Manželství pro všechny, nebo manželství s kýmkoliv? Pojďme hovořit o školství s učitelem
25.09.2023
Foto: Pixabay
Popisek: Manželství - ilustrační foto
Dne 6. 9. 2023 poslala skupina 66 firem, vedených Vodafonem, otevřený dopis, adresovaný panu premiérovi. V něm se dožadují, aby využil svého vlivu a podpořil tzv. manželství pro všechny. To je nesmysl. V naší zemi smí uzavřít manželství každý člověk, který dosáhl osmnácti let a nebyl zbaven svéprávnosti. To, oč žádají, tu už dávno máme! Mám obavu, že tito lidé nechtějí manželství pro všechny. Tito lidé lobbují za manželství s kýmkoliv.
Nemá právo dospělý na dítě, ale dítě na péči rodičů
Propaganda, ideologie ani politika do škol nepatří, škola je vzdělávací zařízení. Bohužel, někteří aktivističtí ředitelé a učitelé to nerespektují. Zneužívají toho, že školský zákon výslovně zakazuje pouze působení politických stran. Politických neziskovek se zákaz netýká, přestože prosazují určitý politický postoj. Propagandu prezentují jako projekt, moderní formu vzdělávání (to dnes frčí) nebo jako osvětu. A mají úspěch.
Když jsem se před několika lety zeptal sedmáků, zdali souhlasí s osvojováním dětí homosexuálními páry, zvedly ruku všechny děti s odůvodněním, že na ně „mají právo“ stejně jako všichni ostatní. Na otázku, kdo by v takové „rodince“ chtěl žít, už se přihlásili jen dva žáci. Pak jsem opakovaně položil první otázku. To už schvalovala osvojování dětí homosexuály pouze čtvrtina žáků. Došlo jim, že schvalují pro dítě něco, aniž by se „osvojovaného“ dítěte zeptali, zdali v takové rodině chce žít. Dítě není věc, aby na něj někdo měl „právo“. Nemá právo dospělý na dítě, ale dítě na péči rodičů. Přiznáme-li právo někomu na někoho, vracíme se fakticky k otrokářství.
Angažovaná žurnalistika? V ČT naprosto běžná!
V médiích musí být reklama zcela jednoznačně označena, aby bylo jasné, že se jedná o placené sdělení. Jistě jste si všimli u některých „článků“ drobného nápisu „reklamní sdělení“. Ale to se dá snadno obejít. Firmy zaangažují přímo novináře. Ten za přenos „komunikovaného sdělení“ není placen, ale přesto sdělí, co je po něm žádáno. Jak se řídí novinář? Třeba skrze žurnalistovu lenost. Proč by něco vymýšlel, když může převzít hotový text z tiskové zprávy? Některé zprávy obsahují i přímé řeči a citace výroků, aby text působil autenticky a novináři opravdu nemuseli nic dělat. Také takové občas dostávám. Průšvih je, když tentýž „originální text“ napíší dva novináři současně. Výsledkem je „angažovaná žurnalistika“.
ČT se věnuje angažované žurnalistice stejně dobře, jako to dělala za komunistů. Jen dnes sama sebe označuje hrdým názvem mediální partner. Této formě spolupráce se říká PR – public relations. Máme však i ostřejší formy propagandy. K nim patří třeba „strategická komunikace“. Ta vhodné informace natvrdo vnucuje a nevhodné zatajuje. Pro nás je podstatné, že novinář přestává být nezávislým pozorovatelem a stává se součástí řízeného informačního řetězce, byť je řízen nepřímo.
Jan Hus prorokem homosexuální komunity?
Nádherným příkladem aktivistické žurnalistiky je článek, který byl v červnu tohoto roku uveřejněn na Britských listech. Jeho autor vyslovil názor, že pokud by Jan Hus žil dnes, určitě by jako pokrokový člověk podpořil sňatky homosexuálů. Co se týče článku samotného, je mi jedno, co autor píše. A to i v případě, když s jeho pohledem na svět nesouhlasím. Tak jako já sděluji své názory, jsem rád, že i on má možnost se vyjádřit. Problém je v manipulaci, že „samotný Jan Hus by…“. To je klasická manipulace typu „devět z deseti lékařů doporučuje…“.
Osobně si myslím, že by Jan Hus homosexuální sňatky nepodpořil. Ne kvůli Bibli, ale z čistě biologických důvodů – jen muž a žena zrodí člověka. Předpokládám, že to byl pragmatický člověk, a proto šel po základní podstatě víry i života.
Manželství u nás je opravdu pro všechny
Nesouhlasím s „korporátními občany“, podepsanými pod dopisem, ani v tom, že by uzákoněním sňatků homosexuálů došlo k jejich zrovnoprávnění. Homosexuálové mají naprosto stejná práva jako všichni ostatní. Nebo je snad v nějakém zákoně napsáno, že se homosexuálové a lesby nesmějí ženit?
Kterýkoliv muž v naší zemi má právo vzít si ženu, která se sňatkem souhlasí. To, že některým pánům ženy „nevoní“, je jejich věc. Ani heterosexuálním mužům „nevoní“ všechny ženy. I my si vybíráme. Je to podobné, jako s jídlem. Mimochodem, každý muž smí mít jen jednu ženu. Ale já bych chtěl aspoň dvě. Není to diskriminace nás prasáků?
Totéž platí i obráceně. Kterákoliv žena má právo vdát se za kteréhokoliv muže (bude-li ji chtít). To, že některé ženy dávají přednost ženám, je opět jejich věc. Manželství jako takové je opravdu pro všechny.
Manželství je tu pro děti, ne pro zábavu
Manželství má kulturně, historicky i biologicky danou funkci. Jeho cílem není „láska“, jak se nám snaží namluvit partička, která si osobuje mluvit jménem homosexuálů (co je opravňuje hovořit za jiné) v nátlakové kampani, nazvané Jsme fér!. Mít rádi se lidé mohou i bez manželství. Vzpomeňme jen, kolik je manželství bez citů, případně mimomanželských lásek.
Smyslem manželství není „glejt na lásku“, ale zajištění potomstva, hmotné i citové, přičemž nejdůležitějším výchovným prostředkem je vzor. Vzor muže a ženy. Jsou společnosti, kde má jeden muž více žen, třeba v arabských zemích. Také jsou společnosti, kde se o jednu ženu dělí více mužů (obvykle bratrů), přičemž všichni s ní plnohodnotně souloží. Třeba Nepál. Proč? Protože jeden muž by z chudých políček nedokázal zajistit potomstvo. Druhým důvodem je drobení majetku. Tomuto systému se říká polyandrie (mnohomužství), přičemž i toto uspořádání má svoji praktickou funkci. Důvodem jistě není, že by nepálské ženy byly nymfomanky. Děti musíme nejen zplodit, ale i uživit. Jako vždy jde o zachování rodu. Šlo v přírodě někdy o něco jiného?
P.S. Rád bych se omluvil za nepřesnost z minulého článku. Mylně jsem uvedl, že zaměstnavatel hradí první tři dny nemocenské. Ve skutečnosti musí zaplatit zaměstnanci příspěvek za celé první dva týdny! Za chybu se omlouvám a děkuji čtenářům, kteří mě na ni upozornili.

Vložil: Stanislav Korityák