Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Anna proletářka zářila, dokud ji neodsunula Brejchová. A pak spáchala neodpustitelný hřích. Tajnosti slavných

28.05.2018
Anna proletářka zářila, dokud ji neodsunula Brejchová. A pak spáchala neodpustitelný hřích. Tajnosti slavných

Autor: repro/ČT

Popisek: Marie Tomášová v roce 1969 v televizní inscenaci První láska

Už jako studentka zazářila v Národním a její křehká krása se stala synonymem poctivosti, duchaplnosti a odhodlání. Jenže pak se pustila s manželem do projektu, za který jim vzápětí normalizační soudruzi vystavili účet.

Patřila k největším hvězdám konce padesátých let a její jméno bylo opravdovým pojmem, dokud se na scéně neobjevila Jana Brejchová a neodsunula ji do pozadí. Všichni obdivovali její křehkou krásu, všem ale brala dech i hlubokým a oduševnělým uměleckým projevem. Jenže se koncem šedesátých let, podobně jako celá řada kolegů, i krásná Marie Tomášová ‘provinila‘ v očích nastupující normalizační vládnoucí garnitury, a tak byla široká veřejnost o její umění připravena striktním zákazem. Jediné, co až do roku 1989 směla, byla umělecká recitace.

S Marií Brožovou v roce 1954 v historickém velkofilmu Jan Hus

S Marií Brožovou v roce 1954 v historickém velkofilmu Jan Hus
(foto - repro/archiv ČT)

Chudá, ale vzdělaná

Jedna z předních divadelních hereček se narodila 18. dubna 1929 v Dobrovicích u Mladé Boleslavi, navzdory velmi skromným poměrům, v nichž vyrůstala, se jí ale dostalo velmi kvalitního základu pro budoucí profesi. Oba její rodiče totiž měli velmi úzký vztah k umění, především k literatuře a hudbě, a tak ji vedli ke vzdělání v oblasti kultury. Od útlého dětství se učila hrát na klavír, zpívala, četla českou a ruskou klasickou literaturu a zdokonalovala své recitační umění častým vystupováním na veřejnosti. Přesto nebyla během druhé světové války přijata na gymnázium, takže mohla začít studovat až po osvobození. Po maturitě se přihlásila na DAMU a již během studia dokonce hostovala na jevišti Národního divadla v nestárnoucí hořké komedii Antona Pavloviče Čechova Višňový sad.

Vynikla i na ‘oblasti‘

První angažmá dostala po absolutoriu mimo Prahu, zprvu působila jednu sezónu v Horáckém divadle v Jihlavě, pak další dvě v Krajském oblastním divadle v Plzni. Přesto její zajímavý, lyrický dívčí projev neunikl pražským režisérům, takže se již v roce 1955 stala členkou souboru činohry Národního divadla. Tam se také seznámila s budoucím manželem, o osm let starším uznávaným režisérem Otomarem Krejčou, a na jevišti často spolupracovala s tehdy čerstvou hvězdou naší první scény Janem Třískou. V polovině šedesátých let nastal v její kariéře zlom, poté co Krejča nemohl najít společnou řeč s vedením divadla. Odešel tudíž a založil legendární Divadlo Za branou, kam ho vzápětí následovala i Marie. Z Národního ji ale jen tak pustit nechtěli, a tak si vzala neplacenou dovolenou a ze zaměstnaneckého svazku byla oficiálně propuštěna až v roce 1969. V Divadle Za branou excelovala především pod režijním vedením svého manžela a jejím výkonům dominoval vedle nesporných fyzických předností mimořádně kultivovaný projev.

S Janem Třískou v roce 1967 v kriminálce Čtyři v kruhu

S Janem Třískou v roce 1967 v kriminálce Čtyři v kruhu
(foto - repro/archiv ČT)

Anna proletářka

Před filmovou kamerou stanula poprvé hned v titulní roli, režisér Karel Steklý si ji v roce 1952 vybral pro postavu hlavní hrdinky do budovatelského dramatu Anna proletářka, natočeného podle stejnojmenné novely Ivana Olbrachta. Tímto románem vstoupil poprvé do české literatury nový typ hrdiny – dělník, který bojuje za uskutečnění socialistických ideálů. Příběh vývoje venkovské služky, která se pod vlivem svého muže dělníka a politických událostí v Praze v roce 1920 mění v uvědomělou proletářskou ženu, toužící po převratu a změně společnosti. Podobné postavy uvědomělých dívek z prostých poměrů ji pak provázely i v dalších filmech padesátých let, ať již šlo o velkoryse pojatou husitskou trilogii Otakara Vávry či o adaptace klasických divadelních her. Zahrála si ale i v několika projektech ze současnosti a až do zákazu stanula před kamerou ve třech desítkách projektů. Postava Lídy Matysové v psychologickém dramatu Taková láska, které natočil režisér Jiří Weiss podle divadelní hry Pavla Kohouta, jí v roce 1959 dokonce vynesla ocenění za nejlepší herečku roku v divácké anketě.

Ze špice na dno

Srpnová okupace v roce 1968 a následné společenské změny obrátily Mariin život úplně naruby. Divadlo Za branou bylo v roce 1972 definitivně zlikvidováno a většina jeho protagonistů, z pohledu tehdejšího režimu provinilců, hledala další uplatnění jen velmi obtížně. Marie dostala administrativní zákaz umělecké činnosti, až do roku 1989 byla zaměstnankyní Supraphonu a své umění mohla představovat publiku jedině v rámci recitačních pásem Lyry Pragensis. Ve filmu se dočkala pouze jediné vedlejší roličky – v roce 1982 si zahrála ředitelku dětského domova v ideologicky tendenčním dramatu režiséra Júlia Matuly Poslední vlak.

Jako teta Ema v roce 1990 v moderní pohádce Čarodějky z předměstí

Jako teta Ema v roce 1990 v moderní pohádce Čarodějky z předměstí
(foto - repro/archiv)

Návrat měl jepičí život

Události roku 1989 umožnily návrat i Marii. Zatímco filmaři na ni mezitím pozapomněli, takže se dočkala jen několika ‘štěků‘, stěžejní pro ni bylo obnovení někdejšího Divadla Za branou. Její návrat na jeviště v obnoveném představení Višňový sad se stal jednou ze zásadních kulturních událostí počátku devadesátých let. Poté se představila ještě v několika výrazných rolích, jenže i tentokrát měla historie scény jen velmi krátkého trvání. Již v roce 1992 bylo divadlo opět uzavřeno a Marie se definitivně stáhla do ústraní. Objevila se pak už jen sporadicky, naposledy jsme ji mohli vidět v roce 2000 jako babičku v televizní inscenaci režiséra Vladimíra Michálka Jistota.

Vzpomínka jako živá

V roce 2009 převzala Marie Tomášová cenu Thálie za celoživotní mistrovství při příležitosti svých osmdesátin. Loni konečně vyšla i její kniha vzpomínek, nazvaná Věřit napsaným slovům. Rozepsala se v ní o svém dětství na venkově, cestě za divadlem, práci v oblastním divadle i na prknech předních národních scén, spolupráci s režiséry i recitační činnosti v Lyře Pragensis. Knihu doprovázejí unikátní fotografie s mnoha předními umělci dvacátého století, autorčin medailon i kompletní soupis jejích rolí, který zpracovala historička českého divadla Marie Valtrová. A také CD s nahrávkami Marie Tomášové, mimo jiné z představení Noc s Hamletem, Racek, Tři sestry, Romeo a Julie či Hodina lásky.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace