Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Budeme dětem dávat místo známek čtverečky? A děti nám pak dají smajlík. Pojďme hovořit o školství s učitelem

04.04.2023
Budeme dětem dávat místo známek čtverečky? A děti nám pak dají smajlík. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Emotikony, to je nejčastější hodnocení od dětí

O tom, že české školství upadá, dnes pochybuje jen málokdo. Je to zřejmé i z mezinárodních šetření. Pokud něco nefunguje, můžeme zajistit nápravu, nebo opticky vylepšit skutečnost. Lepšího obrazu lze docílit dvěma způsoby: buď snížíme nároky, nebo změníme hodnocení. Naše vláda (tato i Babišova) se rozhodla oba postupy zkombinovat – snížíme objem učiva a zároveň změníme hodnocení. Návrh na nahrazení známek zaškrtáváním čtverečků je téma dnešního článku. Ale napřed vás potěším zjištěním, že i když my diskutujeme o kolečkách, čtverečcích a křížcích, žáci se stále zamilovávají, a i dnes někteří z nich píší na hodinách básně! Aspoň někdo je normální.

Minulý týden jsem psal, že hudební a výtvarná výchova možná přejdou pod „komplexní umělecký předmět“. Při té příležitosti jsem uveřejnil část knihy, kterou jsem kdysi dělal se svými žáky na gymnáziu. Jednalo o děti ve věku 14 -15 let, tj. na úrovni deváťáků. Při pátečním hospodském „wellbeingu“ jsme se kolegy dostali k otázce, zda by podobná práce mohla vzniknout i dnes, ve třídách poznamenaných inkluzí. A protože náhody neexistují, hned v pondělí jsem dostal odpověď. Takto si mou hodinu ruštiny krátila žákyně sedmého ročníku (publikováno se souhlasem autorky):

 

Miluji tě a zároveň – nenávidím,

Vlastně ani nevím, co na tobě vidím.

Možná vlasy, možná oči, ruce, rty, úsměv, styl?

Nevím…

Jsem z tebe zmatená,

Jako kdybys byl vážná matematická úloha.

Když jediný, na co myslím, jsi TY!

 

Kdysi to bylo přeci vzájemné.

Kam se city poděly?

No nic, jdu číst další kapitolu v knížce,

která je stejně nekonečná jako doba.

Než sám od sebe napíšeš mi…

 

Známky prý deformují vztah dětí k učení – stejně jako výplata vztah k práci

V nedávné době se objevilo několik článků, věnovaných zrušení známek. Namátkou dva z nich: „Konec známek ve školách? Ministerstvo chystá změnu pro nižší ročníky.“ (23. 2. 2023, TV Nova), nebo: „Známky vs. slovní hodnocení. Jedničky a dvojky deformují vztah dětí k učení“ (24. 2 2023, Lidové noviny).

Společným jmenovatelem těchto článků je pan Michal Černý – bývalý ředitel ZŠ Klánovice. V současnosti působí na Ministerstvu školství jako ředitel odboru základního, předškolního a speciálního vzdělávání. Protože si s MŠMT občas píši, tak vím, že pan Černý není žádný prospěchář, poplatný dobovým ideologiím – o tom, co píše, je poctivě přesvědčen. Zároveň má o fungování škol skutečně hluboké znalosti. O zkušenostech u bývalého ředitele asi netřeba se rozepisovat. Je to jeden z mála lidí, který mě dokáže myšlenkově posunout kupředu, případně změním směr mého uvažování. Proto si pana Černého hluboce vážím, i když s ním ne vždy souhlasím.

Pro MŠMT není relevantní přání rodičů ani učitelů

O smyslu známek jsem již psal (3. 2. 2023, Krajské listy.cz) a tak se budu věnovat alternativám, o nichž hovořil pan doktor Černý v uvedených článcích. Začnu textem, publikovaným na webu TV Nova. Hned v úvodu nám páni redaktoři tvrdí, že děti nebudou dostávat známky, ale hodnocení. Chudáci malí netuší, že známky jsou také hodnocení. Že by absolventi nějaké progresivistické VŠ? Ale perlil i pan Černý (kdo ví, co bych před kamerou povídal já). Ten v druhém odstavci prohlásil: „Obecně každý pedagog řekne, že známky jsou poměrně škodlivá věc, která negativně působí na psychiku dětí."

Ve třetím odstavci ovšem tuto větu popřel: „Každý učitel v praxi řekne, že se bez známek neobejde." Nevím, jak to chápat. Učitel snad není pedagog? Možná to trochu osvětlí věta z odpovědi MŠMT, kterou jsem dostal 3. 2. 2023, na dotaz týkající se záměru zrušit známky: „Pro MŠMT rozhodně není relevantní přání rodičů ani učitelů, ale především zájem dětí“. V této formulaci jsou pozoruhodné hned dva momenty:

Kdo určí, co je „zájem dětí“?

Učitelé a rodiče mají PŘÁNÍ, zatímco ostatní mají POTŘEBY.

Všichni chápeme rozdíl mezi přáním a potřebou. Přání je vnímáno jako jistá forma vrtochu, zatímco potřeba je neoddiskutovatelná a „objektivně daná“. Proto na její uspokojení máme „právo“. Zajímavé je, že kdejakým zájmovým skupinám MŠMT přiznává „speciální potřeby“, ale rodiče a učitelé mají jen přání. No nic, můžeme napsat svá přání třeba Ježíškovi.

Zaškrtávání čtverečků má nahradit známky i slovní hodnocení

Článek na Lidovkách byl výrazně lepší a také se z něj dozvíme více informací. Pan Černý vysvětluje, že známky by mohlo nahradit tzv. kriteriální hodnocení: „Jednotlivé složky vzdělávání, ale i chování se rozeberou podle určitých kritérií. Podle nich budou učitelé sledovat pokrok žáka během roku. (…). Na vysvědčení z matematiky dítě nebude mít jednu známku, ale řekněme pět různých hodnocení. Třeba hezky rýsuje, ale je slabší v početních operacích a tak podobně. U každé oblasti bude učitel vyznačovat míru toho, jak to dítě zvládá. Třeba pomocí čtverečků. Zaškrtne tři čtverečky z pěti, když žák pro danou dovednost potřebuje dopomoc a má se kam zlepšovat. Když čtverečků bude pět, tak to zvládá výborně. Bude to trochu připomínat známky, ale jen trochu.“

Přiznávám, že už s jistou formou kriteriálního hodnocení, které bere v úvahu chování žáka, mám osobní zkušenost. Když jsem na střední škole propadal z mechaniky, zeptali se rodiče, zda jsem aspoň hodný. A pan profesor už tehdy – v roce 1989 – aplikoval tento moderní způsob hodnocení, k němuž se pokroková pedagogika dostává až dnes: „Ale jo, hodnej a blbej.“

Proč MŠMT ustupuje od slovního hodnocení? Někteří učitelé ho neumí napsat

Když redaktorka Lidovek pana Černého upozornila, že některé školy se od slovního hodnocení vrátily zpět ke známkám, dostala následující odpověď: „Jestli od toho některé školy ustoupily, tak je to podle mě kvůli tomu, že slovní hodnocení formou jakéhosi dopisu, které je nejčastěji vnímáno jako alternativa známkování, je opravdu náročná a složitá věc a někteří učitelé vám prostě dobré slovní hodnocení nenapíšou, můžete je školit horem dolem. Ale my po nich právě tohle chtít nebudeme. Kriteriální hodnocení po proškolení zvládne každý a snad každý rodič ten systém pochopí. Někteří mí kolegové by chtěli zavést ambicióznější změnu, ale já, jelikož znám praxi, opravdu stojím o to, aby se nejdřív pracovalo s velmi jednoduchou verzí hodnocení. (…) Je tady nějaká realita, pedagogický terén a my nemůžeme zavést něco, co část učitelů nezvládne.“

S argumenty pana Černého v tomto případě v zásadě souhlasím – hlavně s tím, že psaní hodnocení formou dopisu je neskutečná otročina, která dříve nebo později skončí kopírováním nějaké šablony. Co mě ale opravdu pobavilo, že zjištění, že „některé učitele můžete školit horem, spodem, stejně vám dobré hodnocení nenapíší“. To máme opravdu tak hloupé učitele? Pokud učitel nedokáže sepsat dopis, měl by vůbec učit? Chápu, že někdo může, ale nechce – třeba já. Ovšem chtěl bych vidět ty aktivní, kteří by chtěli, ale nemohou. A jsme opět u kvality vzdělávacího systému.

Dětské myšlení deformují především hodnotící „smajlíky“ a „palečky“

Pan Černý v rozhovoru uvedl, že známky deformují dětské myšlení. Já mohu doložit přesný opak. Před několika měsíci jsem při hodině výtvarné výchovy pouštěl žákům ukázky různé hudby (Bach, Vivaldi, Dvořák, Pachelbel, Grieg…). Ti měli za úkol na základě poslechu nakreslit na papír své pocity z těchto skladeb (barvou, harmonií čar atd.). Nedělal jsem tuto činnost poprvé, a tak jsem očekával pestrobarevné práce s tahy odpovídajícími rytmu či melodii skladby. Dovedete si představit mé zděšení, když jsem zjistil, že se u poloviny dětí ve třídě schopnost zaznamenat vlastní pocity scvrkla na tři „smajlíky“? To jsou mozečky dnešní doby: J, K, L!

A co na to umělá inteligence?

Nebudu psát jméno autora, ale jednoho člověka napadlo zeptat se, jaké hodnocení by bylo nejvhodnější pro prvňáčky, umělé inteligence. Ta pracuje na principu zpracování velkého množství dat zveřejněných na internetu. Toto umělá inteligence odpověděla:

Otázka: Je pro žáky v 1. třídě lepší slovní hodnocení, známky nebo kriteriální hodnocení?

Odpověď: Pro žáky v 1. třídě je lepší používat kriteriální hodnocení. Kriteriální hodnocení je založeno na konkrétních kritériích a ukazatelích, které jsou jasně definovány a komunikovány žákům a rodičům. To umožňuje žákům lépe porozumět tomu, co se od nich očekává, a mohou se soustředit na konkrétní oblasti, které potřebují zlepšit. Kromě toho kriteriální hodnocení umožňuje učitelům poskytnout specifickou zpětnou vazbu a podporu, kterou potřebují žáci, aby se zlepšili. Slovní hodnocení může být užitečné pro poskytnutí celkového dojmu o výkonu žáků, ale není tak specifické a někdy může být nejasné pro žáky a rodiče, co je třeba zlepšit. Známky jsou také celkovým ohodnocením, ale mohou vytvářet stres u některých žáků a mohou mít tendenci odrazovat žáky od učení. Kriteriální hodnocení je tedy v první třídě nejvhodnější metodou hodnocení.“

Zde jen drobná poznámka z mé strany. Umělá inteligence sice generuje chytře vypadající texty, ale zároveň vytváří nesmyslné myšlenkové smyčky. Toto je jedna z nich (cituji z textu výše): „kriteriální hodnocení umožňuje učitelům poskytnout specifickou zpětnou vazbu.“

Ve skutečnosti je to naopak – zpětnou vazbu formou hodnocení (jakéhokoliv – třeba kriteriálního) poskytuje učitel. Ale jinak text není vůbec špatný. Možná přiberu k psaní svých článků pomocníka.

Ale prozatím raději vychovávejme inteligentní děti – abychom se nemuseli spoléhat na umělou inteligenci.

 

QRcode

Vložil: Stanislav Korityák