Zámek s klášterem se stal ostrovem svaté Anny, která ochránila město před morem. Český poutník
26.10.2019
Foto: René Flášar
Popisek: Zámek v Mnichově Hradišti
FOTOGALERIE Na dnešním výletě na nás čeká dominantní zámek, historická stavení, klášter a romantická procházka městem Mnichovo Hradiště. První písemná zpráva o Mnichově Hradišti pochází z roku 1279, kdy je uváděno jako místo útěku královny Kunhuty. Město ale již o něco dříve založili mniši z cisterciáckého kláštera na protějším břehu řeky Jizery.
Od nádraží vyrážíme po modré značce do centra města, které je z velké části památkovou zónou. Jedním z hlavních symbolů města je budova novorenesanční radnice umístěná do bloku budov uprostřed Masarykova náměstí, jež byla postavena v 90. letech 19. století. Za pozornost stojí i honosná, pozdně secesní budova dnešní pošty, dříve záložny, kterou svými plastikami vyzdobil sochař Ladislav Šaloun, tvůrce Husova pomníku v Praze. Při cestě městem pak potkáváme celou řadu menších památkově chráněných měšťanských domů. Na náměstí stojí za shlédnutí i Mariánský sloup, který můžeme spatřit na západní straně náměstí. Mariánský sloup pochází z počátku 18. století.
Ze hřbitova zbylo jen několik náhrobků padlých vojáků
Jen kousek od centra stojí kostel svatého Jakuba. Farní kostel stojí na místě staršího kostela, pravděpodobně vystavěného již v době založení města, tedy někdy kolem poloviny 13. století. Zasvěcen je apoštolu svatému Jakubovi Většímu, patronu poutníků. Dnešní kostelní stavbu dala v letech 1726 – 1727 postavit hraběnka Marie Markéta z Valdštejna. Okolo kostela býval po staletí městský hřbitov, ale před polovinou 19. století se zde již přestalo pohřbívat. Na konci století bylo kostelní návrší upraveno, a tak se z původního hřbitova zachovalo jen několik náhrobků padlých vojáků z prusko-rakouské války v roce 1866.
Postavil zámek a byl popraven
Modrá značka nás posléze malými uličkami dovede až k nejvýznamnější památce Mnichova Hradiště. Tou je bezesporu zámek, který nechal vystavět v 17. století Václav Budovec z Budova, významný politik předbělohorských Čech. Jako přední činitel stavovského povstání byl Václav Budovec nakonec popraven na Staroměstském náměstí v roce 1621. Následkem toho se posléze mnichovohradišťský zámek dostává v roce 1623 do rukou Albrechta z Valdštejna. Valdštejnové pak zámek vlastnili až do roku 1945, kdy jim byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován.
Zámek s bohatými interiéry
Zámek se v současnosti chlubí jedněmi z nejbohatších interiérů celého Česka, včetně unikátního divadla vystavěného k příležitosti setkání Svaté aliance. Součástí zámku je i zámecký park včetně kaple svaté Anny s hrobkou vojevůdce Albrechta z Valdštejna a lapidáriem barokních soch.
Při přestavbě zámku v letech 1695-1711 vznikla kromě budov oranžérie a koníren i rozsáhlá zahrada s řadou drobných staveb. Okrasná část plochy je zaplněna tvarovanými dřevinami a záhony s růžemi, na ni pak navazuje nevelký přírodně krajinářský park anglického typu, ve kterém naleznete řadu hodnotných cizokrajných dřevin. V minulosti zde ještě stával skleník, dodnes se ale dochovala jen jeho zděná část. Celková rozloha parku činí přibližně 7 hektarů.
Ostrov svaté Anny
Součástí areálu zámku Mnichovo Hradiště je i komplex kapucínského kláštera ze 17. století. Jeho součástí je také klášterní kostel svatých Tří králů ze stejné doby. V letech 1723 - 1724 byla ke kostelu přistavěna barokní kaple svaté Anny.
Hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic, se tehdy rozhodla rozšířit kostel o prostor kaple pro anenské bohoslužby. Mimo jiné i z vděčnosti, když se okolím přehnala morová epidemie, která se jako by zázrakem městu vyhnula. Svatá Anna tehdy prý nad městem držela ochranou ruku, díky čemuž je tato oblast známá i jako ostrov svaté Anny. U zámeckého areálu naše dnešní putování končí. Zítra vás zavedeme do nedalekého Klášterce a Bakova nad Jizerou.

Reportáž vznikla ve spolupráci se Středočeským krajem.
Vložil: René Flášar