Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Šílený bordel, to byste museli vidět. Oni nikdy nepracovali, zato kradou, aspoň plastové lžičky, popisuje uprchlíky český kuchař. A aktivista by s nimi udělal krátký proces

28.08.2015
Šílený bordel, to byste museli vidět. Oni nikdy nepracovali, zato kradou, aspoň plastové lžičky, popisuje uprchlíky český kuchař. A aktivista by s nimi udělal krátký proces

Autor: Youtube, repro

Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

Aktivista a publicista Jan Šinágl považuje petici vědců varující před nárůstem xenofobie v české společnosti za naivní. Češi dle něj cítí oprávněný pud sebezáchovy. Ve svém komentáři Šinágl rovněž obhajuje použití síly proti uprchlíkům k vlastní ochraně a záchraně. Příklad bychom si dle něj měli vzít z Austrálie, kam už rok nepřišel ani jeden nelegální imigrant. O uprchlících přinesla zajímavou reportáž i MFDnes a své si řekl český kuchař, který jim vaří v Německu.

Šinágl poukazuje na to, že australský politik Tony Abbott prosadil po svém zvolení premiérem v roce 2013 operaci „Suverénní hranice“, která dokázala zastavit příliv uprchlíků do této ostrovní země. V roce 2015 prý nepřistála v Austrálii ani jediná pašerácká loď obchodníků s lidmi.

Podstatou politikova plánu je nekompromisní přístup k nelegálním migrantům. Vojenské námořnictvo zastaví každou loď s přistěhovalci, která směřuje do Austrálie. Pokud neuposlechne, přiváže ji a odtáhne k indonéskému pobřeží. Pokud náhodou nějaký nelegální imigrant pronikne až do Austrálie, je převezen do azylového tábora na ostrově Nauru nebo na ostrově Papua Nová Guinea. Tam čeká na vyřízení azylové procedury. Pokud mu není azyl poskytnut, je dopraven do země původu.

„Nemohli bychom to v Evropské unii udělat stejně? Proč bychom měli podporovat pašeráky lidí a jejich nelegální byznys v objemu několika miliard eur ročně? Proč bychom měli dále finančně podporovat Islámský stát, který od pašeráků lidí vybírá výpalné až do výše 50 procent jejich příjmů?“ táže se publicista s tím, že bychom se měli poučit od těch, kteří opravdu problém s uprchlíky vyřešili a neposlouchat řeči pseudo-lidsko-právních aktivistů, kteří sice mají plná ústa frází, ale ještě nikdy žádný problém nevyřešili.

Krasořečnění nezastaví ani jednoho uprchlíka

Do sorty lidí, před kterými bychom se měli mít na pozoru, řadí Šinágl české vědce, kteří sepsali výzvu proti xenofobii. Podle publicisty je pud sebezáchovy oprávněný, neboť v minulosti se ukázalo, že když se bohatá a vyspělá civilizace nebránila před nevyspělými a chudými, zanikla. „Vědci by proto měli vyzvat politiky ke smysluplnému jednání tak, jako jedná Austrálie, pomáhat s realizovatelným řešením, ne se vymezovat, divit přirozené reakci obyvatelstva a zbavovat se tak vlastní odpovědnosti nic neřešící peticí,“ myslí si Šinágl.

„Krasořečnění a plamenná morální gesta, sebevíce dobře myšlená, nezastaví ani jednoho uprchlíka, natož miliony. Musíme si zvyknout, že použití síly vůči uprchlíkům k vlastní ochraně a záchraně není amorální a znakem úpadku společnosti. Naopak aktivně se nebránit je důkazem jejího úpadku, kdy nakonec prohrají všichni,“ dodává.

Uprchlík roztrhal doklady, jiný nejspíš zalhal novinářům. Česká policie „moc špatný" a jídlo také

A jak to teď vypadá s uprchlíky v Česku? Na tuto otázku odpovídá aktuální reportáž: Do odpadkového koše odhodil zánovní elektrický značkový holicí strojek i jídlo na cestu od české policie. Na sobě má značkové džínsy a v kapse nejmodernější poslední model mobilního telefonu Samsung. Tak popisuje jednoho ze syrských uprchlíků, Mashtu Anwara, reportáž Mladé fronty Dnes.

Do kontrastu s Anwarem dává jiného uprchlíka, Hassama Hossaina Gholama z Afghánistánu, který drtivou většinu své cesty ušel pěšky. Naproti tomu Mashta jel vlakem, většinou se ale nechal pašerákem převézt v návěsu kamionu. „Chytili nás až Češi, jinak nikdo,“ říká naštvaně Mashta Anwar.

Redaktoři osudy obou běženců začali mapovat pár minut po jejich propuštění z tábora pro uprchlíky v Bělé pod Bezdězem.

Po propuštění z tábora míří do Německa. Anwar nadává na české policisty i na poměry v uprchlickém táboře. List ale poukazuje na to, že z tábora vyšel čerstvě oholen, oblečen a nevypadá, že by zrovna strádal. „Česká policie – špatný, špatný. Jídlo – špatný,“ říká Anwar lámanou angličtinou. Spíše je prý však naštvaný na to, že jej policie vůbec zatkla.

Tvrdí, že ze Sýrie dokázal prchnout do Turecka, odtud přes moře do Řecka, Makedonie, Srbska, Maďarska a Slovenskem do Čech, kde jej pár kilometrů za hranicemi jako jediní čeští policisté zastavili.

List ale upozorňuje, že každou větu, kterou uprchlíci říkají, je pochopitelně nutné brát s rezervou. Proto, aby se dostali do Evropy, totiž udělají a odvyprávějí cokoliv.

Zkreslenou představu Čechů o uprchlících syrský Maročan naplňuje

Reportáž krátce zmiňuje i devětadvacetiletého Hamida El Filahiho, Maročana žijícího od narození v Sýrii. Zkreslenou představu Čechů o tom, jak běženec vypadá, prý naplňuje téměř dokonale. „Je zarostlý, neupravený, s hustým černým plnovousem, oblečen v ošoupané zelené podzimní bundě, sepraných džínsech, na nohou má roztrhané vietnamské páskové pantofle a nemá ani ponožky. V kapse má sedm korun a 66 centů, se kterými jej zadržela česká policie,“ popisuje deník. Hamid tvrdí, že o azyl požádal v Itálii, kde má rodinu, ale podle listu pravděpodobně fabuluje. „Pokud by požádal o azyl v Itálii, nedovedu si vysvětlit, jak by se ocitl u nás. Do Itálie by teď na tisíc procent cestoval s eskortou, protože Itálie uprchlíky přijímá, problémy jsou jen s Maďarskem, kam se je nedaří vyhošťovat, a proto jsou propouštěni,“ vyvrací Hamidova slova mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

V Rumburku jsou na uprchlíky zvyklí. Už od doby, co tudy prchali východní Němci

Po chvíli zmínění běženci odjíždějí rychlíkem do Rumburku. Tamní výpravčí říká, že na uprchlíky jsou zvyklí. „Už tudy utíkali lidé před válkou v Jugoslávii nebo východní Němci, když se snažili dostat do západního Německa. Němci teď ale mají hranice obšancovaný, jsou na silnicích i v lesích, tam se nedostanou,“ domnívá se výpravčí na rumburském nádraží.

Anwar pak reportérům ukázal, jak má na vnitřní straně džínsů tajnou skrýš, do níž si prý v Sýrii zašil 800 eur. „Ale čeští policisté to našli,“ divil se mladík, který o sobě tvrdí, že je křesťan. Na krku má vytetovaný kříž a na pravé paži barevně vyvedenou tvář Ježíše Krista.

Afghánec a Syřan pak přejíždějí taxíkem do Jiříkova, malého městečka sousedícího s německým Ebersbachem. „České doklady teď musíme roztrhat,“ přikázal rychle Hassam Syřanovi. Důvodem je strach z toho, že kdyby je Němci zadrželi, vyhostili by je do země, která jim už jednou výjezdní příkaz vydala. „Raději chtějí být absolutně bez dokladů a znovu nechat policii pátrat po tom, kdo vlastně jsou,“ píše list.

Oba běženci chvilku sedí na lavičce ve tmě přímo u silnice, pak přejdou silnici směrem k poli. Jím projdou mezi domy, prokličkují tmavými uličkami a za deset minut jsou v Německu.

„Pošleme pohled,“ říká prý spokojeně Hassam, který chce o azyl požádat právě v Německu. Anwara čeká delší cesta, chce se dostat až do Švédska.

Kuchař, který vaří uprchlíkům: Špína, nepořádek, krádeže, nejsou zvyklí pracovat

Zajímavé svědectví přinesl také Miloš Hlaváček, který pracuje čtyřicet let v oboru gastronomie a v současné době vaří v německém Freyungu pro azylanty. Jeho zkušenosti a postřehy z pracovního pobytu u našich západních sousedů nevěští nic dobrého. „Když vidím, jak děláme sbírky na naše nemocné děti a rodiče pak za to děkují, a pak máte srovnání s chováním azylantů, tak je to skutečně k zlosti,“ říká Hlaváček.

Hlaváček v rozhovoru pro zpravodajský server Jižní Čechy Teď, který vydávají Jihočeské týdeníky, s.r.o., uvádí, že azylanti jsou ve Freyungu ubytováni v bývalé klinice, která má kapacitu 550 míst. „Budova není oplocená, jsou jen natažené pásky, kam ubytovaní nesmí. Například do lesa. Jinak mají volný pohyb a chodí i do města,“ popisuje český kuchař.

V zařízení dle něj v současné době žije zhruba čtyři sta uprchlíků, převážně z Kosova a Albánie. Rodin je tam prý málo. „Z tohoto počtu lidí je tam asi jen patnáct rodin, jinak jsou to většinou mladí chlapi a pár hodně starých mužů,“ říká Hlaváček.

Na pořádek v zařízení dohlíží najatá německá bezpečnostní agentura, ve které jsou ale zaměstnáni především cizinci. „Když třeba Afganistán bojoval s Američany, tak bojovníka vzali s sebou a on pro ně teď pracuje, aby do Německa dostal celou rodinu. Pracuje pro ně také Chorvat, ale Němců je tam zaměstnaných málo,“ uvádí Hlaváček s tím, že ochrana je opravdu třeba. „Bezpečnostní agentura nás varovala, abychom nevyvolávali žádné konflikty, protože ti lidé jsou schopni zaútočit a je jim to jedno. Během práce a výdeje jídla jsme za neprůstřelným sklem. Je tam štěrbina, kterou jim jídlo podáváme,“ vysvětluje český kuchař.

Žijí úplně v jiném životním stylu než Evropané

Uprchlíci dle něj nemají žádný režim. Musí přijít jen na snídani, oběd a večeři. Hlaváček v této souvislosti podotýká, že azylanti se teprve teď začínají trochu mít k tomu, aby po sobě uklízeli. „Tam byl šílený nepořádek. Až teď je začali nahánět, aby uklízeli. Ráno musí po sobě zamést nádvoří a jsou z toho hotoví, že to po nich někdo vyžaduje. To nikdy asi nemuseli dělat. Žijí úplně v jiném životním stylu než Evropané. To byste museli vidět na vlastní oči. Nikdy nebyli zvyklí pracovat, a pokud ano, hned za to chtějí výhody,“ vypráví Hlaváček.

„Přišel jsem v únoru a někdy v dubnu je zahnali, aby si konečně umyli sprchy a záchody. Oni třeba nezaznamenali, že se odpad hází do odpadkových košů, všechno hází z oken. Máme tam velké kontejnery na odpad, a když se do něj někdo netrefí, nechá rozsypaný pytel na zemi,“ dodává s tím, že vždycky tak šest až osm lidí z těch pěti uklidí a ti potom přijdou k okýnku a řeknou, že hodinu pracovali, tak vyžadují víc masa nebo větší porci.

Ač uprchlíci dostávají několik eur jako kapesné, kradou – dospělí i děti. „Dítě jde už poněkolikáté pro chleba, tak je pošleme pryč, že už nemají nárok, tak alespoň ukradne kelímek, míchátko na čaj, cokoli je po ruce. Něco prostě musí odnést. A dospělé ženy, které chodí s dětmi pro oběd, spustí řev, počítají děti a využijí zmatku, aby ukradly jeden oběd navíc,“ říká Hlaváček.

Alláh to nevidí...

Chudáci prý uprchlíci rozhodně nejsou. „Mají zlato, obrovské zlaté prsteny, několik zlatých řetězů a i malé děti mají iPhony. To vidíme, jak chodí po nádvoří a hodinu drží aparát a telefonují. Vybavení jsou velmi dobře, to nejsou chudáci. Někteří možná ano, ale většina z nich chudá není. Jdou si pro jídlo a telefonují nebo poslouchají muziku. Ale čekal jsem, že je uvidím modlit se, a to jsem tedy nikdy neviděl,“ uvádí Hlaváček.

V kuchyni se dle něj přizpůsobují tomu, že uprchlíci jsou muslimové a tak se nevaří z vepřového masa. Sami uprchlíci to však s dodržováním náboženských pravidel nepřehánějí. „Zavřou okna a řeknou, že Alláh sem nevidí, a je to vyřešené,“ popisuje Hlaváček vlažný přístup muslimů k víře.

Mají se lépe než němečtí důchodci a neváží si toho

Uprchlíci dle českého kuchaře nejsou za pomoc, kterou jim poskytují Němci vůbec vděční. „Musím říct, že vděční za pomoc rozhodně nejsou. Když to vidím, tak mě někdy bere takový vztek, že si říkám, že si seženu práci v normální hospodě. Když vidím, jak děláme sbírky na naše nemocné děti a rodiče pak za to děkují, a pak máte srovnání s chováním azylantů, tak je to skutečně k zlosti. Nechci, aby to takhle dopadlo i u nás,“ zdůrazňuje Hlaváček.

Obyvatelé Freyungu byli zprvu nadšeni, že budou mít kšeft. Teď už ale prý vystřízlivěli, protože jim migranti kradou, dělají nepořádek, pořád je honí policie, válí se jim po zahradách a všude už museli nasadit kamery.

Provoz zařízení platí město. Hlaváček podotýká, že Bavorsko je hodně bohatá země, ale Němci se prý kolikrát nemají tak dobře jako utečenci. „Oni mají všechno zadarmo, jídlo, ubytování a místní důchodkyně si to nemohou dovolit. Město jim nedá ani korunu a z důchodů si mohou dovolit jedno až dvě jídla denně. Vdovy v Německu žijí kolikrát na hranici bídy. Měli by se tam rychle vzpamatovat a něco s tím dělat, dokud nebude pozdě,“ bije kuchař na poplach.

ČR slíbila přijmout 1500 uprchlíků. Dalších 281 míst se našlo na Facebooku

Česká republika je ochotná přijmout od září v průběhu dvou let 1 500 uprchlíků. Rozhodla o tom vláda. Až 1 100 uprchlíků ČR přijme z Řecka a Itálie, další čtyři stovky lidí z táborů, které nejsou na území Evropské unie. „Například z Jordánska či Kurdistánu,“ řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek. Počet uprchlíků v Česku lze ale významně navýšit, podívejte…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace