Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Proč je nutné učitelům garantovat 130 % průměrné mzdy? Pojďme hovořit o školství s učitelem

13.01.2023
Proč je nutné učitelům garantovat 130 % průměrné mzdy? Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Pixabay

Popisek: Peníze, ilustrační foto

V minulém článku jsem se zabýval zákonem, který by se měl týkat především pracovně-právních otázek lidí působících ve školství – učitelů, asistentů pedagoga, logopedů a speciálních pedagogů. Chybně jsem uvedl, že se jedná o „školský zákon“. Na chybu mě upozornil pan Wagner – provozovatel webu Pedagogické info. Správně jsem měl napsat, že se jedná se o „zákon o pedagogických pracovnících“. Čtenářům se za chybu omlouvám a panu Wagnerovi děkuji za upozornění.

Takže ještě jednou opakuji – i dnes se bavíme o zákonu o pedagogických pracovnících. Začneme samozřejmě penězi – trapným evergreenem českého školství, který snižuje „prestiž“ učitelské profese víc než samotná výše platu.

Garance učitelských platů? Komu jinému stát garantuje příjem?!

Osobně to považuji za nesmysl. S výjimkou soudců a ústavních činitelů nemá žádná profese garantovaný příjem. Ale v situaci, kdy vláda chystá možnost kvalifikované nahradit učitele lidmi bez kvalifikace je to nejsnazší způsob, jak „zavřít ústa“ odborům. Přitom reálně k navýšení platů učitelů vlastně vůbec dojít nemusí. Vyhlídka na vyšší platy je taková ta mrkev před „čumákem“ osla, který za ní běží, a aniž cokoliv dostane, dělá to, co se od něj očekává.   Myslím si to ze dvou důvodů. Za prvé – pokud ministr financí řekne, že na zvýšení platů nejsou peníze (a pan Stanjura to již avizoval), k reálnému navýšení mezd nedojde.

Pohyblivá složka mzdy? Bič na zpátečnické učitele

S tím souvisí druhý důvod, proč si myslím, že peníze navíc nebudou – navýšení má jít do pohyblivé části platů – a ty jsou nenárokové.

Ale to neznamená, že zvýšení nenárokové složky platů nemá svůj praktický význam v obdobích hojnosti. Bude fungovat jako motivace pro „pokrokové učitele“, kteří budou s vidinou vyšších prémií ochotni se podílet na vší neomarxistické špíně, prosazované Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Současně to bude to také bič na málo pokrokové učitele, kteří se nehodlají podřídit prosazované duchovní prostituci a chtěli by místo pořádání „projektů“ učit.

Čím lépe placený člověk, tím víc se bojí o místo

Peníze (vidina peněz) jsou ta správná cesta k prosazení nesmyslných změn, které by bez patřičné „motivace“ odmítli jak učitelé, tak odbory. Fascinuje mě, jak Ministerstvo školství ve vztahu žákům neustále hovoří o vnitřní motivaci, ale ve vztahu k učitelům žádnou vnitřní motivaci nepotřebuje. Tam funguje cukr a bič, tedy vnější motivace. Odměny pro poslušné a holý plat pro málo uvědomělé. Ve vztahu k ředitelům má MŠMT „vnitřní“ motivaci jménem Česká školní inspekce.

Popravdě – vnitřní motivace existuje, ale není to nic samozřejmého. Má ji poměrně úzká skupina lidí, kteří svou práci dělají zcela zdarma. Ale i oni si musejí na to, co považují za důležité, vydělat prací – jinou činností, kterou vykonávají za peníze. A ano, máme tu i velmi malou skupinku šťastlivců, kteří si vydělávají tím, co by rádi dělali i zdarma.

