Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Proč jsou školní obědy zdarma jen pro některé děti? Pojďme hovořit o školství s učitelem

31.10.2022
Proč jsou školní obědy zdarma jen pro některé děti? Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Pixabay

Popisek: Školní jídelna, ilustrační foto

Nedávno jsem narazil na oslavný článek, publikovaný v internetové verzi Deníku, nazvaný Školní obědy zdarma: Šetří peníze a brání vyloučení chudých žáků z kolektivu. Smutný článek, když pomyslíme, že v naší zemi žijí děti, jejichž rodiče nemají peníze, aby jim koupili jídlo. Alespoň to tvrdí autorka článku. Já tomu, že v naší zemi nějaké děti hladoví, nevěřím. Nejsme Afrika. Samozřejmě je možné, že třeba afričtí rodiče svým dětem říkávají větu, kterou jsme slýchali my v dobách, kdy se v naší zemi nehladovělo: „Víš, co by za to děti v České republice daly!?!“

Při našem košatém sociálním systému, který umožňuje některým osobám celoživotně nepracovat, je takřka nemožné, aby nějaké děti trpěly hlady. Pokud ano, pak se jedná buď o týrání dítěte, nebo o následek informační diskriminace majoritního obyvatelstva.  Myslíte, že přeháním? Zamyslete se, kolik dotací bylo vypsáno ve prospěch cílové skupiny, zvané bezproblémoví pracující lidé s vychovanými dětmi? Já o žádné takové dotační výzvě nevím. Proto tvrzení, že české děti hladoví, nemohu přijmout. Na to leží okolo cesty mezi školou a školní jídelnou příliš mnoho zahozených jablek, pomerančů, banánů a jogurtů.

Jedna věta, tři lži

Uvedené tvrzení považuji minimálně za hodně nadsazené. A není to jediná zkreslená informace. Už v samotném názvu článku jsou hned tři nepodložená tvrzení nebo polopravdy, které je dnes zvykem nazývat dezinformace. Dříve jsme pro takovéto jazykové manipulace užívali krátké a přesné slovo lež.

Lež první – školní obědy zdarma

První ne zcela pravdivou informací, již z názvu článku vyčteme, je tvrzení, že školní obědy pro děti jsou zdarma. To samozřejmě není pravda. Většina českých rodičů za obědy svých dětí platí. Navíc jim nikdo o možnosti bezplatných obědů ani neřekne. Když si článek přečtete, tak zjistíte, že rodiče jsou předem vytipováváni a následně osloveni. Buď Úřadem práce, školou, případně neziskovkou. Ta vás na úřad dokonce doprovodí, samozřejmě za peníze z vašich daní. Představa, že neziskovky dávají někomu něco zdarma a ze svého, je mylná. Tyto dobročinné spolky pouze přerozdělují cizí peníze. Správně se článek měl jmenovat: Školní obědy pro VYBRANÉ děti zdarma.

Lež číslo 2: (projekt) šetří peníze

Ani toto není plná pravda. Projekt šetří peníze jen někomu. A nikdo se neptá, na co dotyční rodiče ušetřené peníze použijí. Zjišťují Úřady práce, školy nebo MPSV, na co rodiče podpořených dětí ušetřené peníze používají? Nezneužívají náhodou někteří rodiče tyto peníze třeba na nákup alkoholu nebo cigaret?

Rodičům ostatních dětí projekt neušetří ani korunu. Naopak, ty ostatní zadlužuje. Pokud by Česká republika měla vyrovnaný rozpočet, jednalo by se o pouhé obírání ve zbojnickém stylu, jak to dělal Jánošík, bohatým bral, chudým dával (tak se to říká, spíš předpokládám, že si vše nechal). To současní zbojníci z MPSV bohatým (v rámci daní) berou, a některým chudým dávají (v rámci sociálních programů). Přičemž bohatý není ten, kdo má hodně, ale ten, kdo vydělává dost na to, aby platil daně.

Lež číslo 3: (obědy zdarma) brání vyloučení chudých žáků z kolektivu

Docela by mě zajímalo, na základě čeho MPSV, potažmo paní redaktorka k takovému závěru došla? Je pravda, že se u některých podpořených dětí zlepšila docházka. Ale to ještě vůbec neznamená, že se díky samotné přítomnosti ve škole někdo zařadí do kolektivu. To, zda si najdu kamarády, záleží na naprosto jiných faktorech, než na tom, zda mi někdo (za cizí peníze) oběd zdarma. Rozhodující jsou především osobní povahové vlastnosti dotyčného versus osobní povahové vlastnosti jeho okolí. Lidově řečeno – vrána k vráně sedá.

Diskriminace dětí povýšena na normu?

Osobně nevidím jediný důvod, proč by stát měl některým dětem obědy platit a jiným nikoliv. Školský zákon zcela jednoznačně stanoví, že je nepřípustná jakákoliv diskriminace, a výslovně zmiňuje (mimo jiné) diskriminaci na základě sociálního původu. Zákon neříká, zda nemá být diskriminován chudý nebo bohatý. Zákon stanoví, že nemá být diskriminován nikdo, tedy ani děti, pocházející z příjmové průměrných nebo bohatých rodin. Pokud k takovému rozlišování dětí na základě sociálního původu dochází, pak se zcela jednoznačně jedná o systémovou diskriminaci dětí právě na základě sociálního původu.

Jídlo patří k základním potřebám a ty mají všechny děti stejné. Ze samotného faktu, že nějaké dítě má bohaté rodiče, ještě neplyne, že je také bohatě stravováno. Proto by měly být obědy zdarma buď pro všechny, nebo pro nikoho. Osobně se kloním k variantě, že by jídlo mělo být zdarma pro všechny děti, ale – z výchovných důvodů by se všechny děti měly o toto jídlo zdarma nějak zasloužit. Například formou služeb na utírání stolů a zvedání židlí v školní jídelně. To proto, že toho, co dostáváme zdarma, si nevážíme.

Jak nezodpovědný učitel prohrál a prochlastal všechny prachy (vtip)

Děti pracujících rodičů obědy zdarma nedostávají prostě proto, že jejich rodiče na to mají. Tito rodiče zároveň nevědí, že jiné děti mají školní stravu zdarma, Úřad práce ani nikdo jiný je nevytipoval. Pokud to náhodou zjistí, je jim hanba se zeptat. Schválně jsem na začátku školního roku pozdržel platby za své děti a čekal, zda mi škola nabídne nějakou formu sociální pomoci. Ale nic se nedělo, jen jsem byl upozorněn na nutnost úhrady dlužných částek.

Žádnou žádost o obědy zdarma k vyplnění jsem nedostal, ačkoliv vím, že jiní potřební na stejné škole tuto žádost automaticky dostali. Nevím, proč mé děti nebyly vytipovány k obědům zdarma, když jejich nezodpovědný otec škole dlužil, kde se dalo, a škola neví, zda jsem vše třeba nepropil a zda mé děti netrpí hlady. Tak jsem v říjnu vše zaplatil s vědomím, že mé děti nespadají mezi osoby, hodné zvláštního zřetele. Možná bych měl napsat panu Jurečkovi nebo do nějaké neziskovky. Tam by mým nebohým dětem jistě pomohli.

Financovat můžeme pomoc, ale ne nezodpovědnost    

Jak jsem napsal výše, některé děti si jídla, které ve škole dostávají, neváží. A platí to i o oněch podpořených dětech, které mají nárok na obědy zdarma. Tato neúcta se neprojevuje nejen vyhozeným ovocem, ale také tím, že se rodiče chudých dětí často neobtěžují ani odhlásit jídlo, když dítě z nějakého důvodu nemůže oběd odebrat. Proč by to také dělali? Je to peníze nestojí a odhlašovat něco, to je přece práce navíc! Nebylo by na místě, kdyby úřady těmto rodičům začaly účtovat alespoň nevyzvednuté obědy? Dovedu pochopit, že stát financuje pomoc. Ale naprosto nechápu, proč by měl stát z našich daní platit plýtvání a nezodpovědnost cílových skupin (tak jim úředníci říkají).

Co je to za režim, který přivedl lidi do stavu, že nemají na jídlo pro děti?

Dovolím si ocitovat kousek tiskové zprávy MPSV: „Projekt je financován z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám prostřednictvím Operačního programu potravinové a materiální pomoci. Obědy do škol nabízí pomoc rodičům, kteří jsou v hmotné nouzi a nemají dostatek peněz na to, aby zajistili svým dětem stravování ve školních jídelnách.“ Také vás napadlo, v jakém režimu žijeme, že u nás lidé nemají dost peněz na výživu svých dětí?

Recepty pro chudé – cesta k národní prosperitě

Co je Fond evropské pomoci nejchudším skupinám, si můžete přečíst ZDE, text není dlouhý a rozhodně stojí za přečtení. Vyjadřovat se k němu nebudu, jaké bláboly obsahuje, si můžete přečíst sami. Ale – jste-li masochisté, přečtěte si to. Chcete přece vědět, že v bezplatné potravinové pomoci pro nejchudší smí být jen vysoce hodnotné potraviny bez náhražek. To jen vy máte právo si za své poctivě vydělané peníze kupovat jídla plná éček. To nechám na vás. Já se změřím na Úspornou kuchařku, kterou moudré rady naší demokratické vrchnosti končí. 

Když jsem si kuchařku přečetl, tak jsem zjistil, že obsahuje věci, které se děti běžně učí na základních školách v rámci předmětu vaření. Najdeme tam rady, jak skladovat potraviny, jak loupat zeleninu a také recepty na běžná česká jídla typu čočková polévka nebo rizoto, tedy nic složitého. Zajímalo by mě, co sociálně slabí dělali ve škole, že se tato běžná jídla nenaučili vařit? Ano, někdo má problémy se psaním, je to dysgrafik. Někdo má poruchu čtení, tomu říkáme dyslektik, někdo je nemehlo, i ten má odbornou nálepku dyspraktik (vážně). Bohužel nevím, jakou poruchu trpí ten, kdo se ve škole nenaučil škrábat brambory.

 

 

QRcode

Vložil: Stanislav Korityák