Sedla si před ekoautobus a byla zděšena klimatickou krizí. Komentář Štěpána Chába
komentář
28.04.2021
Foto: Se svolením: Řidič příslušného autobusu
Popisek: Mladá ekologická aktivistka na minutu zastavila provoz mladoboleslavské hromadné dopravy v počtu jednoho autobusu na ekologický pohon
V Mladé Boleslavi udeřila klimatická krize. Na protest si sedla před autobus městské hromadné dopravy, který poháněl stlačený zemní plyn, tedy jedna z nejekologičtějších forem paliva, jíž lze v běžném provozu využívat. Na ceduli si klimatická krize přinesla heslo dne: „Jsem zděšeno tím, kolik způsobí utrpení klimatická krize.“ Klimatickou krizi v tomto případě zastupovala mladá dívka, kterou po minutě vyhnal ze silnice jeden z přihlížejících.
Je to krásné, děti se stále bouří proti všem nespravedlnostem světa. Ve škole, je tomu 20 let, jsme se také se spolužáky dohodli, že půjdeme blokovat vlastními těly těžební věž, která rozkutávala místní kopec. Naštěstí jsme se o věci rozhodovali u piva v hospodě a jako řešení i tehdejší klimatické krize jsme se, nezávisle na všem, rozhodli krizi vyřešit vypitím všech zásob piva, co v hospodě bylo. Druhý den jsme zjistili, že řešení klimatické krize s sebou nese velký bolehlav.
Praktikování protestu
Na stejné škole, oborem ekologická, nutno zmínit, se jedna dívka také rozhodla uplatnit své právo na volání po klimatické spravedlnosti, pivo nepila, takže došlo i na akci. Pokoutně si vyrobila na papundekl transparent s nějakým dušebolným výkřikem a jala se místo vyučování blokovat místní frekventovanou silnici před školou. Vydržela déle než klimatická krize v Mladé Boleslavi. Učiteli totiž trvalo plných pět minut, než vyběhl ze školy a řevem nebohou dívku zahnal do škamen. Holt, v závěru devadesátých let ještě nebyl svět připravený na PR klimatické Grety. Teď už je, ale bohužel ne v České republice, kde kolemjdoucí řeší podobné problémy prostým zvoláním – pakuj se učit.
Ekologie po našem
V pondělí jsem si skočil na obecní úřad naší vesničky a koupil si dva pytle na komunální odpad. V lesíku, který je nedaleko našeho domu, si totiž ulevila nějaká nižší forma existence tím, že vysypala obsah svého objemného koše na odpad mezi šišky a uschlé listí. Vypadá to tam teď jako, no jako u nižší formy existence doma. Dnes odpoledne vezmu děti, pytle, rukavice, nadšení pro věc a jde se sbírat. Dva pytle 100,-, utracený čas jedna hodina sběru. Edukace harantů k nezaplacení. Vše možné samozřejmě vytřídíme a chuděry děti ode mě schytají přednášku o lásce k přírodě a všemu živému. Už teď je lituju.
Má sestra před lety nalezla ve škarpě vysypaný bordel. Zběžným pohledem zhodnotila, že naši krajinu svým odpadem poctil občan sousedního Německa. A nakrklo ji to. Pořádně. Jenže co s tím, pachatele těžko chytit. I vzala pytel, rukavice, trochu méně nadšení a jala se to sebrat. A jaká to radost, mezi odpadky pachatel z Německa nechal i adresu svého pobytu. Na úřední obálce. V sestře se vzdula povaha mstitele. Plamen pomsty se rozdmýchal natolik, že pytel umístila do kufru svého vozu a vyrazila obohatit sousedy ze Spolkové republiky Německo. Po hodině jízdy po německých komunikacích nalezla příslušný dům pachatele. Měl to tam krásné, trávníček vysekaný, nádherně uklizeno, načančáno, skutečný reprezentativní ukázka německé pořádkumilovnosti. Obsah pytle s odpadky se mu na té snobské zahradě skutečně vyjímal.
Klečí už i politici
Vláda se v našich mladých letech začínala ekologií zabývat. Ekologie jako téma číslo jedna byla zatím v plenkách. A řešilo se to, jak mohu zpětně usuzovat, racionálně. Tady to moc dýmí, měli bychom to vyčistit, vždyť tím zabíjíme lesy. Ano, dávalo to smysl, diskuse byla racionální a účinná. Životní prostředí jsme začali brát vážně a skutečně jsme začali čistit ten bordel, který jsme po sobě nechávali. Teď? Teď mám pocit, že racionalita se postupně vytratila a vedle protestující dívky v Mladé Boleslavi klečela i Evropská komise, která je stejně absurdně zděšena z utrpení, které s sebou klimatická krize nese a nevidí, jaké utrpení s sebou přinese řešení klimatické krize dle notiček právě Evropské komise (tak zvaný Green Deal).

Vložil: Štěpán Cháb