Kamion plný neobvyklých imigrantů dorazil do středních Čech. Tyhle prý ale přivítáme s otevřenou náručí, zajímá se o ně totiž celý svět
08.12.2015
Autor: Janusz Sochacki
Popisek: Sedm těžkotonážních krásek dorazilo do nového domova v Milovicích, samec bude mít zpoždění
Je jich plný kamion a na tyhle imigranty se na rozdíl od jiných opravdu všichni těší. V neděli dorazil z Polska transport vzácných zubrů, kteří osídlí bývalý vojenský prostor Milovice. Česká republika tak má světový unikát! Transport nakonec přijel opožděný. Navíc jeho cestu v posledním úseku a také vykládání zvířat komplikovalo bahno, které se vytvořilo po vydatném nočním dešti. První dva zubři tak byli vypuštění v posledních paprscích zapadajícího slunce těsně před šestnáctou hodinou. Přepravní bedny otevřeli hejtman Středočeského kraje Miloš Petera a přední český biolog David Storch.
Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice, který se nachází mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou, se stane prvním místem, kde se budou vyskytovat všechny tři klíčové druhy velkých evropských kopytníků – divocí koně, zubři a pratuři. „Podobný pohled se lidem nenaskytl možná několik posledních tisíc let,“ říká ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Zubři byli v přírodě vyhubeni až počátkem 20. století, pratuři o tři sta let dříve a koně zřejmě již před mnoha sty a možná i tisícovkou let. Jejich poslední populace přežívaly na různých místech, takže v jedné lokalitě se neměly možnost potkat velmi dlouho.
Čtěte také:
„Největším překvapením bylo, že ze všech tří druhů zvířat, která jsme v rezervaci letos vypouštěli, byli zubři nejméně plaší. Přestože byli odchyceni v polských rezervacích, a nikdy nežili v zajetí, po otevření beden před lidmi neutíkali a několik minut stáli v blízkosti více než stovky diváků. S příjezdem divokých koní, kteří před lidmi okamžitě odběhli do vysoké vegetace, se to nedalo srovnat,“ porovnává Dalibor Dostál. Zbývajících pět zvířat bylo vypuštěno již za tmy v neděli kolem půl šesté. Někteří zubři se potom vraceli k místu s přepravními bednami, což pak komplikovalo vypouštění dalších zvířat, protože ošetřovatelé museli dávat pozor na zubry, kteří se již volně pohybovala kolem.
Z Polska dodrazilo sedm krásek
Skupina sedmi samic přijela ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Nejstaršímu zvířeti je sedm a nejmladšímu dva roky. Transport měl na pastvinu původně dorazit již minulé pondělí, kvůli administrativním potížím na polské straně ale nakonec přijel až v neděli. Navíc se zpožděním, protože jeho cestu v posledním úseku i vykládání zvířat komplikovalo bahno, které se vytvořilo po vydatném nočním dešti. První dva zubři tak byli vypuštěni v posledních paprscích zapadajícího slunce těsně před šestnáctou hodinou, zbývajících pět již za tmy kolem půl šesté. Někteří se potom vraceli k místu s přepravními bednami, což pak komplikovalo vypouštění dalších zvířat, protože ošetřovatelé museli dávat pozor na zubry, kteří se již volně pohybovali kolem. „Největším překvapením bylo, že ze všech tří druhů zvířat, která jsme v rezervaci letos vypouštěli, byli zubři nejméně plaší. Přestože byli odchyceni v polských rezervacích a nikdy nežili v zajetí, po otevření beden před lidmi neutíkali a několik minut stáli v blízkosti více než stovky diváků. S příjezdem divokých koní, kteří před lidmi okamžitě odběhli do vysoké vegetace, se to nedalo srovnat,“ porovnává Dalibor Dostál.
Šlo o nejnáročnější dovoz zvířat do přírodní rezervace. Zubři jsou totiž velmi plaší, a i když jsou přepravováni ve speciálních bednách, je pro ně cesta velkým rizikem. Výjimkou při podobných transportech nejsou ani úhyny zvířat v důsledku stresu. Býk za samicemi přijede s několikadenním zpožděním, protože původně vybraný samec neprošel přísnými veterinárními testy. Zubři budou po příjezdu pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě, poté budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce nato je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.
„Navrácení zubra do přírodní rezervace považujeme za výborný nápad a již několik let tento projekt výrazně podporujeme. Zvířata si v dnešní hektické době zaslouží lidskou pomoc. Navíc je dobře, že se zubři vrátí do České republiky, kde byl kdysi jejich domov. Jako nový majitel Zoo Tábor mám navíc radost, že milovníci velkých zvířat budou moci obdivovat zubra také v naší zahradě, kam se nám na přelomu roku vrátí z hodonínské zoo,“ konstatoval Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol a majitel Zoologické zahrady Tábor. „V současné době navíc v Zoo Tábor připravujeme projekt na rozmnožování zubrů a jejich postupné navrácení do volné přírody,“ dodal.
Záchrana pro jiné druhy rostlin a živočichů
Cílem návratu velkých kopytníků je nejen vracet do přírody původní druhy velkých zvířat, ale především s jejich pomocí chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se s nimi vyvíjely po tisíce let. Pro vznik přirozené mozaiky je klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní. Každé z těchto zvířat se totiž zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři dávají přednost jiné skladbě bylin a budou víc odstraňovat náletové dřeviny. Díky tomu vznikne přirozená mozaika, kterou pro svůj život potřebuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů.
„V bývalém vojenském prostoru Milovice se velcí kopytníci budou vyskytovat na dvou pastvinách, vzdálených přes čtyři kilometry. Zubři a pratuři jsou totiž příbuzné druhy a jejich soužití zatím není vyzkoušeno. Ani jedna z pastvin navíc není pro dvě stáda velkých turů dostatečně velká,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Zatímco divocí koně a zpětně šlechtění pratuři již osídlili čtyřicetihektarovou pastvinu v sousedství Milovic, zubři začnou zabydlovat aklimatizační ohradu v lokalitě Traviny nedaleko Benátek nad Jizerou, kde budou mít po karanténě k dispozici pastvinu o rozloze zhruba sto dvaceti hektarů.
Takovýhle pohled se Čechům nenaskytl několik století
Zkoušel to již arcikníže Ferdinand
Zubři patří v České republice k původním živočišným druhům. Na území současného Středočeského kraje se přitom dochovaly jedny z posledních archeologických dokladů o jejich výskytu. Nálezy z Libice nad Cidlinou na Nymbursku je dokládají ještě v 10. století, na našem území ale zřejmě žili až do 14. století. V 16. století se pak arcikníže Ferdinand Tyrolský pokusil zubry vrátit do lesů na Brandýsku a později i na Křivoklátsku.
Návrat zubrů umožnila podpora několika partnerů projektu. K nejvýznamnějším patří Středočeský kraj. „Očekávám, že nový druh zvířat v Milovicích bude pro zdejší obyvatele a návštěvníky stejnou atrakcí jako předchozí vypuštěná zvířata. Sleduji i velmi pozitivní vliv velkých savců na proměnu stepní krajiny Milovicka, kde se opět šíří vzácné druhy rostlin,“ ocenil projekt středočeský hejtman Miloš Petera. Podporuje ho i město Benátky nad Jizerou, které chce vybudováním naučné cyklostezky a pozorovatelny přiblížit toto téma široké veřejnosti a šetrnou turistikou citlivě zvýšit osvětu a propagaci území. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.
Informace obletěly celý svět
První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchem u Milovic tehdy přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti praturů dovezených z Holandska. S lokalitou na Travinách tak rozloha rezervace na území bývalého vojenského prostoru dosáhne přibližně sto šedesáti hektarů.
Dalším cílem projektu je podpořit šetrný turistický ruch v regionu. „Díky tomu, že jde o celosvětově unikátní projekt a velká zvířata jsou v národních parcích Afriky i Asie tím nejatraktivnějším cílem turistů, má bývalý prostor Milovice velkou šanci stát se návštěvníky vyhledávanou destinací, samozřejmě v míře, která nebude rušit místní přírodu,“ doplňuje Dalibor Dostál. Již letos se na divoké koně do Milovic přijely podívat tisíce turistů, zprávy o příjezdu divokých koní a praturů obletěly svět a přinesly je sdělovací prostředky na pěti kontinentech včetně prestižních médií, jako jsou New York Times, Washington Post, BBC nebo Die Welt.
Cílem je nová národní přírodní památka
Záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou, podporuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje část tamních pozemků. „Zachování specifických stanovišť pomocí velkých spásačů vegetace vidím jako smysluplnou a efektivní cestu péče o připravovanou národní přírodní památku. Navíc se jedná o projekt významný z vědeckého hlediska, a to nejen pro přírodovědce, pominout nelze ani jeho určitou zajímavost pro veřejnost,“ řekl Ladislav Pořízek, ředitel Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Na projektech, spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků, spolupracuje ochranářská organizace s experty celé řady odborných institucí. Projekty podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci dobrovolnického programu ho podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Na péči o zubry může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská