Ivo Pešák byl pašák, zvláště jako Jožin z bažin. Adresář Ondřeje Suchého

25.06.2026

Foto: Se svolením Ondřej Suchý (stejně jako ostatní snímky v galerii).

Popisek: Bylo to báječné odpoledne, když jsme se po letech zase setkali.

FOTOGALERIE: Ivo Pešák byl komik, klarinetista, saxofonista, zpěvák, herec a k tomu všemu ještě pozoruhodný malíř. Měl jsem ho rád, stejně tak jako Ivana Mládka anebo pohodového Honzu Bošinu.

Byl to pro mě smutný den, když jsem se dozvěděl, že nás opustil v 66 letech v krčské nemocnici, kde byl hospitalizován od března do května 2011. Trpěl mnoha nemocemi, mezi nimi i vážným typem cukrovky, a zemřel následkem komplikace po operaci bypassu.

V Banjo Bandu Ivana Mládka byl od jeho založení. Ivan Mládek o něm na svém webu napsal: „Myslím si, že je u nás málo lidí, kterým Ivo Pešák nebude chybět. A smutné budou asi i tisíce našich fanoušku na Slovensku, v Polsku, Rusku, Itálii, Maďarsku, Srbsku, Chorvatsku a možná i v dalších zemích, kteří si Iva pro jeho neodolatelný televizní taneček zamilovali. Prožil jsem s Ivem Pešákem praktický celý svůj komediantský život. Hráli jsme spolu už v 18 letech v různých dixielandových skupinách a od založení Banjo Bandu v roce 1975 jsme se od sebe až na menší přestávky takřka nehnuli. Máme ze sebou tisíce hodin společných koncertů, zájezdů, natáčení televizních pořadů, ale možná i tisíce piv. Takže můj smutek z jeho smrti asi není třeba komentovat. Ivo Pešák byl fenomén, který sklízel na všech pódiích obrovské ovace. Ani nemusel hrát, zpívat a tančit. Lidem stačilo, že je.“

„Ivo si vždy přál zemřít v hospodě, mít dopito a nemít zaplaceno,“ zavzpomínal s humorem Mládek, který dodal, že je to snad jediné, co se Pešákovi bohužel v životě nepovedlo.

Já jsem se s Ivo Pešákem poprvé setkal už v roce 1961, kdy jsme seděli v prvních lavicích ve třídě „pana učitele“ Oldřicha Nového, ve filmové hudební komedii Dva z onoho světa. (Pan šéfredaktor časopisu Kino, František Goldscheider, mi tenkrát věnoval několik mých fotek z toho filmu, z nichž vám předkládám právě tu, na níž po boku Oldřicha Nového sedím já a u pravého boku Helgy Čočkové sedí tehdy ještě nevousatý Ivo.

Pak mám dvě vzpomínkové fotografie z roku 2004, kdy jsme spolu v Březince u Kokořína natáčeli dva rozhlasové pořady - Nostalgické muzeum zábavy a rozhovor o rock´n´rollu do rozhlasového Silvestra. A právě na toto natáčení mi Ivo přivezl dvě svá cédéčka z roku 2002, na důkaz toho, jak je pracovitý:

Kromě působení u Ivana Mládka a kromě malování, kterému se tehdy už velmi věnoval, měl ještě vlastní kapelu ROCKEC a s Václavem Upírem Krejčím tvořil zpívající komické duo DÝZA BOYS.

O smrti Ivo Pešáka jsem se dozvěděl zrovna v době, kdy jsem začal zjišťovat některé životní údaje o jiném už nežijícím členovi Mládkova banjo bandu, Janovi Bošinovi. Když jsem napsal dalšímu ex-mládkovci Ladislavu Gerendášovi do Karlových Varů, kde žije už natrvalo, zeptal jsem se ho jak na tyto své dva kolegy vzpomíná. Odpověděl mi: „Co se Pešáka s Bošinou týče, moje vzpomínky na ně nejsou pro veřejnost. Měl jsem je oba moc rád. Po celých 5 let mého členství v Banjo Bandu měli oba pouze dobrou náladu. Byli mocným přínosem i pro vnitřní život kapely na nekonečných zájezdech. Oba to byli dobráci a oba nám velmi schází."

Vzpomínám na Iva, protože schází i mně.