Pravda o platech. Berou učitelé jako v Penny nebo v Lidlu? Pojďme hovořit o školství s učitelem
04.11.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Peníze, ilustrační foto
Dlouho jsem se tématu učitelských platů vyhýbal, ale nakonec se mu stejně nevyhnu. Důvodů jsem měl několik. První – nepovažuji toto téma za důstojné. Na učitele se v důsledku neustálého naříkání na výši platů mnozí lidé dívají „skrz prsty“ jako na někoho, kdo si věčně stěžuje. Druhý důvod je ten, že učitelské platy jsou jako strašidla – každý o nich mluví, ale nikdo pořádně neví, kolik doopravdy učitelé berou. Proto jsem se rozhodl téma „rozhrábnout“ a udělat za pochybnostmi TEČKU. Ale nejdřív vás seznámím s výsledkem hlasování z minulého článku, v němž jste odpovídali na otázku, zdali by měly být obědy pro děti ve školách zdarma, či nikoliv.
Měly by být obědy pro děti ve školách zdarma? Výsledky hlasování.
Přišlo celkem 1321 odpovědí, což je o něco víc, než bývá počet respondentů při průzkumech veřejného mínění. Je tedy možné průzkum považovat za dostatečně vypovídající. Jak čtenáři odpovídali?
60,6 % respondentů (801 hlasů) se domnívá, že by obědy ve školách být zdarma neměly, protože toho, co je zdarma, si lidé neváží.
9,3 % čtenářů (123 hlasů) odpovědělo, že by obědy zdarma být neměly proto, že by to pro stát bylo moc drahé.
25,8 % lidí (340 hlasů) považuje za správné, aby byly obědy ve školách zdarma pro všechny děti.
4,3 % hlasujících (57 hlasů) by obědy zdarma dopřály jen dětem z chudých rodin.
Já jsem jako autor článku v průzkumu nehlasoval, abych výsledek neovlivnil, ale sám za sebe bych byl pro, aby byly obědy ve školách zdarma pro všechny děti. Ovšem jen za podmínky zavedení služeb na pomoc při práci ve školní kuchyni (jídelně), z nichž by nebylo možné se „vyplatit“ úhradou obědů. Mohlo by to být zčásti formou služeb na úklid stolů, a zčásti pomocí kuchařkám při vaření, v rámci pracovního vyučování. Zvenčí to není vidět, ale skutečně je dost pracujících rodičů, kteří mají hluboko do kapsy, a nikdo jim nic nedá.
Školní obědy zdarma jsou i v rozvojových zemích
Protože mě téma obědů zajímá, hledal jsem další informace a zjistil, že obědy ve školách zdarma jsou pro všechny děti jen ve čtyřech zemích na světě. První dva státy nepřekvapí – Švédsko a Finsko (tam už to takto funguje už od roku 1948). A teď se podržte! Obědy zdarma všem dětem poskytuje Indie s populací překračující 1,2 miliardy obyvatel (druhá nejlidnatější země světa) a Brazílie s 214 miliony obyvatel (šestá nejlidnatější země světa)! Dovedete si představit, kolik obědů to je, když jen v desetimiliónové České republice máme na základních školách něco přes 800 tisíc žáků? A pozor, v obou uvedených zemích se stravují zdarma i všichni středoškoláci a vysokoškoláci! Tomu říkám bohaté země – mají peníze pro vlastní děti. Ale zpět k učitelským platům.
Učitelské platy – učitelé mají málo, ale nikdo neví, kolik
Na nízké platy si učitelé stěžovali už za komunistů. Stejně jako dnes, i tenkrát to mělo podobu narážek typu: „To víte, máme jen malé učitelské platy.“ Ale nikdo nahlas neřekl, kolik bere. V důsledku toho vznikaly pohádky, kolik že to vlastně ti učitelé berou. A stejné pověsti vznikají i dnes. Třeba v článku na Novinkách se dočtete: „Učitelé v regionálním školství (to jsme my na základkách – poznámka autora) pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc Kč.“
Ale všichni víme, jak ošemetný je průměr. Když já sním dva párky a paní šéfredaktorka nedostane žádný párek, tak jsme oba dva měli v průměru jeden vynikající páreček z Kosteleckých uzenin. Obdobně je to s učitelskými platy. O 47 tisících korunách hrubého si většina učitelů může nechat zdát, jak sami brzy zjistíte, podle aktuální platové tabulky. Upozorňuji, že jsou v ní platy oproti roku 2021 dokonce o něco vyšší:
Vysvětlím, jak se plat ve školství určuje. Platové stupně jsou jasné – podle odučeného počtu let, přičemž praxe v jiných oborech se započítává jen zčásti. Já třeba spadám do čtvrtého platového stupně.
Platová třída se odvíjí od dosaženého vzdělání. Já, s plnohodnotným magisterským vzděláním, patřím do 12-té platové třídy. Můj tabulkový plat je tedy 36.300,- Kč hrubého. K tomu připočítejte osobní ohodnocení, které se pohybuje okolo 3.000,- Kč. Příplatek za třídnictví se pohybuje okolo 2.000,- Kč (třídní učitel nejsem). U třídnictví hodně závisí na tom, kolik máte dětí se „speciálními potřebami“. Když to tedy sečteme, tak zjistíme, že hrubá mzda třídního učitele s devatenáctiletou praxí nedosahuje ani 42.000,- Kč. Netřídní učitelé se po devatenácti letech práce ve škole „nepřehoupnou“ ani přes oněch 40.000,- Kč! A podotýkám – stále se bavíme o hrubé mzdě, z níž si stát vezme zdravotní pojištění, sociální pojištění a pochopitelně i 15% daň. Jak můžete v tabulce vidět, tak na oněch „průměrných“ 47.000,- Kč nedosáhne ani pedagog s třicetiletou praxí.
Úslužností režimu k pěknému platu!
Jistě vás zajímá, jak statistici k takovým krásným platům došli, když podle tabulek tohoto průměru nedosahují ani ty nadprůměrné. Důvody jsou dva. První – za covidu stát učitele doslova korumpoval – jinak to nazvat nelze. A nejen nás, ale i zdravotníky, lékaře a jiné veřejné profese. Korumpoval v tom smyslu, že nám platil výrazně víc peněz, abychom měli důvod ve školství zůstat. Proč? Nejen proto, že kvalita výuky šla v důsledku tzv. „distanční výuky“ rapidně dolů, ale také proto, aby učitelé byli loajální a dodržovali všechny ty povinné nesmysly (dvě roušky, lež, že očkovaný žák covid nepřenáší atd.).
Druhý důvod je ve změně hodnocení kvality práce učitelů. Česká školní inspekce hodnotí kvalitu práce školy podle těchto kritérií:
- vize školy
- kvalita školního vzdělávacího programu
- způsob komunikace mezi aktéry vzdělávání (škola – žák – rodič)
- vytváření vhodného klimatu pro vzdělávání a výchovu ve školách
- spolupráce s vnějšími partnery
- pedagogické vedení školy s důrazem na výše uvedené kvality
- profesní rozvoj učitelů
- spolupráce mezi učiteli
- rozvoj demokratických a občanských hodnot
Našli jste mezi kritérii kvality něco jako znalosti dětí nebo vzdělávací výsledky žáků? Já ne. Pořádné peníze se dají vydělat právě pořádáním „projektů“, což je spolupráce s „vnějšími partnery“ (většinou neziskovky), rozvoj demokratických hodnot atd. Když je učitel dostatečně aktivní v souladu s vládní doktrínou, a „neziskovkářům“ otevírá dveře školy, má šanci za svůj „správný postoj“ dostat zasloužený plat. Od slova sloužit nebo slouha?
Berou učitelé jako v Penny nebo jako v Lidlu?
Jak komické je to s opatrným našlapováním okolo výše učitelských platů dokládá dotaz jednoho ze žáků, který „vyzvídal“, kolik učitelé „berou“. Na (pravdivou) odpověď, že „berou dost“ zareagoval otázkou: „Jako v Penny, nebo jako v Lidlu?“ No uznejte, není ta otázka kouzelná? A vcelku správná – platy učitelů se blíží mzdám v Lidlu. Od dětí se často dozvíme spoustu zajímavých věcí a úvah. A to i od těch, kteří třeba propadli. Zrovna dnes mi přišel nový žák na výuku dílen. Když viděl, že ve školní dílně stavíme ze zbytkových materiálů plachetnici, tak se mě zeptal: „Proč vy tady vlastně učíte, když umíte takové věci?“
Stavba lodi, foto Stanislav Korityák
Vložil: Stanislav Korityák