Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jak vznikla jedna známá písnička Ljuby Hermanové. Album Ondřeje Suchého

17.04.2024
Jak vznikla jedna známá písnička Ljuby Hermanové. Album Ondřeje Suchého

Foto: Se svolením Ondřej Suchý (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Je možné, že jsem na tomto snímku s Ljubou Hermanovou zrovna povídal o tom, jak jsem se podílel na jednom jejím hitu z Divadla Na zábradlí. (Začátkem devadesátých let jsem nakonec měl možnost sám otextovat dvě písničky, které natočila pro rozhlas a televizi.)

Stalo se v roce 1990: Tenkrát mě požádala redakce nově vzniklého časopisu Filip (který nahradil měsíčník Pionýr), abych nakreslil obrázek k písničce na zadní straně obálky. Proč, to mě bylo hned jasné - jednak autorem textu Písně o myši a jedu je můj bratr Jiří a jednak jsem u nás patrně jediný, kdo ta malá zvířátka v nejrůznějších situacích kresli nepřetržitě (tehdy) už 20 let. Myši občas kreslívám i dnes (například dětem do památníčků), o myších jsem napsal i nazpíval pár písniček, z kresleného myšáka Josefa jsem kdysi vytvořil dokonce komiksovou postavičku do slavného Čtyřlístku. Ale abych neodbíhal od toho podstatného.

Redakce tehdy netušila, že je tu ještě třetí důvod, proč jsem byl přímo předurčen obrázek k písničce nakreslit. Když ji Jiří napsal, bylo mi necelých třináct let a měl už jsem za sebou pár „literárních" pokusů (upřímně řečeno, kdo v dět­ství nenapodobuje své starší sourozence?). Jednu básničku jsem také na­psal o myši. Básnička nestála za nic, ale jeden fórek v ní přece jen asi nebyl špatný: Vystupovala v ní myš mužského rodu, kterou jsem ovšem nenazýval myšákem, nýbrž „tím myšem“. A právě „ten myš“ se Jiřímu za­líbil, a tak mě, naprosto vážně, požádal, abych mu dovolil použít ho ve své pís­ničce. Dovolil jsem, samozřejmě, a byl jsem pyšný na to, že jsem začal být svému staršímu bráchovi nápomocný. Písnička tedy spatřila světlo světa.

Jak už jsem předeslal, byl jsem ve věku kdy už dítě rozum bere. A protože jsem si v té době už pravidelně střádal korunky pro svého vznikajícího koníčka - gramofonové desky a knížky - napadlo mě, že by se „ten myš“ měl asi také nějak dodatečně ohodnotit, když se všude hra­je. I zeptal jsem se na to opatrně bratra, a ten - budiž mu to ku cti - uznal, že mám pravdu a tedy i nárok na nějaký honorář. A když na konci roku dostal vyúčtování za provozování a prodej téhle písničky, dal mi za můj myší nápad 40 korun. Můj první honorář v životě!

Když uplynul rok, opět jsem se hlásil o zaslouženou odměnu. Dostal už jsem však jen 20 korun. Písničky stárnou a přestávají se tudíž i tak často hrát. Já ovšem svou každoroční dvacetikorunu měl u bratra jistou ještě několik dalších let. Te­prve, když jsem si konečně začal vydělávat peníze sám, mlčky jsme oba ten náš vzájemný „obchod“ s Písní o myši a jedu ukončili. Nu a nebýt časopisu Filip, možná, že už bych si na něj nikdy nevzpomněl.

Takže tohle své vzpomínání končím poděkováním. Hezké vzpomínky by se neměly z pa­měti vytrácet!

 

Zbývá k písničce dodat ještě několik podrobnějších informací: Byla napsána pro druhou hru Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého FAUST, MARKÉTA, SLUŽKA A JÁ v Divadle Na Zábradlí. Supraphon upřesňuje nahrávku pak takto: Participující umělci - hudba: Jaromír Vomáčka, původní text: Johann Wolfgang von Goethe, nový text: Jiří Suchý, zpěv Ljuba Hermanová, doprovází Jaromír Vomáčka se svou skupinou z divadla Na Zábradlí. (Ten Goethe nebyl můj pseudonym, ale autor literární předlohy :-))

 

 

QRcode

Vložil: Ondřej Suchý