Kdyby byla vnitřní motivace skutečně lidskou přirozeností, tak tu dnes už dávno máme komunismus a nepotřebujeme peníze. Opak je pravdou. Je to vidět na sociálně „znevýhodněných“, kteří bez jakékoliv motivace (vnější či vnitřní) ztrácejí základní atributy člověka a mění se na zvířátka. Těm stačí se napást, napít, zakouřit si (tím zvířátka převyšují), zajít do herny, zaskotačit si, zazpívat si do rána a pak si v doprovodu „neziskovkáře“ přijít pro dávky. Myslím, že toto je „wellbeing“ ve své nejryzejší podobě. Člověka dělá člověkem práce a řád.

V tomto smyslu musím říci, že je lepší vnější motivace než žádná. Až na školách dosáhneme plnohodnotného „wellbeingu“, promění se školy ve vyloučené lokality, podobně jako v USA, kde frustrovaný prvňáček postřelil svou učitelku.

Proč je třeba učitelům „přidat“ podle důvodové zprávy?

V důvodové zprávě k zákonu o pedagogických pracovnících se píše toto: „Výše platů pedagogických pracovníků by tak stejně jako dosud byla předmětem každoročního jednání o rozpočtu. Pedagogičtí pracovníci a zájemci o profesi by však neměli jasnou garanci úrovně platů v jiném než ročním horizontu.“ (str. 19)

Jistě vás napadlo, proč by měl někdo učitelům a především „zájemcům o profesi“ garantovat úroveň platů? Ne, že bych nestál o peníze, ale opravdu mi není jasné, proč by jedna profese měla být zvýhodněna oproti ostatním. Na Ministerstvu školství to vědí! Toto se píše v důvodové zprávě:

„Fixace platů pedagogických pracovníků koeficientem k průměrné mzdě v národním hospodářství byla zvolena, protože zajišťuje, že výrazné zvýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků v posledních několika letech, bude mít zamýšlený efekt, tedy že zvýší atraktivitu profese, a tak počet zájemců o ně a následně tak i jejich kvalitu. Výše platu pedagogických pracovníků má významný vliv na kognitivní kompetence zájemců o profesi, především uchazečů o studium učitelství, začínajících učitelů a tím učitelů vůbec. Studie vlivu zvyšování platů začínajících učitelů v Austrálii ukázala, že v důsledku vyšších platů ke studiu učitelství nastupovali silnější studenti.“

Kognitivní kompetence? Nic takového odborná terminologie nezná

Lidé, kteří se na psaní důvodové zprávy k zákonu o pedagogických pracovnících podíleli, se asi řídili radou pana Valeriána z filmu Jak svět přichází o básníky: „Ať řekneš sebevětší pitomost, když to podáš náležitě vědecky, vždycky se najde nějakej blbec, kterej ti zatleská.“

Výše platu by prý podle navrhovatelů zákona měla mít významný vliv na kognitivní kompetence zájemců o profesi. Výraz „kognitivní kompetence“ psychologická terminologie nezná. Co však v odborné literatuře lze najít, to jsou kognitivní (česky poznávací) funkce, mezi něž patří:

  • Paměť (schopnost si zapamatovat)
  • Schopnost koncentrace, neboli pozornost
  • Pohotovost a rychlost zpracování informací
  • Schopnost rozhodovat se
  • Schopnost ovládat své emoce
  • Řeč – schopnost vyjadřování a porozumění
  • Prostorová orientace

Co se nám tedy autoři důvodové zprávy snaží říci? Že dáme-li učitelům vysoké platy, je šance, že se ke studiu učitelství přihlásí lidé, kteří umí mluvit, rozumějí tomu, co jim říkáme, něco si pamatují, trefí na toaletu, nevztekají se, když jim ujede vlak, nesvlékají se v parku, a slíbíme-li jim vysoké platy, mají schopnost se rozhodnout, že chtějí učit. Takže – stručně řečeno – MŠMT nám říká, že je šance, že se ke studiu učitelství nepřihlásí úplní „blbci“. Jen na okraj – kognitivní funkce máme v různé míře všichni (ne pouze „talentovaní zájemci“). Ovšem silně pochybuji, že se naše kognitivní funkce zlepší přidáním peněz. Rád se zúčastním takového experimentu.

Co o učitelských platech zjistili vědci v daleké Austrálii?

Opět cituji z důvodové zprávy: „Zvýšení platu začínajících učitelů o 1 procentní bod vedlo ke zvýšení průměrného výsledku u přijímacích testů o 0,6 procentního bodu s největším efektem u uchazečů okolo mediánových výsledků.“ (Leigh, 2012, Teacher Pay and teacher aptitude, Economics of Education Review).

Zní to „fundovaně“, že ano? Až na to, že pracovník Ministerstva školství vůbec necituje z vědecké práce samé, ale jen otrocky přeložil část konspektu k práci uveřejněném na internetu. Zde je originál: „A 1 percent rise in the salary of a starting teacher boosts the average aptitude of students entering teacher education courses by 0.6 percentile ranks, with the effect being strongest for those at the median.“ 

Pokračujme dále v myšlenkové skládačce MŠMT. Cituji z důvodové zprávy: „Kognitivní kompetence učitelů mají následně silný vliv na vzdělávací výsledky jejich žáků a studentů, jak ukazuje studie dat z 31 zemí OECD, využívající data ze šetření kompetencí dospělých PIAAC a výsledků žáků a studentů v testech PISA. (…) Míra kognitivních kompetencí učitelů má zároveň významný vliv na výsledky studentů: vysvětluje zhruba čtvrtinu rozdílů ve výsledcích žáků v testech PISA (Hanushek et al., 2018, The Value of Smarter Teachers: International Evidence on Teacher Cognitive Skills and Student Performance, The Journal of Human Resources).“ Čtvrtina – to je tedy silný vliv! Podotýkám, že čtvrtinu rozdílů pouze vysvětluje, neprokazuje.

Pes má 4 nohy, takže může dávat mléko jako kráva

Nějaký „odborník“ z MŠMT dal dohromady dva dokumenty a učinil závěr (cituji): „Z dostupné evidence tedy vyplývá, že výše platu učitelů má významný vliv na vzdělávací výsledky žáků a studentů, přinejmenším prostřednictvím zvýšení kognitivních kompetencí začínajících učitelů. Jinak řečeno, atraktivní výše platů k profesi učitelství v delším časovém horizontu přivede kvalitnější uchazeče o profesi, a tak kvalitnější učitele. Garance atraktivní výše platů by tak měla zvýšit kvalitu vzdělávání v České republice.“ (str. 24) Je to stejně nepodložené tvrzení, jako kdyby někdo napsal: Pes má 4 nohy. Kráva má čtyři nohy také. Kráva dává mléko. Z dostupné evidence tedy vyplývá, že můžeme chybějící krávy nahradit psy.

Když se podívám na některé kroky Ministerstva školství, začínám mít pochybnosti o „kognitivních kompetencích“ jeho zaměstnanců. Že ti lidé asi dostávají málo peněz, a proto se jim hlásí uchazeči „kognitivně nedostateční“. Možná tím chtějí naznačit, že by bylo třeba navýšit platy zaměstnanců MŠMT. Proč? Protože v citované „vědecké práci z Austrálie“ se píše (můj překlad): „Mohou změny v oceňování práce učitelů přitáhnout k učitelské profesi schopnější lidi? Doposud byly výsledky výzkumu vlivu odměňování na schopnosti učitelů nejednoznačné v odpovědích, do jaké míry jsou změny výše platu učitelů řešením problému kvality učitelů. Jedním z problémů je to, že tyto výzkumy nebylo možné oddělit od nabídky a poptávky na trhu práce. Aby tento problém bylo možné vyřešit, „modeluji“ provázanost mezi aktuálními platy a akademickými schopnostmi budoucích učitelů.“ Toto napsal autor studie.

Takže jak sami vidíte, ani ve veliké Austrálii nikdo neměřil vzdělávací výsledky žáků. Jen se v každém aktuálním roce porovnávala aktuální výše učitelských platů a bodových skóre uchazečů o studium pedagogiky.

Autorovy stránky Za naše děti najdete, pokud kliknete na medailónek dole.

 

QRcode

Vložil: Stanislav Korityák