Dětské filmové hvězdy: Hry a sny Míši (Michala) Stanince. Album Ondřeje Suchého
16.10.2024
Foto: Se svolením Ondřej Suchý (stejně jako snímky ve fotogalerii)
Popisek: Míša Staninec ve filmu Hry a sny (na snímku s Evičkou Hrabětovou).
FOTOGALERIE: Na začátku letošního školního roku mě napadlo zapátrat po některých bývalých dětských filmových hvězdičkách. Měl jsem štěstí, že se mi podařilo spojit se hned na začátku se dvěma bývalými kluky, jejichž životní příběhy byly v mnohém podobné. Jako prvního jsem našel Michala Koblice, proslaveného hlavní rolí ve filmu Práče (psal jsem o něm v Albu, které najdete v článku níže), tím druhým byl Michal Staninec, který diváky i filmaře okouzlil prvním filmem Hry a sny, natočeném podle povídek spisovatele Ludvíka Aškenazyho. Oba dětští herci si získali filmové diváky svojí bezprostředností a krásným dětským úsměvem.
Zatímco Koblic byl Michael, ale pak se jeho změnilo na Michala, Staninec byl Michal odjakživa. Věkový rozdíl mezi nimi byl bezmála 15 měsíců.
Jejich životní příběh je také podobný: Zatímco M. Koblic emigroval v roce 1969 do Velké Británie, kde vystudoval medicínu a stal se kardiologem v Campbell River, v kanadské provincii Britská Kolumbie, M. Staninec emigroval v listopadu 1966 do Los Angeles, kde vystudoval Bancroft Junior High School (1968) a Fairfax High School (1970) a vysokoškolské vzdělání pak získal v oboru biochemie na University of California v Berkeley (1974). O studiích na dalších školách mi ještě napsal: „Pak jsem navštěvoval University of California v San Francisku, B.S.(Bachelor of Science), D.D.S.(Doctor of Dental Surgery) jsem dokončil v červnu 1980 a Catholic University of Nijmegen v Holandsku, Ph.D., v prosinci 1999. Miloval jsem chemii, ale po pár letech studia jsem se zaměřil na biochemii, až jsem nakonec jsem přišel na to, že mě baví miniaturní ruční práce, a tak jsem přesedlal na stomatologii. Jsem ve svém povolání spokojen.“
Tak jako s M.Koblicem, dělal jsem s Michalem Stanincem „dálkový rozhovor“ s podobnými otázkami.
Na který z filmů, v nichž jste hrál, máte nejhezčí vzpomínky?
„Těžko říct, každé to filmování bylo něčím zajímavé. Ve filmu Vstup zakázán byla krásná příroda a různá dobrodružství v lese a u řeky. Na jiných filmech jsme pracovali v ateliéru, kde zas bylo plno zajímavých věcí, jako třeba umělý sníh, který na nás sypali. Skoro celá Vánoční povídka se filmovala takto v ateliéru. Pro malého kluka to bylo opravdu fantastické. Z filmu Májové hvězdy si pamatuji na umělý kouř, který se dělal tím, že tam zapálili takový prášek. Samozřejmě, že jsem si trochu toho prášku vymohl na hraní!
Hrál jste v letech 1958-1960 pouze ve čtyřech filmech: Hry a sny režíroval Milan Vošmik, stejně tak povídku Bloudění ve filmu Vstup zakázán. Československo-sovětský film Májové hvězdy režíroval Stanislav Rostockij a Vyšší princip Jiří Krejčík. Který z pánů režisérů to s Vámi nejlépe „uměl"?
„Oni na mě byli všichni hodní; pamatuji si zvlášť na pana režiséra Vošmika a také na pana režiséra Rostockého.“
Vybavuje se Vám nějaká vypjatá situace při natáčení, kdy jste třeba nechápal, co od Vás režisér chce? Točil jste nějakou klapku vysloveně nerad?
„Jednou při natáčení jsem měl udělat krok zpátky a ‚spadnout‘ ze skály, pod kterou mě chytali do nějaké deky. Stále jsem spíš skákal, než abych udělal ten jednoduchý krok, a tak se ta scéna točila mnohokrát a nakonec myslím, že ji úplně vypustili. Ale nepamatuji si, že by se na mě kvůli tomu někdo zlobil.“
V dětství jste chodil jistě také rád do biografu. Který z tehdejších filmů si dodnes pamatujete, který na Vás udělal největší dojem?
„Asi Fantom Morrisvillu s Waldemarem Matuškou.“
Nezastesklo se Vám v dospělosti někdy po světě filmu?
„Občas ano, ale v USA jsem k tomu prostě neměl přístup. Je to práce spojená se slávou, ale také s rozháraným životem, tak nevím, jak by mi to bylo ovlivnilo život, kdybych u filmu zůstal.“
Poslední otázka: Jakým jste dneska filmovým divákem?
„Na filmy se dívám zřídka a pokud ano, tak mám docela rád ty staré, klasické. Z moderních filmů mám rád ty, které mají aspoň trochu intelektuálního zaměření, i když dobrý dobrodružný film občas také není k zahození. Jinak se ve volném čase věnuji především sportu a muzice, takže na filmy mně mnoho času nezbývá.“
A co mi pan doktor Staninec napsal v roce 2019?
„Žiji stále v Sausalitu, znovu jsem se oženil, měl jsem dvojčata a hned se zase rozvedl. Je mi 66 let a mám zase dvojčata, jmenují se Matthew a Katherine. Prožívám s nimi 50% času a jsou to moc prima děti.
Co se týče akademické kariéry, šel jsem do penze před čtyřmi léty, ale stále pracuji třikrát týdně ve své ordinaci. Už dlouho jsem neviděl žádný český film, ani na jiné moc nechodím, není moc času. Věnuji se jízdě na kajaku a chodím třikrát týdně do posilovny - snažím se udržet se ve zdraví, abych vydržel, než děti dorostou.“
Vložil: Ondřej Suchý