Víceletá gymnázia mohou být zrušena už po roce 2030. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Dostanu se na gympl?

Přijímací zkoušky jsou za námi, ale mediálním prostorem stále zní stížnosti na jednotné přijímací zkoušky a na nedostatek míst na středních školách. MŠMT je bez viny, kraje se dušují, že navýší kapacity středních škol, a za hlasitým bubnováním navyšování kapacit gymnázií vláda v tichosti připravuje likvidaci víceletých gymnázií. Podle expertů MŠMT by víceletá gymnázia mohla být zrušena po roce 2030. Nyní se pro to „připravuje půda“ – doslovně cituji z materiálů MŠMT.

Možná jste zaznamenali článek z 22. 5. 2023, pojmenovaný „Vybírat si školu? To vám zatrhneme!“ Zabývá se přirozenou snahou rodičů umístit své děti do škol s kvalitní výukou a dobrým jménem. Ministerstvo školství podle vyjádření své mluvčí Aleny Lednové připravuje materiál, který by měl tzv. spádové turistice zabránit. Jsem zvědavý, s čím přijdou. Nedovedu si představit rodiče, kteří by své dítě vědomě umístili na špatnou školu. Snaha donutit děti navštěvovat nekvalitní školy povede maximálně k vzniku černého trhu na poli vzdělávání.

Navštěvovaná škola v testech PISA vysvětluje 40-45 % rozdílu výsledků žáků

Použil jsem sousloví „nekvalitní školy“. Oprávněně. Jestliže je tak velký rozdíl v kvalitě českých škol, pak se o školách „na chvostu“ odmítám bavit jinak, než jako o školách nekvalitních. Je jedno, proč. To, že stát školám nedal nástroje na zvládnutí nepřizpůsobivých žáků, a naopak tyto děti v jejich chování podporuje, je jednoznačné selhání státu. Jsou-li si děti rovny, mají také právo na kvalitní vzdělání – všechny. Jestliže stát není schopen (anebo nechce) zajistit všem dětem srovnatelnou míru znalostí (nikoliv pochval), pak jsou některé děti státem diskriminovány. V rámci OECD jsme 9. zemí s nejvyššími rozdíly v kvalitě škol (PISA 2015 a, b).

Z uvedených dat je zřejmé, že rodiče mají k výběru škol mimo svou spádovou oblast naprosto zásadní a oprávněné důvody. Nikdo by nezapisoval své dítě na adresu své babičky či jiného příbuzného, kdyby k tomu neměl závažné důvody. Komu by se chtělo jen tak „z plezíru“ dvakrát za den postávat v kolonách, a ještě platit náklady na dopravu?! Nikomu. Ale rodiče jsou rodiče a udělají pro budoucnost svých dětí vše, i kdyby do lepší školy měli své potomky odnést na zádech.

Žijeme ještě ve svobodné zemi, když si nemůžeme ani vybrat školu?

V životě si neustále vybíráme – práci, partnera, místo pro život… Je to tak správně. Ale vybrat si, kde a s kým prožijeme devět let, povinně strávených ve škole, si nemůžeme. Proč vznikla „spádová turistika“? Protože klesla kvalita škol, a navíc jsou mezi školami propastné rozdíly v kvalitě výuky. Úrovně z roku 1993 jsme doposud nedosáhli.

Vzdělávací systém je pokřiven inkluzí. Ta upřednostňuje nepřizpůsobivé a upozaďuje pracovité. Pokud ve škole převažují žáci z dobrých rodin (rodin s vysokým socioekonomickým statutem), dokáže pozvednout žáka ze slabého prostředí na úroveň ostatních. Naopak „vyloučená škola“ stáhne pod vodu i extrémně nadané dítě. Jednoduše proto, že se na této škole k náročnějšímu učivu vůbec nedostane. Každá škola má „svou laťku“. Toť vše. Stačí udělat jediné – aby stát nastavil laťku. Ovšem nikoliv laťku na počet „inkludovaných“, ale laťku na znalosti. To se nechce. Místo toho MŠMT řeší hodnocení, aby kvalitu škol nebylo možné porovnávat.

Stát zničil školství a teď se na nekvalitních školách snaží udržet žáky

Jak z toho ven? Existují tři cesty. První je ta, o níž se bavíme, zapsat dítě na kvalitní školu, bez ohledu na bydliště. To prý je špatně a má nám to být do budoucna zakázáno.

Druhou cestou je zapsat dítě na soukromou školu, případně si soukromou či komunitní školu založit. Zájem o soukromé školy roste, ale ne všem se podaří školu založit.

Ministerstvo školství se snahou omezovat vznik soukromých škol, jež považují za riziko, ani netají. Toto se píše v materiálech MŠMT z roku 2020 na straně 35: „Opatření mohou vzít v potaz také to, že díky aktuálnímu nálezu Ústavního soudu vzniká nový prostor pro regulaci soukromého školství, aby se nestalo alternativou selectivního výběrového proudu, výrazně financovaného z veřejných prostředků, a hrálo roli doplňku páteřního systému veřejných škol.“ Autoři dokumentu narážejí na rozsudek, kterým Ústavní soud fakticky řekl, že MŠMT a kraje mají právo zabránit vzniku nových soukromých škol pouze na základě svých dlouhodobých záměrů. Vzniká tak „nový prostor pro regulaci“. To je, panečku, svoboda!

Třetí cestou, jak dítěti zajistit kvalitní vzdělání, je zapsat dítě na víceleté gymnázium. Ale i tato cesta se má uzavřít.

Proč je nutné zničit víceletá gymnázia?

Byl jsem, a jsem doposud, odpůrcem víceletých gymnázií, protože mezi žáky pěstují „dětskou šlechtu“. Ovšem od doby, kdy se víceletá gymnázia stala útočištěm před nekvalitními školami, jsem tyto školy vzal na milost. Vláda nikoliv. Toto se píše v Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ na straně 45: „Odchod 10–25 % žáků na víceletá gymnázia v některých regionech neodpovídá původnímu účelu těchto škol a je v současnosti výrazně podmíněn i socioekonomickým statusem žáka, souvisejícím s přáním a odhodláním rodičů a jejich možností hradit doučování, přípravu na zkoušky apod. (…) Nárůst nerovností, vlivu socioekonomického statusu a vnější diferenciace ve vzdělání jsou faktory, které dle zjištění PISA v letech 2006 až 2015 přispěly zároveň ke zhoršování průměrných výsledků vzdělávání.“ Já jen podotýkám, že v roce 2004 byl schválen RVP ZV, na jehož základě si každá škola musela vypracovat svůj „vlastní“ vzdělávací program. Jaká to shoda náhod!?

Autoři na téže straně přiznávají: „Žáci víceletých gymnázií dosahují celkově lepších vzdělávacích výsledků." Na následující straně se pak dozvíme, co je „žádoucím stavem“: „Žádoucím stavem je, aby na víceletá gymnázia v rámci celé ČR odcházeli žáci s mimořádnými studijními předpoklady (tj. cca 5–10 % žáků).“ Co je cílem tohoto žádoucího stavu se však v dokumentu neuvádí – ten musíme vyhledat jinde. V tzv. Hlavních směrech.

Po roce 2030 by mohla být zrušena víceletá gymnázia – jedna věta navíc…

V dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ na straně 35 tuto odpověď nalezneme: „Závěry interních kulatých stolů Strategie 2030+, kterých se účastnili zástupci ředitelů, akademického výzkumu, vedoucích institucí ve vzdělávání a zástupci meziresortních oblastí, přinesly shodu na dlouhodobé potřebě redukce či zrušení víceletých gymnázií. Externí expertní skupina Strategie 2030+ tedy doporučuje pro období 2020 až 2030 zaměřit se na zkvalitnění výuky a posílení možností individualizace výuky na druhém stupni základních škol, které umožní kvalitnější vzdělávání heterogenních kolektivů, a zároveň na důslednější regulaci víceletých gymnázií a jejich přiblížení původnímu účelu. Tedy zajištění, aby na ně v rámci celé ČR odcházelo 5–10 % kohorty žáků, v žádném regionu počet odcházejících studentů nepřekračoval výrazně 10 % a víceletá gymnázia poskytovala přidanou pedagogickou hodnotu a jejich přidaná hodnota pro žáky nevycházela pouze ze selekce těch aspirujících. Zajištění těchto kroků připraví půdu pro výraznější omezení (do 5 %) či celkové zrušení víceletých gymnázií po roce 2030.“

Všimli jste si, že čísla ze „Strategie“ a „Hlavních směrů“ jsou stejná – jde o omezení víceletých gymnázií na 5-10 % žáků. Ovšem ta zásadní věta padla jen u interního kulatého stolu: „Zajištění těchto kroků připraví půdu pro výraznější omezení (do 5 %) či celkové zrušení víceletých gymnázií po roce 2030.“

A tak zatímco rodiče řeší problémy, které vznikly diletantstvím MŠMT a krajů – nepřijaté děti na školy, riziko, že si žák, který se nedostal na školu, bude muset sám platit zdravotní a sociální pojištění, MŠMT a kraje pilně pracují na cestě k natlačení všech dětí do škol, postižených inkluzí a rozdílnou kvalitou výuky!

Vložil: Stanislav Korityák