ohledu na to, zda prezentovaný nesmysl vymyslel on, nebo umělá inteligence. Nesmysl je prostě nesmysl. Je nepodstatné, zda „pitomost“ poradil kamarád, nebo počítač. Pamatuji si ze střední školy situaci, kdy tatínek napsal za syna slohovou práci. Vyšlo to najevo tak, že synek dostal čtyřku a začal se s učitelkou hádat, že tatík je inženýr a není přece možné, aby dostal tak špatnou známku. Svět je stále stejný, mění se jen kulisy.
Umělá inteligence dokáže dokonale vyhledávat a kombinovat informace, ale k tomu, aby správně vyřešila zadaný úkol, jí chybí tři neznámé, které člověk chápe z kulturního kontextu:
1. Umělá inteligence neví, co chtěl básník říci, čeho chce ten, kdo ji využívá, dosáhnout. Uvedu příklad. Zadal jsem klíčová slova „digitální diktátor“. A Bing (patřící Microsoftu) nakreslil člověka, sedícího u počítače, za nímž stojí terorista s tváří v podobě loga Windows, se zbraní v ruce. Ano, firma Microsoft uživatele v podmínkách užití upozorňuje, že v obrázcích mohou být reklamní sdělení. Ale tak to asi američtí soudruzi zřejmě nemysleli.
2. Umělá inteligence nechápe ironii a neumí číst mezi řádky. Umělá inteligence není schopná poradit si s nevyřčenou a člověkem domyšlenou částí výroku.
3. Umělá inteligence postrádá kulturní kontext. Má obrovský problém s příslovími a pořekadly. Naprosto nepochopila pořekadlo: „Ve dvou se to lépe táhne.“ Za přísloví: „Čím menší ho…, tím víc smrdí.“ mi vyhrožovala zablokováním… Ano, umělá inteligence funguje jako cenzor. Za nebezpečná považuje také slova Švejk a Jaroslav Hašek. Ale bez problémů mi vytvořila autentickou fotografii komunistického puče v roce 1948, na níž lidové masy k prezidentovi vede sněhulák. Vy jste neviděli, jak sněhulák hovoří k lidu? Navštivte galerii.
|
Zdroje: Podmínky použití generátoru Bing, archiv autora

Vložil: Stanislav Korityák