Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Drby jsou super. My jsme díky nim uspořádali jazykový tábor. Pojďme hovořit o školství s učitelem

28.08.2022
Drby jsou super. My jsme díky nim uspořádali jazykový tábor. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Se svolením Stanislav Korityják (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Snímek z tábora pro mongolské děti, zde se staví stůl „na řízky", více v článku

Že bychom s manželkou mohli uspořádat letní tábor, kde by se mongolské děti učily česky, o tom jsme uvažovali už dříve. Ale pro letošní rok jsme s táborem zatím nepočítali. Oba jsme si uvědomovali, že je s tím spojeno mnoho práce, zodpovědnosti, a také že nás to bude stát dost času. Aspoň já jsem byl proti – pracuji na úpravách pracovního sešitu, který musí být do září hotov. Ale dopadlo to jinak. Dozvěděli jsme se nejen to, že pořádáme tábor, ale i pro jak staré děti je určen. To jsme netušili.

Hospoda je nejlepší učebna

Vzhledem k tomu, že se pohybuji v mongolské komunitě, vyslechl jsem před třemi lety povzdech personalistky jedné firmy, že se Mongolové nechtějí učit češtinu, i když je tam lidé z jisté neziskovky chodí učit zadarmo. Na to jsem zareagoval, že si jsem jistý, že mně na výuku chodit budou, že je to jen otázka přístupu. Ono je totiž u jazyka velmi důležité vědět, JAK učit. Je nesmysl vysvětlovat cizinci česky gramatiku češtiny, je to neužitečné, a ještě k tomu nuda. K tomu, aby lidé dokázali komunikovat, je nutné vybrat potřebnou komunikační situaci, sestavit do podoby dialogu potřebné fráze, nadrilovat je, a pak žáka „vrhnout“ do reálné situace.

 

Výuka v hospodě

První experiment s výukou Mongolů

Paní personalistka s ukázkou „mé“ výukové metody souhlasila. Na první dvouhodinovku přišlo pět poctivců. Ti očekávali, že budou zase opisovat z tabule gramatiku. Ale nic takového se nestalo. Místo toho jsem je naučil objednávat a platit v hospodě a hned potom jsme vyrazili do podniku naproti přes ulici. Tam si každý sám objednal a zaplatil pití.

Tím se výuka oživila, a ještě k tomu si nadrilované fráze vyzkoušeli v praxi. Když učit, tak nejlépe v hospodě! Dělal jsem to tak i na táboře – podívejte se na fotku, jak jsme s dětmi v hospodě četli. Příští týden přišlo šedesát lidí. Výuka se stala velkým dobrodružstvím a společně jsme takto se žáky byli na výletě v Praze, na raftech nebo na bále. Už tehdy se mě mí dospělí žáci ptali, zda bych nemohl učit i jejich děti. To ale z časových důvodů nebylo možné.

 

Cyklovýlet

Napřed fáma, potom tábor

Pak přišel covid a výuka skončila. Byl čas na něco jiného. Koupili jsme si louku na břehu řeky a začali na ní pracovat. Postupně na louce přibyl karavan, jurta a také velký jídelní stan. Jaké bylo naše překvapení, když ženě zavolala jedna naše bývalá žákyně, že chce své dvě děti přihlásit na tábor, který pořádáme. My jsme pochopitelně žádný tábor nepořádali, ale důvěra zavazuje. Rozhodli jsme se proto, že to vyzkoušíme. Místo i vybavení jsme měli, sehnat další jurtu na spaní také nebyl problém, proč tedy ne? Během týdne jsme vytvořili výukový program, sestavili jídelníček, udělali přihlášky a zveřejnili reklamu v mongolské komunitě. Do týdne jsme měli „plno“ a za další týden tábor začal. 

Jak si kdo ustele, tak spí – doslova

Přijeli malí Mongolové z celé České republiky od devíti do šestnácti let. Česky rozuměli jen tři z nich. Ostatní „ani ťuk“. Tábor začal. První slova, kromě pozdravů, byla: vrtačka, šroub, pila, úhelník, svorka, špalík a prkno. Děti si musely samy postavit zařízení tábora – velký jídelní sůl, lavice, lavičky k ohni, stojan na tabuli, latrínu, umývárnu a sprchu. Komunikace vypadala asi takto: „Podej mi kladivo!“ – „???“ – „Podej mi kladivo!“ Kluci se na sebe znovu nechápavě podívali, načež jsem ukázal na jednoho z nich, pak na kladivo a řekl: „TY mi PODEJ kladivo!“ Po dvou dnech už všichni věděli, co znamená „podej“, „přines“, „uřízni“, „přišroubuj“ a znali i názvy nářadí. Jak se s prací popasovali, vidíte na obrázcích. 

Napřed dril, potom komunikace

Výuka probíhala ve dvou blocích. Dopoledne, hned po snídani byla teoretická příprava – napsal jsem potřebné fráze na tabuli a naučil je děti správně vyslovovat. Pak byla půlhodinová přestávka na odpočinek a na svačinu. V druhém výukovém bloku jsme pomocí zapsaných a nadrilovaných frází trénovali scénky. Pak následoval oběd. Na obědy jsme chodili do nedaleké restaurace. Není divu, že jako první jsme trénovali objednávání jídla a pití.  

 

Hraní deskových her

Hospoda – fórum českého národa

Hospoda je pro Čechy tím, čím bylo starým Římanům fórum. Pečujme si o své hospody, je to jedno z mála míst, kde vám nedají za závadné názory BAN. Na rozdíl od Googlu nebo Seznamu. A navíc je to česká tradice. Viděl jsem v jedné vesnici v západních Čechách hospodu, kde na jedné straně chlapi popíjeli pivo a proti nim seděly ženské a pletly. Není to fantastické? Hospoda není o opíjení, ale o komunikaci.

Možná právě pro svůj svobodný charakter byly v době „lockdownů“ zavřeny hospody, kde si lidé mohli volně vyměňovat své názory. A jistě nešlo o zdraví, obchodní centra, kde byl mnohem větší pohyb lidí, fungovala dál. Nebo tam se snad covid nepřenášel? 

Básničky jako „instantní gramatika“

Jedna věc je rozumět jazyku a druhá věc je proniknout do myšlení daného národa. My totiž můžeme rozumět jednotlivým slovům, ale celkový význam může být odlišný. Proto jsme každý večer dětem pouštěli ukázku nějaké kultovní české pohádky – Spejbl a Hurvínek, Mach a Šebestová, Maxipes Fík atd. U jednoduchých pohádek jsme nejprve pustili pohádku a žáci měli odhadnout, o co šlo. V případně náročných pohádek, jako třeba Fimfárum,  jsme to dělali naopak, žena nejprve text mongolsky převyprávěla, a teprve potom děti sledovaly video.

Také jsme hráli hry, klasické na hřišti, ale i deskové: Člověče nezlob se!, Bomba a jiné. Při hrách si žáci osvojují specifický jazyk, rozpočítávání atd. Zároveň je schopnost hrát hry prostředkem k začlenění do dětského kolektivu. Dalším nezbytným prvkem jsou říkanky a jednoduché písničky. Ty obsahují rýmované větné struktury, které se dobře pamatují. Těm říkávám „instantní gramatika“. 

Není řízek jako řízek

K základům kultury náleží také národní kuchyně. Proto jsme jeden den místo návštěvy restaurace smažili řízky. Každý si svůj řízek naklepal, obalil a pod mým dohledem osmažil. Skládali jsme je do hrnce, přičemž si každý pamatoval pořadí „svého řízku“. Škrábání brambor bylo pochopitelně nedílnou součástí procesu.

 

Příprava řízků

Řízky byly vynikající a u oběda jsem dětem vysvětlil, co znamená, když o někom řekneme: „To je pěknej řízek!“. Hned jsem si uvědomil tu nespravedlnost: Za „řízka“ lze považovat pouze muže.

 

A pak to nejlepší - řízky k obědu

Komunikační bojovky

Mají-li se děti „otrkat“ a „rozmluvit se“, je nezbytné „hodit je do vody“. Proto jsme pro ně připravovali akce, při nich musely samy splnit nějaký úkol, při němž se neobešly bez znalosti češtiny. Těmto akcím předcházel nácvik potřebných frází, přece jen si nemůžeme dovolit poztrácet žáky. Jak taková akce vypadala? Třeba tak, že jsme každému dali sedm korun, řekli, že autobus jede v 10:30 z kilometr vzdálené zastávky a že je budeme čekat v Milovicích. Samozřejmě jsme si je nenápadně pohlídali, ale to ony nevěděly. Jiný den jsme děti rozdělili do skupin, vysadili je v centru Mladé Boleslavi. Měly hodinu na získání co největšího počtu razítek. Někde dostaly razítko, někde i lízátka a odněkud je vyhnaly. Třeba ze sexshopu.

Na každou takovou akci navazoval další program – bazén, muzeum atd. Náročnost úkolů se postupně zvyšovala. Úkol už nebyl jen jeden. Například při soutěži v nakupování každý dostal dvacet korun. Za ně si měl koupit jízdenku na autobus, za zbývajících třináct korun koupit co nejzajímavější věc, která se do této sumy vejde, a v určený čas přijít na určené místo. Jedna dívčina přinesla kytici a třináct korun ani neutratila. Tomu říkám efektivní komunikace! 

Balíček se sladkostmi přiletěl na padáku

Na táboře děti obvykle dostávají od rodičů balíčky. To u nás tak úplně nešlo, ale přesto účastníci tábora nebyli o balíček ochuzeni. S nápadem přišel instruktor z letecké školy v Milovicích. Ten nám nad tábořištěm při jednom z výukových letů shodil sladkosti na padáku. Ačkoliv jsme měli i jiné akce, večer v maskách, stezku odvahy, opékání u ohně atd., podvečerní běh za letícím padákem byl zlatý hřeb tábora.

Je jasné, že se dítě, které před měsícem přiletělo z Mongolska, nenaučí za týden česky, ale všechny se po týdnu na táboře dokázaly o sebe postarat a také na základní úrovni se dorozumět. Na to, jak krátká byla příprava, akce dopadla velice dobře. Tímto děkuji všem, kteří nám s přípravou tábora pomohli.

 

QRcode

Vložil: Stanislav Korityák